Roklanskou chatu na Šumavě čeká místo povýšení na památku demolice

  6:22
Turistická chata pod Roklanem se mohla stát kulturní památkou, ale nakonec se nedočká ani opravy a zpřístupnění. Správa národního parku chystá její demolici. Prvorepublikovou útulnu a jedno z nejvýše položených stavení na Šumavě devastuje dřevomorka.

Konec Roklanské chaty na Šumavě. Místo opravy a otevření ji má čekat demolice. Ale stavební úřad si myslí něco jiného. | foto: Martin Janoška

Postavili ji pro šumavské výletníky. Svému původnímu účelu však sloužila jen pár let. Roklanská chata nedaleko Modravy je už dlouho opuštěná. Není možné ji opravit a Správa národního parku Šumava plánuje její zbourání.

Chata, kterou nechal vybudovat Klub československých turistů ve 30. letech, je dlouhodobě zavřená. Přístupná je jen po pohraničním chodníku z německé strany. Turisté se k ní mohou vydat pouze od července do listopadu, protože stojí v oblasti výskytu chráněného tetřeva.

Podle jejího majitele, kterým je správa parku, ani není jiná varianta než zbourání. „Dřevěnou konstrukci kompletně napadla dřevomorka. A to do takové míry, že by v případě opravy stejně musela být nejdříve zdemolována a nahrazena novostavbou,“ komentuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Takovou možnost rekonstrukce správci v plánu nemají. Důvodem je i posudek vlivu na životní prostředí (EIA) vydávaný ministerstvem životního prostředí. Ten opravu ani zpřístupnění nepovolil.

Podle Dvořáka by však ani případná rekonstrukce nezaručila využití chaty. „Turisticky přístupná je, ale obtížně. Návrh klidových území navíc s touto oblastí počítá, takže by po vymezení nebyla dostupná už ani z Bavorska,“ podotýká.

„Nyní jsme na začátku přípravy demolice. I ta ale musí mít posudek o vlivu na životní prostředí. Musíme vyřídit demoliční výměr a požádat ministerstvo o schválení investice do zbourání chaty. Cena nejspíše přesáhne milion korun. Mluvit o termínu demolice je zatím brzy. Záleží, jak rychle půjde tento proces,“ dodal Dvořák.

Na německé straně je v podobné situaci chata Schwarzbachklause v Bavorském lese, která stojí nedaleko hranic poblíž obce Finsterau. „Tu prohlásili a udržují jako kulturní památku. Je také zamčená a turisticky nijak nevyužívaná. Vede kolem ní neznačená turistická trasa,“ popisuje koordinátor šumavské spolupráce s národním parkem Bavorský les Pavel Bečka.

Využití Schwarzbachklause v majetku správy tamního parku rovněž zamezuje ochrana přírody.

Schubert: Demolici považuji za selhání státu

Chatu otevřeli roku 1937, hned rok nato však začala nacistická okupace a vojáci zabrali pohraničí. Po válce mohli turisté využívat chatu pouze do jara 1948, kdy nastoupila komunistická totalita, která objekt znovu zamkla. Následně sloužil pohraniční rotě Roklan. Veřejnou útulnou a zázemím pro turisty tak byla pouhé čtyři roky.

Podroklanská mýtina

V první polovině 19. století spadala lokalita do majetku Schwarzenbergů. V té době tu nechali vybudovat nádržku a hájenku pro lesní dělníky. Nádrž zajišťovala plavení kulatiny po kanálu. Za první republiky složila Roklanská hájenka turistům. K ní v roce 1936 přibyla Roklanská chata vystavěná v nadmořské výšce 1 200 metrů. Na jejím návrhu a stavbě se podílel významný sušický architekt a stavitel Karel Houra. O rok později však pohraničí obsadili nacisté a ani jedna ze staveb výletníkům nesloužila. Mýtina se volnému přístupu netěšila dlouho ani po válce. Na přelomu 40. a 50. let byla stará hájenka zbourána, chata se stala součástí pohraniční roty Roklan. Nikdy poté se do ní turisté již nepodívali.

Po revoluci na začátku 90. let spadla do vlastnictví nově vzniklého národního parku Šumava. Jeho správci ji však i přes následnou rekonstrukci nikdy znovu neotevřeli.

Chata patří k nejvýše položeným stavením na Šumavě, svou funkcí se podílela na rozvoji tuzemské turistiky za dob první republiky. Historickou hodnotu objektu posuzovalo i ministerstvo kultury.

Loni zvažovalo zařazení Roklanské chaty mezi kulturní památky. Pro byl Plzeňský kraj, nesouhlasil naopak Městský úřad v Sušici na Klatovsku. Ministerstvo pak vydalo verdikt, že chatu za památku neprohlásí, a to především právě kvůli jejímu špatnému stavu.

Stavení udává ráz Podroklanské mýtiny v katastru Modravy. Právě obec volá po opravě a dalším využití. „Dříve to bývala významná nemovitost, kde turisté nacházeli potřebné zázemí, než se vydávali na cestu na vrch Roklan. Celá lokalita je navíc spojena s nejslavnějším románem Karla Klostermanna Ze světa lesních samot. Že ministerstvo chatu nezařadilo mezi památky, je jistou tragédií,“ uvažuje Antonín Schubert, starosta Modravy.

Dřevěnou konstrukci prý rekonstruovat při dobré vůli lze. Obnovený objekt by pak znovu posloužil. 

„Dříve jsme chtěli chatu využít pro aktivitu zvanou jako Junior Rangers. Skupiny dětí by zde poznávaly, jaký je pobyt v divočině bez signálu, a stavba by plnila vzdělávací funkci. Nebo proč z toho neudělají vědeckou základnu, kde odborníci zkoumají přírodu přímo na místě a nemusejí pendlovat auty z měst do přírody,“ ptá se starosta a dodává, že jde o klasický šumavský dům s příběhem a historií a do současného stavu se dostal ve vlastnictví správy parku.

„Demolici považuji za selhání státu v péči o svěřený majetek,“ kritizuje Schubert. Kulturní hodnotu přikládá i tomu, že se na vzniku chaty podílel významný sušický architekt Karel Houra, který stojí za několika šumavskými stavbami. Mimo jiné za rozhlednami na Javorníku a Svatoboru.

Podle Dvořáka by však případnému využití zamezila právě ochrana přírody. „Otázkou je, zda má v takovém případě smysl vynakládat miliony za kompletní přestavbu,“ reaguje.

Autor: