Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Roudnice se stala vinařskou obcí, povýšila zásluhou viniční trati

  9:20
Prestižním označením se může chlubit Roudnice nad Labem. Stala se z ní totiž vinařská obec. Mezi vinařskou smetánku se dostala díky tomu, že se na jejím katastru nově nachází viniční trať. Je přímo uprostřed města na svahu u lobkowiczkého zámku, a nese proto příznačný název Zámecká.

„Pro Roudnici má zařazení mezi vinařské obce prestižní charakter. Město na tento titul čekalo velice dlouho, neboť přestože se tu víno vyrábí odjakživa, Roudnice vinařskou obcí nebyla,“ vysvětluje Hana Líbalová, ředitelka Lobkowiczkého zámeckého vinařství.

Fotogalerie

Vinařské obce jsou určeny zákonem. Tím, že v Roudnici, která je součástí litoměřické vinařské podoblasti, vznikla viniční trať, „povýšila“ ji novela vinařského zákona mezi vinařské obce.

Snaha dostat se mezi vinařské obce byla v Roudnici podle Líbalové dlouhodobá, ale teprve před dvěma lety se město a zdejší vinařství dohodly na založení viniční trati před zámkem. 

„Radnice pak podala žádost o zápis viniční trati a nyní zde můžeme vyrábět vína jakostní a přívlastková a ne pouze zemská, jako tomu bylo doposud,“ popisuje ředitelka.

Vinařská obec

  • za vinařskou obec platí v Česku ves či město, v jejichž katastru se nachází jedna nebo více viničních tratí. Jde o základní jednotku geografického rozdělení území, na kterém je schváleno pěstování vinné révy
  • nadřazenou jednotkou jsou vinařské podoblasti
  • seznam vinařských podoblastí a vinařských obcí je uveden v prováděcí vyhlášce vinařského zákona

 Zdroj: Wikipedia

Na zámecké vinici roste 600 hlav vinné révy. „Původně jsme chtěli vysadit odrůdu rulandského typu, neboť k zámku by to více patřilo. Protože však jsme hned vedle náměstí, zvolili jsme odrůdu Rubinet, která se na podzim krásně probarvuje,“ přibližuje Líbalová.

Přísné požadavky památkářů

Pro svou polohu v těsné blízkosti kulturní památky musí zámecká vinice dodržovat přísné požadavky památkové péče. Díky tomu lze vidět, jak se vinná réva pěstovala v dřívějších staletích. 

„Vinice musí být vedena takzvaně na hlavu, což je jeden z prvotních způsobů řezu vinné révy. Každou zimu se dole u hlavy ustřihnou všechny výhony a nechají se jen čtyři krátké dvouoké čípky, z nichž vyrostou nové výhony, které se přivazují ke kůlu,“ líčí vinařka.

Historické vedení zámecké vinice má také připomenout místní vinařskou tradici. První zmínky o výrobě vína v Roudnici jsou z roku 1333, z dob, kdy zde sídlili pražští arcibiskupové. 

Výroba vína je v Roudnici od středověku téměř nepřerušená. „Zajímavostí je, že víno se tu vyrábělo dokonce i během obou světových válek. Přestože nahoře na zámku byli vojáci, dole ve sklepení se víno zpracovávalo stále,“ připomíná Líbalová.

Další čtyři nováčci

Novela vinařského zákona uvedla mezi vinařské obce z litoměřické podoblasti, která je nejsevernější v České republice, vedle Roudnice ještě další čtyři obce. Třicítku původních tak doplnily také Liběšice, Malíč, Raná a Trnovany. Pro obce to vedle prestiže znamená i zajímavé možnosti rozvoje turistického ruchu.

„Budeme zajímavější pro milovníky agroturistiky, protože majitel vinic má v plánu zřídit také vinné sklípky,“ vítá vinařský titul Martina Čechová, starostka Trnovan. 

Podobně to vidí i Alena Knobová, starostka Liběšic. „Vinařství v naší obci mělo dlouhou tradici před několika staletími. Později se však víno přestalo pěstovat a vinice nahradily ovocné sady. Máme radost z toho, že se vracíme k původnímu zemědělskému zaměření, že kromě ovoce, chmele a obilí máme také víno,“ uvádí.

Starosta Malíče Jindřich Müller zmiňuje i ekonomické dopady. „Pro vinaře je pozitivní, že mohou žádat dotace na vinice a mít přívlastková vína. Že jsme se stali vinařskou obcí, je dobrá zpráva jak pro místní vinaře, tak i pro trh vín,“ říká.