Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ilegální vjezdy do Krkonoš vyřeší jen represe, říká odcházející šéf parku

  19:06
V čele Krkonošského národního parku je Jan Hřebačka deset let. Od 1. ledna však bude jeho jméno v adresáři zaměstnanců chybět. „Myslím, že každý člověk by měl o sobě přemýšlet, jestli další roky tomu dokáže věnovat to, co by chtěl,“ říká v bilančním rozhovoru odcházející ředitel.

Ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. | foto: archiv KRNAP

„Ta práce mi bude rozhodně chybět. Dostal jsem nabídky, o kterých v současné době přemýšlím, a vidím je jako velkou výzvu. Chtěl bych ještě něco v životě dokázat,“ říká Jan Hřebačka. Pro nového ředitele Správy KRNAP bude podle něj jedním z hlavních úkolů čelit rostoucí návštěvnosti hor.

Prozradíte, kam máte namířeno?
Mám dvě nabídky, rozhodovat se to bude až v závěru prosince. Obě dvě se dotýkají přírody, ale není to klasická ochranařina. V současné době nechci být konkrétní, nerad bych si uzavřel jednu, nebo druhou cestu. Rozhodnu se podle toho, co je výhodné pro rodinu. Moje aktivity budou mířit do zahraničí.

Jan Hřebačka

Vystudovaný lesník nastoupil v roce 1992 k Lesům ČR v závodě v Horním Maršově. Za dva roky přešel na Správu KRNAP, kde se podílel na obnově lesů postižených imisemi, kterou financovala nizozemská nadace FACE. Prosazoval změnu druhové skladby ve prospěch listnatých dřevin. 

Před nástupem do čela organizace v roce 2008 zastával funkce zástupce provozního náměstka ředitele a vedoucího péče o les v národním parku. Ve funkci nahradil Jiřího Nováka.

V jaké kondici po sobě správu parku zanecháváte?
Jsem z podstaty člověk, který neustále pochybuje, takže to hodnocení je na jiných. V hloubi duše jsem však přesvědčen, že jsme udělali velký kus práce. Za důležité považuji, že jsem si kolem sebe vytvořil velmi schopný tým. Myslím si, že je potřeba, aby také tito mladí lidé dostali šanci.

Co považujete za největší úspěch?
Největší radost mám, že jsme dokázali přesvědčit svazek měst a obcí Krkonoše a také obce, že jsme pro ně partneři. Chápu, že Správa KRNAP je občas nepopulární. Lidé nám někdy říkají, že bychom měli být vstřícnější. Nesmírně si vážím toho, jakým způsobem svazek pochopil naši roli.

Je naopak něco, co se vám nepovedlo dotáhnout do konce?
Když jsem si pročítal koncepci, kterou jsem připravoval pro výběrové řízení v roce 2008, musím říct, že systémově jsem splnil všechny kroky, které jsem uvedl. To mě také trochu přesvědčovalo o tom, jestli bych neměl přijmout nabídky, které přišly. Mrzí mě třeba, že jsme úplně nedokázali zabránit pokračování výstavby apartmánových domů na Horních Mísečkách, ale právně to zkrátka nešlo. Velkým vítězstvím bylo, že se nám alespoň povedlo snížit rozsah dostavby.

Přesto se za vaší éry v Krkonoších realizovaly velké projekty, rozšiřování skiareálů, stavby lanovek nebo například stezka v korunách stromů v Janských Lázních. Podařilo se vám nalézt rozumný kompromis, co je pro národní park ještě prospěšné a co už je za hranou?
Na samém začátku mého působení jsme si řekli, že budeme diskutovat, zda je možné takové projekty ve spodních partiích hor realizovat. Nepostupovali jsme projekt od projektu, ale snažili jsme se to řešit systémově. Je potřeba zdůraznit, že jsme nepovolili žádnou stavbu v těch nejcennějších a nejpřísněji chráněných lokalitách národního parku. Největším oříškem bylo sjezdové lyžování. Nechtěl jsem rozhodovat úplně sám, proto jsme zřídili expertní komisi, která s tím velmi pomohla. Vytvořili jsme koncept rozvoje sjezdového lyžování, který je platný pro současný Plán péče o Krkonošský národní park.

S jakou největší výzvou jste se coby ředitel setkal?
Vždycky mě zajímalo, proč nám někteří lidé nedůvěřují. Pro mě byla největší výzva právě s těmito lidmi diskutovat. Vždy jsem se je snažil přesvědčit, že naše zákazy, které jsme museli vydat, nejsou z principu, ale jsou odůvodněné a potřebné. Nesmírně mě potěšilo, že za mnou nedávno přijel jeden pán, kterému jsme vysoko v horách nedovolili postavit dům, a on mi řekl: „I přesto, že jste mně nevyhověli, pochopil jsem vaše důvody a děkuji vám, že jste se mnou mluvil na rovinu.“ Jsem si však vědom, že ne všechny jsem přesvědčil.

Jedním z dlouhodobých problémů Krkonoš jsou nelegální vjezdy na území národního parku, především řidičů skútrů a čtyřkolek v zimní sezoně. Tomu se ani za vašeho ředitelování nepodařilo úplně zabránit...
V první fázi jsem si myslel, že to je poměrně jednoduchý problém, že bude stačit, když tam postavíme strážce a oni je budou kontrolovat. Postupem času jsem pochopil, že je to velký problém a rozhodně se nebude zmenšovat. Mnohdy řešíme neskutečné věci, například lidé na skútrech jezdili na Pančavské louce a dělali si skokánky v rašeliništi. Ani jsme nepředpokládali, že se něco takového vůbec může stát. Snažíme se to řešit postupnými kroky. Netýká se to jen skútrů a čtyřkolek, ale obecně dopravy v Krkonošském národním parku. Nabyl jsem přesvědčení, že už nelze pořád jen vysvětlovat, ale musí nastoupit represe. Proto jsme začali velmi spolupracovat s policií a dělat akce, které mají dopad na veřejnost. Je to dlouhý proces, věřím, že jsme ho dobře nastartovali.

Velkým tématem je rostoucí návštěvnost Krkonoš, která je podle odhadů ročně na úrovni pěti až šesti milionů lidí.
V posledních třech čtyřech letech se české hory staly velmi oblíbené. Lidé se vrací ke klasické turistice a návštěvnost Krkonoš roste. V nejcennějších partiích máme sčítače průchodů, na některých místech došlo meziročně až k deseti či patnáctiprocentnímu nárůstu (více v článku Krkonoše jsou podle sčítačů navštěvovanější než americký Yellowstone). Příroda hor se od 90. let dostala do neuvěřitelné kondice a lidé to oceňují. Na jednu stranu máme radost, protože pro rozvoj regionu je to obrovská příležitost. Na druhou je to velká zátěž pro přírodu a musíme se více starat o základní infrastrukturu. K šestimilionové návštěvnosti se nemůže postavit tak, že turisty pošleme k prameni Labe nebo na Sněžku, kam většinou směřují. Musíme pro ně vytvořit atraktivní místa v nižších partiích, aby se více rozptýlili. Spodní partie Krkonoš jsou trochu na okraji zájmu, podle mě neprávem.

Jak se správě parku za vašeho působení podařilo zvyšující se návštěvnosti čelit?
Bylo nám jasné, že musíme něco dělat, že nemůžeme jen s údivem koukat, jak se návštěvnost zvyšuje. Naším úkolem bylo dát do pořádku cesty, což se nám podařilo. Do oprav turistických cest v první a druhé zóně jsme investovali velké peníze. Už tři roky po mém nástupu jsme začali realizovat projekt usměrňování návštěvnosti, což jsou různé informační cedule, směrovky, přístřešky pro turisty a podobně. Turisté díky tomu mají komfort a hlavně je udržíte na značených cestách, což je nejdůležitější.

Jakého nástupce byste si v čele Správy KRNAP uměl představit?
To je spíš otázka na ty, kteří ho budou vybírat. Přál bych si však, aby to byl člověk, který bude i nadále s krkonošskými obcemi souznít, bude mít vybalancovaný vztah k návštěvnosti a potřebě chránit přírodu a bude s lidmi komunikovat. Rozhodně si myslím, že novým ředitelem by měl být člověk, který důkladně zná krkonošskou realitu.

Jaké budou hlavní úkoly nového ředitele?
Jeho prvním bude vyhlásit novou zonaci národního parku. Detailně jsme o tom už opakovaně diskutovali na radách správy parku, směr je velmi připravený. Myslím si, že jeho pozice bude díky tomu poměrně snadná. Regionu jsme dali několikrát najevo, že bychom rádi, aby nová zonace, která bude vycházet z novely zákona o ochraně přírody a krajiny, byla velmi podobná tomu, co tady už v současné době slouží. Změn nebude příliš.