Vůbec poprvé dostanou příznivci historie rodu Mattoni příležitost prohlédnout si dokumenty i fotografie schraňované karlovarským podnikatelem a průmyslníkem Heinrichem von Mattonim.
Zakladatel Retromusea Nejdek Ladislav Sýkora získal od soukromého sběratele odkaz slavné rodiny, který čítá řadu zajímavostí. Originály jsou sice uložené v depozitářích muzea v krajském městě, kopie některých chce ale Ladislav Sýkora v nové sezoně vystavit.
„Velké předměty už jsme zpracovali a nyní zjišťujeme, co všechno v pozůstalosti ještě je,“ řekl.
Dosavadní expozici by měla ale zcela jistě obohatit například dvoudílná kronika společnosti Mattoni. Její první část se věnuje letům 1857 až 1907, druhá pak letům 1907 až 1916. Autorem je Leo Mattoni, který se společně s bratrem Heinrichem po otcově smrti ujal vedení firmy v Kyselce.
Muzeum má nyní také projekty slavných vídeňských architektů Fellera a Helmera, z jejichž dílny pochází například Karlovarské městské divadlo, Císařské lázně či Grandhotel Pupp.
„Jedná se o plány na veškeré jejich budovy v Kyselce včetně zámečku a Pitné haly, takzvané Trinkhalle. Ta ale nikdy realizována nebyla. V Kyselce se jsou vesměs stavby Karla Haybecka, o Fellerovi a Helmerovi se mluví spíše v souvislosti s Mattoniho vilou,“ uvedl Ladislav Sýkora.
Právě Karl Haybeck je také autorem kolonády Ottova pramene, která je pojmenovaná po řeckém králi Otovi I. S ním souvisí i další pozoruhodný exponát muzea a tím je kronika návštěvníků.
„Je to cenná záležitost. Objevují se v ní zápisy králů i baronů. Kromě krále Oty je v ní zapsaná také rodina Becherů, a to včetně nejslavnějšího člena Johanna,“ upozornil nejdecký sběratel.
Kyselka pohledem císařského fotografa
Kronika skvěle dokresluje vybranou společnost, kterou zval Heinrich von Mattoni do tehdy světoznámých lázní. Zavítali tam například členové habsburské rodiny, poslední ruský car Mikuláš II., íránský šáh Mohammed Rezá Pahlaví či čeští státníci T. G. Masaryk nebo Eduard Beneš.
„Součástí pozůstalosti je i řada fotografií od Carla Pietznera, který byl dvorním fotografem císaře. Například nejstarší fotografie císařovny Alžběty, zvané Sissi, fotil právě on. Byl to velmi prestižní fotograf a Heinrich Mattoni zval do Kyselky odborníky i architekty,“ popisoval Ladislav Sýkora.
K cenným exponátům podle něj patří také například kronika karlovarských ostrostřelců, jejichž byl Mattoni velitelem. Vzácností jsou i jmenovací dekrety.
Společnost Mattoni se na jejich základě stala dvorním dodavatelem minerálky pro bulharského cara, na základě dalšího, tentokrát papežského, mohl Mattoni dodávat minerálku do Vatikánu. Královský institut hygieny mu zase povolil vyvážet vodu z Kyselky do Velké Británie.
„Zajímavá je i série patentů na etikety, na kterých není tradiční orel, ale třeba holubice, nebo páv. Heinrich Mattoni si totiž nechával patentovat různé věci, kdyby náhodou. Pak už je jen vytáhl ze šuplíku,“ zmínil Ladislav Sýkora.
Pozůstalost je podle něj výjimečná hlavně v tom, že se jedná o osobní věci Heinricha von Mattoniho, které pro něj byly důležité, nikoli o předměty propagačního charakteru. „Z toho, co se po něm zachovalo, je většina u nás,“ potěšilo ho.
Retromuseum Nejdek funguje od loňského června a za uplynulou sezonu se do něj podívaly zhruba dva tisíce návštěvníků. Jsou mezi nimi například ti, kteří tráví v krušnohorském městě a okolí dovolenou. „Už k nám ale dorazil i pár z Košic, který přijel vyloženě kvůli Retromuseu,“ uvedl Ladislav Sýkora.
Expozice se zájemcům opět otevře od 1. května a muzeum bude přístupné každou sobotu a neděli od 12 do 18 hodin.
