Moderní léčba vrací stále víc pacientů do života, říká šéfka onkologie

  8:08
Ústecké komplexní onkologické centrum má po jedenácti letech od svého vzniku k dispozici špičkové zázemí. „Díky přístrojovému vybavení, novému zázemí a výborné spolupráci s ostatními odděleními nemocnice si stojíme v rámci republiky velmi dobře,“ pochvaluje si primářka onkologie Martina Chodacká.

Primářka ústecké onkologie Martina Chodacká. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Onkologie v Ústí nad Labem přitom před pěti lety o svůj status centrum málem přišla. „Během krátké doby se podařilo alespoň částečně upravit prostory a vytvořit ambulance a aplikační sál,“ popisuje primářka Chodacká situaci z roku 2012 s tím, že v současné době mají v evidenci zhruba 15 tisíc pacientů.

Co se tehdy vlastně stalo?
Komplexní onkologická centra (KOC) vznikla už v roce 2006. Musela splňovat určitá kritéria, zejména personální a materiálně technická, která se týkala hlavně přístrojového vybavení pro radioterapii, jako je nutnost dvou lineárních urychlovačů, a dostatečného vybavení pro podávání systémové léčby. Mezi ně patří centrální příprava cytostatik, stacionář pro ambulantní podání systémové léčby, samostatné ambulance klinické onkologie. Ústecké pracoviště mělo v tu dobu pouze jeden lineární urychlovač a nedostatečné zázemí pro klinickou onkologii. Z těchto důvodů dostala onkologie na určitou dobu výjimku, aby bylo možné požadavky splnit. Vedení nemocnice v jednu chvíli uvažovalo o vybudování zcela nového areálu téměř za miliardu korun, ale nakonec z finančních důvodů rozhodlo o rekonstrukci původních prostor V Podhájí. Od začátku bylo jasné, že pokud si chceme status udržet, nebude stačit pouze vyjednávání na ministerstvu zdravotnictví o prodloužení výjimek, ale bude se muset začít buď s novou výstavbou, nebo s rekonstrukcí stávajícího areálu. Před kontrolou v roce 2012 se stihla v ústavní lékárně vybudovat centrální přípravna cytostatik a částečně se zrekonstruovaly prostory ve 2. podlaží, kde vzniklo zázemí pro klinickou onkologii, jako jsou ambulance a stacionář pro aplikaci systémové léčby - zejména chemoterapie a biologické léčby.

Co ještě jste museli udělat, aby vám ministerstvo zdravotnictví status centra neodebralo?
V roce 2012 proběhl tzv. reaudit zaměřený na klinickou onkologii. Během krátké doby se podařilo alespoň částečně upravit prostory a vytvořit ambulance a aplikační sál. Auditoři tehdy kontrolovali i centrální přípravnu v lékárně. Status KOC nám ministerstvo ponechalo.

Zlom přišel v roce 2014. Co vám pomohlo?
V létě 2014 po návštěvě vedení z Ústeckého kraje, společnosti Krajská zdravotní a vedení zdravotní péče ústecké Masarykovy nemocnice bylo následně rozhodnuto, že areál V Podhájí projde kompletní rekonstrukcí. Na podzim roku 2014 se začalo s rekonstrukcí lůžkové části, vytvořilo se nové sociální a kulturní zázemí pro pacienty, poté navazovala kompletní oprava ambulantní části v přízemí. Postavila se nová stínicí kobka pro druhý lineární urychlovač, který byl následně instalován a spuštěn do klinického provozu. Na začátku letošního srpna jsme otevřeli nový denní stacionář, kde máme k dispozici velký aplikační sál se čtrnácti křesly pro pacienty, kteří k nám docházejí na infuzní léčbu. Tím jsme splnili všechny podmínky, aby nám zůstal status komplexního onkologického centra. Všechny opravy probíhaly za provozu, bylo to velmi náročné období jak pro pacienty, tak pro personál. Teď už nás čekají jen kosmetické úpravy, jako je třeba dokončení fasády, venkovní úpravy, tedy výstavba parkoviště, chodníků a plotů.

Na jaké úrovni se tedy nyní pohybuje ústecká onkologie?
V horizontu dvou let bude ještě potřeba vyměnit starší lineární urychlovač z roku 2009 a při jeho výměně dojde i k rekonstrukci zázemí a ozařovny, ve které je umístěný.

O jaké pacienty se dokážete u vás postarat?
Naše pracoviště se zaměřuje zejména na léčbu tzv. solidních nádorů. To jsou nádory, které vznikají v různých orgánech, jako jsou plíce, prs, střevo či prostata, nebo ve tkáních (vazivo, kost) a vytvářejí ložiska, která jsou viditelná při zobrazovacích vyšetřeních nebo je můžeme vidět, popřípadě i nahmatat.

Vy jste se stala primářkou ústeckého onkocentra v roce 2013. Přišla jste chvíli předtím, než se začalo s kompletní obnovou. Mohla jste ovlivnit vzhled nových prostor?
Částečně ano, mohla jsem připomínkovat jednotlivé dílčí projekty před zahájením rekonstrukce, mohli jsme si vybrat třeba barvu a provedení podlahových krytin i obkladů, samozřejmě vše muselo být přizpůsobeno určitým požadavkům. Největší možnosti a volnou ruku jsem měla hlavně při zařizování interiérů. Barevným sladěním nábytku a doplňků ve všech zrekonstruovaných prostorách jsme se snažili, aby naše pracoviště působilo příjemným a pozitivním dojmem.

Pod vaši kompetenci spadá i onkologie v Chomutově. Tam mají pacienti stejnou péči jako v Ústí?
Ano, v Chomutově dostávají pacienti úplně stejnou péči jako v Ústí. Od roku 2014 je chomutovská onkologie spolupracujícím pracovištěm ústecké onkologie a tvoří jedno komplexní onkologické centrum. Přístrojovým vybavením a poskytovanou péčí jsou tedy obě pracoviště srovnatelná. Aktuálně se v Chomutově rovněž chystá rekonstrukce stacionáře, který již kapacitně nevyhovuje.

Onkologie nevzbuzuje moc příjemné představy, co vás přivedlo právě k tomuto oboru?
Po škole jsem nastoupila původně na oční oddělení chomutovské nemocnice, ale krátce poté jsem dostala možnost pracovat na onkologickém oddělení. V té době se onkologie teprve začínala rozvíjet a za posledních více než 20 let zaznamenala výraznou dynamiku ve vývoji jak klinické, tak radiační onkologie. Onkologie je tedy podle mě velmi zajímavý a všestranný obor a po 26 letech praxe můžu říci, že moje volba byla správná a nedokážu si představit, že bych dělala něco jiného. V dnešní době se nám daří díky moderním léčebným metodám vracet stále více pacientů do normálního běžného života.