„Tento kopec je jedinečně položený, je z něj vidět široké okolí - část Třebíčska, Pavlovské větrné elektrárny, Jihlava či vrchol Javořice,“ líčí jeden z iniciátorů Martin Vrzák.
Myšlenka využít dominantní pozici 659 metrů vysokého vrchu i název Bílé hory se objevila už předloni. Tehdy zde premiérově spoluorganizoval úspěšný pochod předseda osadního výboru ve Vržanově pod Bílou horou Stanislav Caha, který loni zemřel.
Na loňský silvestrovský sraz už přišlo více než sto lidí, přestože akce neměla téměř žádnou propagaci. Skoro všichni na místě podepsali petici za postavení rozhledny.
Obec se rozhledně nebrání. Přednost ale má kanalizace a hasiči
Kopec je na katastru Kamenice. Její starostka Eva Jelenová o silvestrovské akci věděla, iniciátoři ji však zatím o svém plánu na rozhlednu neinformovali.
Místo prohry se ŠvédyZa třicetileté války, přesně v roce 1646, se přes Radošov a dávno zaniklou osadu Prosenín u Bílé hory vracelo do Jihlavy směrem od Třebíče švédské vojsko. Na Bílé hoře se tehdy odehrála bitva mezi Švédy pod vedením proslulého plukovníka Samuela Österlinga a císařským vojskem. Seveřané zde 14. ledna 1646 nad císařskými vojáky zvítězili. Název 659 metrů vysokého kopce Bílá hora podle některých názorů souvisí se sousedním Radošovem. „Silně evangelický Radošov totiž dlouhá léta vzdoroval snahám vrchnosti o rekatolizaci, což dokazují četné zápisy soudu v Kamenici,“ napsal badatel Leo Švančara, který se Bílou horou zabýval v jednom ze svých pojednání. |
„Když za námi přijdou, určitě si jejich představu vyslechneme. Kdybychom uvažovali o rozhledně, vycházela by ta úvaha jistě z nejvyššího bodu v okolí, kterým Bílá hora je. Letos ale nepřichází do úvahy, že bychom to dělali, máme rozpracované finančně náročné budování kanalizace a hasičárny. Pokud by se té myšlenky ale někdo chopil, určitě nebudeme proti,“ konstatuje starostka.
Podle iniciátorů by byl ideálním místem vrchol hory nedaleko opuštěného lomu.
„Rozhledna by mohla mít kolem 25 metrů výšky, aby se dostala nad okolní les, který teď výhledu z vrcholu brání. Stačilo by pokácet několik smrků na místě stavby, jinak by byla rozhledna k okolí velice šetrná,“ míní Vrzák.
„Zájem lidí o setkání nás utvrdil, že Bílá hora je kopcem, který u místních rezonuje. Kromě toho, že je to krásné místo,“ podotýká jeho kolega Petr Starka.
