Počet nelegálních migrantů zadržených na severu Čech loni klesl, proti roku 2016 jich cizinecká policie zadržela o čtvrtinu méně. Na druhé straně je síť obchodování s lidmi stále profesionálnější, lépe organizovaná a jde v ní o hodně peněz.

„My jsme například koncem roku zadrželi muže a ženu z Íránu. Žena měla padělaný maďarský pas a muž předložil padělaný pas Portugalska,“ vypráví vedoucí odboru ústecké cizinecké policie.

Někdy jsou pasy podle specialistů cizinecké policie pouze pozměněné, jindy v dílnách kompletně padělané. To je stále častější, padělky jsou také stále kvalitnější a napodobují pasy řady států. 

„Například jsme v mezinárodním linkovém autobusu zajistili čtyři Nigerijce, dva neměli žádné doklady a dva předložili padělané cestovní doklady Itálie. S těmi bylo zahájeno trestní řízení kvůli padělání cestovního dokladu a čeká je soud, zbylé dva muže bez dokladů jsme zajistili a jsou v záchytném zařízení v Balkové,“ přibližuje Češka.

Kolik migrantů se vám podařilo v loňském roce zachytit a o kolik je to méně případů než v předchozím roce 2016?
V rámci tranzitní nelegální migrace jsme loni zadrželi 66 cizinců, což je pokles o 23 procent proti roku 2016. Cizinců, kteří u nás pobývají neoprávněně, bylo loni zadrženo 287, což představuje pokles téměř o 58 procent proti předchozímu roku.

Které národnosti nejčastěji zadržíte?
V případě nelegálního pobytu, kdy cizinci překračují dobu stanovenou vízem nebo porušují bezvízové dohody, jde o Ukrajince a Vietnamce, následují občané Saúdské Arábie a Libye, tedy lázeňští hosté. Dále jsou to občané Srbska a Moldávie. Proti roku 2016 se ale v případě lázeňských hostů statistika zlepšila, protože jednak už jich do lázní přijíždí zřejmě méně, neboť podmínky pro vydání lázeňských pobytů se v jejich domovské zemi změnily, zadruhé už se k těmto hostům dostala informace, jaký druh víza potřebují. Dříve sem cestovali na krátkodobá víza, která jim na celý lázeňský léčebný pobyt nestačila. U nelegálních migrantů jde hlavně o Syřany, Vietnamce a v poslední době Nigerijce.

Stále platí, že nejvíc nelegálních cizinců je zadrženo v Praze a Ústeckém kraji díky tomu, že od nás je to do Německa jen skok?
Ano, tento trend pokračuje a důvodem je, že kraj leží na migrační trase ať už do Německa, nebo dále do Švédska.

Které trasy to v kraji nejčastěji podle vašich zkušeností jsou?
Hlavní migrační trasou jsou páteřní komunikace, tedy dálnice D8, mezinárodní vlakové spoje na koridoru Praha–Ústí–Děčín–Drážďany a autobusové spoje z Prahy do Drážďan.

Kolik dnes stojí cesta běžence do Evropy s lepším servisem?
To je velmi složité. Záleží na tom, odkud a kam míří, kolik lidí migruje, jak je cesta dlouhá, zda jedou pohodlně autem, vlakem, autobusem nebo zavření na korbě kamionu. Tisícové položky v dolarech za osobu nejsou výjimkou. Pro převaděče je to lukrativní obchod a možná díky objemu migrantů už dnes předčí i výnosy z drog.

Před vstupem Česka do Schengenu v roce 2007 byli mezi převaděči hlavně Češi. Jak je to v současnosti?
Po Schengenu zůstala hranice otevřená, lidé ji mohli překonat kdekoli a čeští převaděči tak byli eliminováni. Tento mezičlánek s místními znalostmi už nikdo nepotřeboval. Dnes je migrace řízena už z domovských států migrantů. V posledních letech jsme se nesetkali s tím, že by v tom figuroval Čech.

Když nelegálního migranta zadržíte, co se pak děje dál?
Pokud požádal o azyl nebo doplňkovou ochranu v jiném státě Schengenu, je zahájeno takzvané dublinské řízení a stát, kde požádal, je povinen ho přijmout. Pokud je zřejmé, že cizinec nikde o azyl nežádal a je na našem území neoprávněně, snažíme se zjistit, odkud přicestoval. Pokud je to ze sousedních států, v rámci readmisních dohod ho vracíme do sousedního státu, odkud k nám přijel.

Co následuje, když se nedaří zjistit, odkud přicestoval? A co se děje po zadržení s převaděči?
U převaděčů nastupuje fáze dokazování a pak trestní řízení. U migrantů zkoumáme a ověřujeme za účasti tlumočníka jejich totožnost, pokud je to možné, tak i v zemi jejich původu, případně na zastupitelském úřadu. Následuje zahájení řízení o jejich vyhoštění. Je-li to možné, postupuje se v rámci dublinských či readmisních dohod. Podle zákona můžeme cizince zajistit za účelem vycestování do zařízení pro cizince, jako je Bělá-Jezová nebo Bálková. Tady mohou být omezeni na svobodě 90 až 180 dní. V každém případě zkoumáme, zda neodpadly důvody pro jejich zajištění. Pokud by se tak stalo, muselo by být zajištění bez zbytečného odkladu ukončeno.

Mohou důvody jejich zajištění odpadnout? A jak?
Ano, mohou, v jakékoli fázi. Například pokud by zajištěnému cizinci byl udělen azyl či doplňková ochrana. Může se i stát, že nejsme schopni zjistit totožnost a blíží se doba zmíněných 180 dnů, po kterou jsme oprávněni cizince zajistit. Pak by nezbylo, než je propustit. To se ale zatím stalo ve výjimečných případech. Pokud víme, odkud jsou, můžeme jim zajistit náhradní cestovní doklad a následně je čeká transfer do země původu. Ovšem za podmínky, že takové vycestování je možné. Možné by to nebylo v případě důvodné obavy, že by ve státě, kam má být transfer proveden, hrozilo cizinci skutečné nebezpečí vážné újmy. Zde lze zmínit například trest smrti, mučení, vážné ohrožení života, lidské důstojnosti a podobně.

A pokud to nehrozí, tak jim stát platí cestu například do Vietnamu, Sýrie, Nigérie?
Ano, v určitých případech náklady na zajištění a vycestování hradí Česká republika.