Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ministerstvo nabízí k prodeji bunkry z Jindřichohradecka a jižní Moravy

  11:38
Ministerstvo obrany nabízí už poněkolikáté jako majetek z nepotřebných zásob betonové bunkry, takzvané řopíky. V minulosti už několik z nich prodalo nebo pronajalo, ale z prvorepublikového opevnění jich stále zbývají nevyužitých tisíce. Poslední nabídka je z Jindřichohradecka a jižní Moravy.

Bunkr u Soumarského mostu nedaleko Volar. | foto: Martin Beneš, MF DNES

Podle inzerátu na webu armády jsou k mání dva řopíky u obce Písečné na Jindřichohradecku a dalších 14 východním směrem u obcí Slup a Vrbovec, tedy v pohraničí Jihomoravského kraje.

Fotogalerie

Jde o pozůstatky z opevnění, které se stavělo podél hranic v letech 1936 až 1938 a čítalo na osm tisíc malých pevností. Ačkoliv některé z nich už vlastní nebo mají v pronájmu také Jihočeši, o další nemají valný zájem. Bunkry se totiž nedají využít, někdy k nim nevedou přístupové cesty a jejich demolice je problematická. Odolaly i pokusům o zboření od armád nacistického Německa.

Jedním z nadšenců, jenž řopíky ošetřuje na Novobystřicku, je Miloslav Sviták. Spravuje jich osm, ale starat se o další by bylo nad jeho síly. Dva z nich má upravené jako muzeum opevnění a v létě je předvádí turistům. Bunkry vybavil dobovým zařízením a vojenskou výzbrojí.

„Snažím se získat nějaké peníze z grantů, zbytek je z poplatků od návštěvníků. Chci dokumentovat vojenskou historii předválečného Československa,“ říká Sviták, který o opevnění napsal publikaci i průvodce.

Co je řopík

Řopík je lidový název pro předválečný železobetonový objekt lehkého opevnění. Toto označení vzniklo v druhé polovině 30. let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu opevnění řídilo a zadávalo práci externím stavebním firmám. Řopíky byly stavěny v letech 1935–1938 jako opevnění proti nacistickému Německu

Jím spravované řopíky vedou po prohlídkové trase mezi obcemi Klášter a Landštejn. Podle Svitáka armáda v poslední době dokončuje geodetické zaměření těchto staveb a výkupy pozemků, protože většina z nich stojí na obecních nebo soukromých pozemcích.

Pevnosti jsou vlhké

V rámci prodeje nepotřebného majetku nabízí armáda, respektive ministerstvo obrany, mimo jiné i rekreační středisko v Křišťanově na Prachaticku. Pro zájemce je základní cena 8,8 milionu korun.

Ačkoliv se ministerstvo obrany zbavuje dlouhodobě zátěže v podobě nevyužitých nemovitostí, některé obce v příhraničí jeho postup kritizují. V minulosti se marně pokoušely o bezúplatný převod těchto zařízení. Teď opuštěné chátrají.

„Posílali jsme před lety armádě výzvu, že máme vážný zájem o bezúplatný převod střediska, ale nikdo nám ani neodpověděl. Teď už ho nechceme,“ tvrdí starosta Křišťanova Martin Menšík.

Středisko, které tvoří několik budov, garáže a hřiště, je podle něj už čtyři roky opuštěné. Potřebuje proto stále větší investice do oprav, což si obec s ročním rozpočtem dva a půl milionu korun dovolit nemůže.

Podle Petra Kůrky z odboru nepotřebného majetku ministerstva obrany je bezúplatný převod majetku ve veřejném zájmu vázaný na podmínku, že obec vlastní příslušný pozemek a také na to, že nebude deset let tento majetek využívat komerčně. V takovém případě může převádět zadarmo i řopíky. Jejich zaměření stále provádí.

„Nebyly v katastru vlastnictví, protože jako armádní majetek byly utajené. Některé stojí na pozemcích obcí nebo státu. Některé z nich ošetřují státní lesy. Kupují je hlavně nadšenci. Zájem mají kupodivu o ty málo přístupné a ukryté,“ přiblížil Kůrka.

Pevnosti z betonu staré osmdesát let přitom stále úspěšně odolávají času. Nevýhodou řopíků je jenom vlhkost, protože nejsou izolované.