Potíže Kuksu zamrzí, na přijetí eura je ještě brzy, míní Klára Dostálová

  13:06
Je první ministryní z Královéhradeckého kraje v jeho novodobé historii. Ještě dříve se mohla Klára Dostálová stát rovněž první hejtmankou, když její ANO ve volbách zvítězilo. Doplatila však na takzvanou „náchodskou kliku“, tedy domluvu v duchu všichni proti Hnutí ANO.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v diskusním pořadu Rozstřel. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Křivdu nemohla dlouho překousnout, ale křeslo ministryně pro místní rozvoj, které obsadila v prosinci 2017, všechny její nenaplněné profesní ambice vyléčilo. Rodačka z Hořic nyní zúročuje deset let zkušeností z vedení krajské organizace Centrum investic, rozvoje a inovací. Vidí i za evropskou oponu, a proto ji MF DNES oslovila s žádostí o rozhovor u příležitosti 15letého výročí vstupu České republiky do Evropské unie.

„Do budoucna musíme promyslet, z čeho budeme některé oblasti financovat, protože naše země bohatne a z rozpočtu Evropské unie bude získávat méně,“ říká Klára Dostálová.

Dokázali jsme podle vás maximálně využít možnosti, která nám dává členství v Evropské unii?
Členství v Evropské unii nám přináší plno výhod a lidé jich využívají, přestože si to možná ani neuvědomují. Cestování bez hranic, studium a práce v zahraničí nebo obchodování s cizinou jsou výhody, na které jsme si rychle zvykli. Musíme si uvědomit, že evropské dotace jsou pro Českou republiku ohromným přínosem. Staví se dálnice, zlepšuje se životní prostředí nebo třeba zdravotnictví. Evropské dotace hrají velkou roli i ve školství, vědě a dalších potřebných oblastech. Vznikají tak projekty, díky kterým se nám v České republice lépe žije. Bez našeho členství bychom na takové projekty pravděpodobně neměli dost peněz. Z EU jsme od našeho přistoupení získali o 742 miliard korun více, než kolik jsme do jejího rozpočtu odvedli. S tím se však pojí i to, že některé oblasti – jako třeba doprava nebo výzkum – jsou na penězích z EU závislé. Do budoucna tak musíme promyslet, z čeho je financovat, protože naše země bohatne a bude z rozpočtu EU získávat méně.

Souhlasíte s názorem Andreje Babiše, že se Evropská unie musí zásadně změnit?
Řekněme, že se Evropa může posouvat k lepšímu. Lidé občas mají pocit, že je to byrokratická instituce odtržená od jejich problémů. Řekla bych, že na ministerstvu to velmi vnímáme a při přípravě příštího dotačního období, které začne v roce 2021, prosazujeme jednak to, aby peníze směřovaly do oblastí, kde nejvíce pomohou a také, aby čerpání bylo pro příjemce jednodušší. Zasazujeme se o nižší počet pravidel, aby se v nich lidé snáze orientovali. Je to ale komplikované, neboť se pořád jedná o správu veřejných prostředků, společných daní nás všech.

Co myslíte, měli bychom přijmout euro?
Přijetí eura je podle mě hlavně ekonomická otázka. Je nutné vyložit na stůl všechna pro a proti a na základě nich se rozhodnout. Za důležitou ale považuji i podporu občanů – bez ní tak zásadní krok nejde udělat. Osobně si myslím, že otázka přijetí eura ještě není na pořadu dne.

Deset let jste vedla Centrum evropského projektování (CEP), které administruje dotační projekty. Jak vám bylo, když se ukázalo, že CEP se vloni ocitlo na pokraji bankrotu a Královéhradecký kraj obětuje na záchranu 7,5 milionu korun?
Nejprve uvedu věci na pravou míru. V rámci Královéhradeckého kraje fungují dvě organizace. Jedna je příspěvkovou organizací s názvem Centrum investic, rozvoje a inovací (dříve pod názvem Centrum EP - pozn. aut.) a v této organizaci jsem byla ředitelkou 10 let. Příspěvková organizace s názvem CIRI dělá hlavně projekty pro kraj, jakožto žadatele. Druhá je akciová společnost s názvem CEP. Ta soutěží na trhu a jejími klienty jsou obce, podnikatelé, nestátní neziskové organizace a další.

Ale jak si tedy vykládáte její existenční potíže?
Samozřejmě, že mě situace na CEP netěší, za mého působení v kraji tato společnost prosperovala a připravovala pro obce a další projekty za několik miliard korun.

Co podle vás způsobilo krizi?
To je život. Klienti si zřejmě našli jiné agentury. Já jsem každopádně moc ráda, že mému bývalému týmu se na CIRI daří a Královéhradecký kraj například v oblasti dopravy skutečně patří k nejúspěšnějším žadatelům.

Vzpomenete si ještě na úplně první dotační projekt, na kterém jste pro CEP pracovala?
Určitě to byly silnice. Například takzvaná Broumovská Pasa.

Vedla jste tým, který údajně kraji na dotacích přinesl kolem 25 miliard. Který z projektů byl podle Vás nejúspěšnější?
Když jsme získali tolik dotací, tak všechny projekty byly úspěšné. Já jsem spíš hrdá na to, že jsme fungovali jako skvělý tým napříč politickým spektrem. Vedení kraje bylo velmi vstřícné a pochopilo, že základem úspěchu je připravenost projektů. Radost pro mě vždy byla rekonstrukce památek, třeba Kuks nebo Broumovský klášter. Bylo a je toho opravdu hodně.

Existuje naopak nějaký projekt, na který byste nejraději zapomněla?
Víte, že ani ne. Snažili jsme se vždy o efektivní a přínosné projekty, žádné nikam nevidící rozhledny.

Policie navrhla znovu obžalovat čtveřici za Kuks

V barokním hospitalu Kuks skončila dvouletá rekonstrukce (23.3.2015).
V barokním hospitalu Kuks skončila dvouletá rekonstrukce (23.3.2015).

Policie doplnila vyšetřování v případu údajného ovlivnění veřejné zakázky na obnovu barokního hospitálu v Kuksu za 322 milionů korun. Na podzim věc vrátil k došetření pražský městský soud.

„Na státní zastupitelství jsme poslali návrh na obžalobu čtyř lidí minulý týden,“ uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk. 

Trestní stíhání se týká bývalého zaměstnance Národního památkového ústavu Dalibora Dubového, který byl místopředsedou hodnoticí komise tendru, dále dvou zaměstnanců vítězné společnosti Gema Art Group a Petra Semeniuka, který je obviněn jako prostředník zjednání výhody této firmě. Soutěž v roce 2013 vyhrálo Sdružení Hochtief.CZ - Gema Art Group, vyšetřovatelé soudí, že čtveřice přispěla firmám k vítězství tím, že zakázku pomáhala připravit na míru Gemě.

Opět se zeptám na vaše pocity: jaké to je, když se některý z projektů, které jste připravovala, ocitne předmětem policejního vyšetřování? Stalo se to například i zmiňované zakázce na proměnu barokního areálu Kuks za více než 320 milionů...
Co na to říct? Člověka to mrzí. A obzvlášť, když jde o Kuks. V dnešní době, kdy Kuks zná každý, je jen těžko představitelné, že byla doba, kdy jsme projekt a podporu pro něj doslova kutali z popela. Představte si, že se se mnou dokonce vsadili novináři, že se mi rekonstrukce Kuksu nikdy nepovede. Prý už to zkoušelo lidí (smích). No a dnes? Vážně se tam jeďte podívat, zejména Národní památkový ústav, ale i společnost Revitalizace Kuks tam skutečně připravily a provozují český barokní skvost.

Kdybych byl starostou obce, ve které bych chtěl za přispění unie vybudovat novou rozhlednu nebo muzeum: Na jak dlouhé čekání o přidělení dotace bych se měl připravit za předpokladu, že administrativně bude projekt bez jediné chyby?
Průměrná doba získání dotace - tedy pokud má žadatel vše správně - je zhruba sedm měsíců.