Beton a asfalt střídá nepříliš upravená tráva. Okolí s chátrajícími budovami dává najevo, že je Rohanský ostrov zanedbanou krajinou. Přitom jde o jednu z nejlukrativnějších lokalit v Praze.

Karlín, do něhož spadá i zmíněná lokalita Rohanského ostrova, měl totiž štěstí v neštěstí. Dřívější dělnickou čtvrť zasáhly v roce 2002 povodně a způsobily škody vyčíslené na 7,5 miliardy korun. Při následné obnově čtvrti se však z Popelky osmé městské části stala čtvrť její princeznou. Což už se však netýkalo ostrova, na němž je dosud vidět běsnění rozvodněné Vltavy.

I plochy kolem řeky se však v blízké době mají proměnit v plnohodnotnou část města. Na jižní části dané lokality plánuje stavět bytové i kancelářské budovy společnost Sekyra Group. „První etapa projektu počítá s výstavbou dvou domů s 210 byty a dvou administrativních objektů,“ popisuje projekt Rohan City výkonný ředitel společnosti Leoš Anderle.

Podle náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské (Trojkolalice/Zelení) by měla být zamýšlená podoba staveb a okolí představena veřejnosti letos na podzim. Lidé budou mít zároveň možnost se k projektu vyjádřit.

„Mezi našimi požadavky k tomu, jak má studie vypadat, bylo vedle projednání záměru s veřejností i zklidnění pobytových prostranství, aby se tam jezdilo třicítkou, a dostatek občanské vybavenosti, jako je třeba školka, škola, malé sportoviště a obchody v přízemí,“ říká Kolínská.

První etapa projektu by měla do konce letošního roku získat územní rozhodnutí. Podle Anderleho je celá záležitost podobně daleko jako výstavba Smíchov City v Praze 5. Tam by se mohlo začít stavět už v příštím roce, pravděpodobněji ale až v roce 2019. Dříve se nejspíš nezačne ani v Karlíně, kde by mělo celkem vzniknout okolo dvou tisíc bytů.

Betonárnu ukončí bydlení

Na nábřeží Prahy 8 však nemusí stavět byty jen soukromá společnost. Hlavní město se poslední dva roky začalo intenzivněji zabývat výstavbou. A to i proto, že většinu svého bytového fondu rozprodalo či rozprodává. Proto magistrát hodlá vybudovat nové objekty, v nichž bude dostupné bydlení. Má jít o byty se sníženým nájmem oproti tomu, jaký je v metropoli obvyklý. V první řadě má být toto bydlení určené pro seniory, mladé osoby a rodiny, záchranáře, učitele a další státní zaměstnance.

Vhodné lokality pro danou výstavbu vytipoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Kromě dvanácti míst, která byla vybrána pro první vlnu výstavby, je v širším seznamu doporučených lokalit i Rohanský ostrov. „Pokud se město domluví s investorem developerského projektu, městské byty na území Rohanského ostrova mohou vzniknout,“ uvádí mluvčí IPR Marek Vácha.

Až budou na Rohanském ostrově byty, skončí podle Kolínské provoz v tamní betonárně, která by svým provozem mohla obtěžovat okolí, kde mají bydlet až čtyři tisíce lidí.

Místo dostojí svému jménu

Lokalita by se však měla výrazně změnit nejenom výstavbou. Přestože se plocha nazývá ostrovem, o ostrov ve skutečnosti nejde. Vše je součástí pravého pražského břehu. V budoucnu se ale může stát název skutečností.

Část místa by se odtrhla od pevniny a ostrov by začal znovu existovat, což podporuje náměstkyně primátorky Kolínská. Vltava by podle vypracované koncepce pražských břehů mohla sahat zhruba na hranici současné cyklostezky.

Mezi zamýšleným ostrovem a pevninou by podle návrhu vznikl úzký kanál, který by se pod Libeňským mostem propojil s tamní zátokou. Kanálem by i kvůli jeho velikosti mohly plout jen malé čluny a třeba kánoe.

Samotný staronový ostrov má sloužit jako místo pro odpočinek, stejně jako nedaleká Štvanice. K vodě by vedly velké schody, podobně jako je tomu na bratislavské náplavce. V samotném ostrovním parku by byla sportoviště, louky a různé vodní prvky jako třeba fontány. „Území vypadá v současné době extrémně neutěšeně. Realizace projektu umožní změnit tuto část Prahy v pěkné místo pro rekreaci. Nově vzniklá vodní plocha bude kromě odpočinku také ochlazovat své okolí. A navíc bude mít i protipovodňový efekt,“ popisuje plány radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).

Celé odtržení ostrova ale komplikuje Libeňský most. Zastupitelé hlavního města loni v únoru rozhodli o tom, že město ustoupí od zamýšlené demolice stavby spojující Holešovice a Libeň, a most místo toho projde nákladnou opravou. Rekonstrukce však nemůže začít dřív, než ministerstvo kultury rozhodne, zda je most kulturní památkou. Podle Plamínkové jde magistrátu hlavně o to, zda bude nebo nebude prohlášen památkou takzvaný inundační most, což je část mostu, která se nachází před libeňskou zátokou. „Žádala jsem o stanovisko už skoro před rokem, ale nikdo mi neodpověděl. Podle toho by se totiž muselo volit zadání, aby šlo nové rameno propojit se starými rameny Vltavy za mostem,“ líčí radní Plamínková.