Komunisté udělali z Jaroše někoho jiného, říká autor knihy o hrdinovi

  8:24
Historik Jiří Klůc napsal knihu představující kapitána Otakara Jaroše – hrdinu bitvy u Sokolova – jako vlastence s masarykovskými ideály. Jarošovo jméno přitom zneužila komunistická propaganda, tento dojem chce dílo vyvrátit. „Udělali z něj udělal někoho jiného, než kým byl,“ upozorňuje autor.

Historik Jiří Klůc se svou knihou | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Přestavit kapitána Otakara Jaroše, lounského rodáka a hrdinu Sovětského svazu, od jehož úmrtí uplynulo 75 let, jako československého vlastence zastávajícího ideály T. G. Masaryka, člena Sokola a skauta si dal za cíl dvaadvacetiletý historik a publicista Jiří Klůc.

Historik Jiří Klůc

Historik Jiří Klůc

O kapitánu Otakaru Jarošovi existuje řada textů, životopis je všeobecně znám. Co vás vedlo k sepsání knihy?

Životopis Otakara Jaroše byl sice za minulého režimu zpracován, když si ho ale přečtete, zjistíte, že se bohužel jedná o knihu plnou lží a vymyšlených propagandistických faktů. Komunistický režim z něj vytvořil svou legendu, což do jisté míry přetrvává dodnes, kdy je spojován především s tímto režimem. Jaroš je tak dnes pro nás neznámým hrdinou. K sepsání knihy mne vedlo právě to, že bych chtěl jeho odkaz napravit.

Jak bychom se tedy měli na Otakara Jaroše dívat?
Jako na skutečného vlastence, vzorného vojáka, který se nebál položit život za svobodu Československa, i když věděl, že v boji o Sokolovo nemá šanci přežít. Myslím, že je toto velmi důležité v době, kdy je téma našich vojáků bojujících na východní frontě zapomenuto. Obecně účast našich vojáků na východní frontě stojí ve stínu letců RAF a československých výsadkářů. Na východní frontě přitom probíhaly daleko krvavější boje než na západě. Když jsem se před šesti lety začal o osudy Čechoslováků na východní frontě zajímat, prakticky žádné knihy kromě propagandy minulého režimu neexistovaly, proto jsem se pustil do zpracování této historické oblasti.

Kpt. Otakar Jaroš

  • narodil se 1. srpna 1912 v Lounech v rodině strojvůdce rakousko-uherských státních drah Františka Jaroše a jeho ženy Anny. Dětství ale prožil v Mělníku, kam se rodina přestěhovala, když bylo Jarošovi 9 měsíců
  • zúčastnil se zahraničního odboje, padl 8. března 1943 v bitvě u Sokolova. Jako první cizinec ve druhé světové válce byl vyznamenán titulem hrdiny Sovětského svazu
  • později se stal ikonou komunistické propagandy v Československu, která jednoznačně preferovala boje na východní frontě. Sám Jaroš však komunistou nebyl

Jaké nové informace se v knize objevují?
Kniha přináší úplně nový a ucelený pohled na Jarošův život a odkaz. Například je poprvé zveřejněno, že se Jaroš původně hlásil k letectvu, nebyl ale přijat. Z hlediska vojenské historie je to významný fakt, kdyby působil u letectva, tak bychom o něm pravděpodobně mluvili jako o letci RAF. V knize jsou také z 95 procent nikdy nepublikované fotografie. Velká část z nich zobrazuje jeho působení v prvorepublikové armádě. Pro Sokol je publikace taktéž zajímavá, zveřejněny jsou nepublikované fotografie i z činnosti Sokola a vzpomínka Otakara Jaroše na sokolskou cestu do Jugoslávie.

Jak dlouho jste na knize pracoval a kde jste čerpal informace?
Na knize jsem pracoval déle než rok. Svoji práci zakládám na precizním archivním výzkumu, čerpal jsem z desítek archivů v Česku, na Slovensku a na Ukrajině. Většina fotografií pochází z Jarošových osobních fotoalb.

Představíte knihu i v Lounech, kde se Jaroš v srpnu 1912 narodil?
Publikaci lze zakoupit v knihkupectví. Přímo v Lounech se pak v polovině dubna uskuteční její křest spojený s pietním aktem u jeho rodného domu. Vzpomínkové akce se chystají také na dalších místech v Česku – v Mělníku, Praze či v Náchodě.