Je to paradoxní situace. Po stezce Čertovy schody, která vede z Pece pod Sněžkou na krkonošské hřebeny, denně projdou stovky, o víkendech i tisíce lidí, přesto dveře Richtrových bud na oblíbené trase zůstávají zavřené.
Od chvíle, kdy jejich provoz Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) uprostřed zimní sezony ukončil, uplynulo více než půl roku a k žádnému hmatatelnému posunu nedošlo. Komplex dvou objektů s celkem 109 lůžky zůstane podle všeho zavřený ještě několik dalších měsíců.
O nečekaném uzavření známé boudy v polovině ledna jako první informovala MF DNES. Institut ukončil provoz údajně z ekonomických důvodů, tehdejší vedoucí střediska Petr Kořínek musel zrušit zarezervované pobyty a hostům vrátit peníze.
Už od loňského podzimu přitom podle něj byla všechna lůžka zamluvená téměř na celou zimní sezonu.
Ministerstvo školství, pod který NIDV spadá, argumentovalo provozní ztrátou blížící se tři čtvrtě milionu korun, podle bývalého provozního byly Richtrovky ještě v polovině loňského roku ve výrazném plusu.
V únoru sice ministerstvo vyloučilo, že chystá prodej hlavní budovy s 27 pokoji a sousední Červené boudy, uvažovalo o tom, že ji vezme NIDV a zařadí pod jinou organizační složku. Stále však nepřišlo s žádným řešením. Nedávno zrekonstruované boudy zůstávají zavřené a jejich budoucnost dál nejasná.
„Národní institut pro další vzdělávání jako subjekt, který má právo hospodařit s objektem, v současnosti o opětovném otevření neuvažuje. Ve spolupráci s ministerstvem školství však intenzivně analyzuje alternativní možnosti,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí resortu školství Aneta Lednová.
Bývalý správce Petr Kořínek se před několika dny na Richtrovy boudy vrátil, aby si odvezl kotce pro psy, které byly dlouhé měsíce pod sněhem. „Nikdo tam nebyl, boudy jsou lehce poškozené od sněhu, nic extra vážného to ale není. Je to velký objekt v poměrně náročném prostředí a na jeho stavu se podepisuje každý den, kdy je zavřený,“ řekl.
Na letošek plánoval opravu čističky odpadních vod za zhruba 350 tisíc korun, s největší pravděpodobností má porušený plášť. Udělat ji chtěl při odstávce v květnu, k tomu už však nedostal příležitost.
„Celková rekonstrukce bud v roce 2008 nebyla úplně dokončená, chybí dodělat nejjižnější část se sklady, dílnami a jedním bytem. Budovy potřebují další opravy, například natřít severozápadní stranu, kde je narušené dřevo,“ poznamenal Kořínek.
Podle ministerstva školství jsou Richtrovy boudy pod stálým dohledem a o běžnou údržbu se stará pracovník národního institutu. „Minimálně dvakrát měsíčně objekt kontroluje i zástupce centrálního pracoviště NIDV,“ řekla mluvčí Lednová.
Kolik měsíčně stojí údržba zavřených objektů, nesdělila. „Vyčíslení bude k dispozici až po konečném rozhodnutí o stavu objektu,“ odpověděla.
Žádosti o ubytování stále chodí, nikdo na ně neodpovídá
E-mailová schránka horské boudy je podle Petra Kořínka plná žádostí o ubytování, od začátku roku napsaly desítky zájemců. Nikdo jim ale neodpovídá.
„E-maily stále chodí, zájem je pořád. Lidé píšou i mně osobně. Nedávno mi třeba psala paní, že její život je spjatý s Richtrovkama a chtěla by tam v září mít svatbu,“ uvedl bývalý provozní, jenž má do e-mailu stále přístup, ale podle instrukcí NIDV nesmí se zájemci komunikovat.
„Pokud by boudy byly teď otevřené, asi by nebyly stoprocentně plné, ale určitě hodně obsazené. Zavřít je uprostřed zimy bylo obrovskou chybou, trend v obsazenosti šel nahoru a mohlo se ukázat, že by na provoz možná ani nebyla potřeba žádná státní dotace. Teď už to bude hodně těžké, řada lidí si našla jiné boudy, kam jezdí,“ dodal Kořínek. Pobyty škol a pedagogických pracovníků na Richtrových boudách dotoval stát.
Turisté, kteří šlapou po Čertových schodech na hřebeny, jen těžko chápou, že jsou boudy zavřené. A to v době, kdy Krkonoše čelí stále rostoucí návštěvnosti. Podle údajů ochranářů národní park a jeho ochranné pásmo loni navštívilo 3,8 milionu lidí.
Tak pěkná bouda je zavřená, lituje turista
„Je to určitě škoda. Na horách se staví ošklivé betonové hotely a tady stojí pěkná bouda, která je zavřená. Myslím si, že by se měla uživit, zvlášť na tak atraktivním místě,“ řekl Pavel Štěpán, který šel s partou kamarádů okolo.
Tomu, že stavení s víc jak stovkou lůžek nemá využití, nerozumí ani boudaři z okolí.
Institut zavřel boudy uprostřed zimy, argumentoval jejich ztrátou
16. ledna 2019 |
„Je to velká škoda, byli bychom všichni mnohem raději, kdyby Richtrovky byly otevřené. Rezervace nám narůstají a turisty pomalu není kde ubytovat. Lidé po hřebenech korzují, zastavují se na různých boudách. Když k nám přijdou a už je nestíháme obsloužit, protože na to personál kapacitně nestačí, není to dobře,“ sdělila Michaela Šťastná, provozovatelka nedaleké Výrovky.
Ta je nyní po zavření Richtrových bud nejbližší zastávkou pro turisty stoupající na hřebeny z Pece pod Sněžkou. Podle provozovatelky se dokonce stává, že někteří výletníci přijdou na Výrovku rozladění a chtějí po nich vysvětlení, proč jsou Richtrovy boudy zavřené.
Na místě, kudy dnes vede frekventovaná turistická trasa z Pece na hřebeny, stávala v první polovině 19. století jedna z prvních letních krkonošských hospod. Za první republiky byla otevřená celoročně, v roce 1938 vyhořela a znovu ji postavilo ministerstvo školství mezi lety 1950 až 1952.
Richtrovy boudy se saunou a konferenční místností sloužily jako školicí a rekreační středisko pro pedagogické pracovníky, školy v přírodě, lyžařské kurzy a výjezdní zasedání.
