Nových omezení se návštěvníci nemusejí bát, říká šéf krkonošského parku

  16:58
O víc jak tisíc hektarů by se od příštího roku měla v Krkonošském národním parku zvětšit plocha, kde turisté budou moci chodit jen po značených cestách. Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische ale návrh nové zonace a klidových území turismus a lyžování na horách neovlivní.

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. | foto: Tomáš Plecháč

Přestože návrh nové zonace Krkonošského národního parku (KRNAP), která by měla začít platit od příštího roku, nedávno zdvihl ze židle některé starosty horských středisek, vedení Správy KRNAP se snaží rozptýlit obavy.

Nové rozdělení území národního parku a vyhlášení klidových území pro ochranu citlivých ekosystémů, kde turisté budou moci chodit jen po značených stezkách, podle ředitele správy Robina Böhnische nebude mít na turistické aktivity a lyžování ve střediscích žádný vliv. 

„Klidové území nebude uzavřenou zónou, pohyb bude ale možný jen po vyznačených cestách, tak jak tomu je v současné I. zóně. K dispozici zde budou, stejně jako dosud, vyhrazené běžkařské a cykloturistické trasy. To vše zůstává zachováno,“ říká.

Novou zonaci má ministerstvo životního prostředí schválit do konce roku, platit bude 15 let. Podle současného návrhu, který ochranáři po 18 měsících příprav začali projednávat s obcemi, klidová území pokryjí 22 procent rozlohy národního parku. To je o zhruba tři procenta větší plocha, než na které se dnes rozkládá nejpřísněji chráněná první zóna.

Málokdo kromě odborníků rozumí tomu, v čem nová zonace spočívá. Můžete to vysvětlit?
Stará a nová zonace jsou vlastně dvě úplně odlišné věci, jejich filozofie je zcela jiná. Spojuje je pouze stejné označení. Tři dosud číslované zóny, kombinující odstupňovaně podle přísnosti ochrany přírody pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi, se změní na zcela jinak pojatou zonaci managementovou. Ta popisuje pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na jejich dlouhodobý cíl. Regulace a pravidla pro činnosti v národním parku už nadále nebude řešit zonace, ale pravidla napsaná přímo v zákoně pro celé území národního parku a pro území mimo zastavěné části obcí a zastavitelná území obcí. Nová zonace není pro obyvatele Krkonoš či návštěvníky hor příliš důležitým instrumentem. Je důležitá pro nás jako pro správce přírody.

Fotogalerie

Proč vlastně je nutné metodiku měnit?
Koncepce zón, tak jak ji dnes zákon navrhuje, se více blíží mezinárodnímu pojetí zonace, jak jsme na to zvyklí zejména v Evropě. Takto nějak si ji představuje i Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN. Současný model je uplatňovaný především ve východoevropských zemích, v Rusku a na Kavkazu. Nové pojetí bude platit pro všechny národní parky v České republice.

Důležitým pojmem jsou takzvaná klidová území, která budou regulovat návštěvnost národního parku a pohyb po značených cestách...
K připravovanému návrhu se z hlediska turismu nevážou žádná omezení a zákazy. Kdyby neexistoval žádný jiný nástroj ochrany přírody, znamenalo by to, že s novou zonací bychom návštěvníky pustili úplně všude bez ohledu na křehkost či citlivost krkonošských ekosystémů. To udělat nemůžeme, a proto vzniká institut klidových území, který je pro nás velmi přísný. Svému zřizovateli, tedy ministerstvu životního prostředí, musíme odůvodnit každý metr území parku, kde nechceme návštěvníky pustit mimo vyznačené cesty. Klidové území nebude uzavřenou zónou, pohyb bude ale možný jen po vyznačených cestách, tak jak tomu je v současné I. zóně. K dispozici zde budou, stejně jako dosud, vyhrazené běžkařské a cykloturistické trasy. To vše zůstává zachováno.

Podle jakých kritérií jste klidová území vybírali?
Především jsme brali v potaz návštěvnost jednotlivých lokalit národního parku a křehkost ekosystémů. Kromě krkonošské tundry sem patří papratkové smrčiny, popřípadě rašelinné podmáčené smrčiny. V takto citlivém ekosystému se stopa člověka zahlazuje velmi dlouhou dobu. Jedním z kritérií je také výskyt kriticky ohroženého tetřívka a velkých šelem, v našem případě rysa ostrovida.

Podle některých starostů se zpřísní ochrana přírody. Jsou jejich obavy oprávněné?
Takto explicitně bych to nenazýval. Se starosty se budeme bavit o každém metru území, které je zajímá a budeme si vysvětlovat, jestli skutečně jde o zpřísnění, nebo ne. Vyhlášení klidového území povede k přesunu návštěvníků z celé plochy lesa na vyznačenou cestu.

Mezi Pecí pod Sněžkou a Janskými Lázněmi plánujete vyhlásit klidová území i v místech, kde je dnes II. a III. zóna. Bude to mít vliv na rozvoj zdejších lyžařských středisek?
Všechny stávající sjezdovky jsou velmi pečlivě zařazeny do zóny soustředěné péče o přírodu. Klidová území se lyžařských středisek vůbec netýkají. Tam kde dnes vede vyznačená běžkařská trasa, klidové území nic na existenci a udržování této trasy nemění.

Nová zonace KRNAP

  • První zónu nahradí zóna přírodní (7300 hektarů, 20,2 % území národního parku), na ni bude navazovat zóna přírodě blízká (8100 ha, 22,3 %), trojkou bude nejrozsáhlejší zóna soustředěné péče o přírodu (20 700 ha, 57 %) - zejména horské louky, pastviny a lesy v okolí lidských sídel. 
  • Novou kategorií bude zóna kulturní krajiny (183 ha, 0,5 %), do níž budou patřit především obce v národním parku, Strážné a Malá Úpa. 
  • Zonace ochranářům určuje, jak o svěřené území pečovat. Vstup mimo značené cesty budou regulovat klidová území se stejným režimem, který dnes panuje v I. zóně. Podle současného návrhu by měla zabírat 22 procent území národního parku, o tři procenta více (přibližně 1100 hektarů), než je současná I. zóna.

Budou moci horské obce ovlivnit, kde klidová území vzniknou?
Zatímco zóny vyhlásí ministerstvo životního prostředí vyhláškou, která by měla platit 15 let a je poměrně silným a trvalým instrumentem, tak klidová území bude ministerstvo vyhlašovat opatřením obecné povahy, což je naopak velmi pružný instrument. Obce do něj mohou v průběhu příprav několikrát zasáhnout a lze ho také napadnout soudně. Naší snahou jednoznačně bude se s obcemi dohodnout. Teoreticky každý rok můžeme hranici klidového území po dohodě se samosprávami měnit. Kdyby se nám přihodilo, že se v zóně soustředěné péče objeví křehký ekosystém nebo se tam vyskytne živočich háklivý na pohyb člověka, uměli bychom umístit klidové území i sem.

Bude možné rozlohu klidového území naopak zmenšit nebo ho úplně zrušit?
To bychom sice velmi neradi viděli, ale samozřejmě je to možné. Pokud pomine důvod pro vyhlášení klidového území, ani svému zřizovateli bychom neodůvodnili, proč ho tam ponechávat.

Starostové také kritizovali, že Správa KRNAP s nimi projednává připravovanou zonaci samostatně, aniž by věděli, jaký bude návrh Zásad péče o Krkonošský národní park.
Bylo by zcela optimální, kdybychom s nimi mohli obě věci projednávat najednou, ovšem logika říká, že toto je něco, co můžeme nastavit už na nějaké domluvené hranici s našimi partnery v Radě KRNAP. Až budou vymezené hranice zón a klidových území, pak na tyto hranice budeme „šroubovat“ managementová opatření vtělená do zásad péče, které pro nás budou do určité míry představovat návod, jak v péči o ekosystémy postupovat.

V jaké fázi příprava zonace v současnosti je a kdy by měla být v definitivní podobě schválená?
V polovině ledna jsme odstartovali neformální předjednávání zonace a klidových území s našimi partnery v Radě KRNAP. V těchto týdnech začínáme jednat daleko intenzivněji. V západních Krkonoších jsme dohodnuti na prvních individuálních schůzkách, Svazek obcí Východní Krkonoše projevil přání jednat ve větší skupině představitelů obcí. V dubnu chceme svolat plenární zasedání rady národního parku, kde bychom měli schválit dohodu o návrhu nové zonace a vymezení klidových území. Ministerstvo potom bude moci začít připravovat vyhlášku a opatření obecné povahy. Zdůrazňuji, že zonaci i klidová území nevyhlašuje Krkonošský národní park, ale ministerstvo životního prostředí. Předpokládáme, že by to ministerstvo mohlo stihnout do konce letošního roku
.