Restituce stále víří emoce v Chrlicích. Církev chce zámek i radnici

  7:24
Církevní restituce stále víří emoce v brněnských Chrlicích. O místní zámeček, přilehlý park a radnici totiž usiluje Biskupství brněnské. Spor teď mohou rozhodnout pamětníci.

V zámečku v Chrlicích sídlí centrum pro zrakově postižené lidi, kteří se o sebe ani s pomocí jiných nemohou doma postarat. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V areálu chrlického zámečku sídlí Centrum sociálních služeb pro osoby se zrakovým postižením (CSS), které má za to, že mu majetek v hodnotě několika stovek milionů korun i patří.

Biskupství brněnské však tvrdí, že organizace zámeček ve skutečnosti nikdy nevlastnila. Spolek pro nevidomé argumentuje podepsanou kupní smlouvou a tím, že se církev nároku na zámek vzdala. Spor se táhne už několik let, rozuzlení je zatím v nedohlednu.

„Podali jsme návrh na žalobu a dožadujeme se posouzení vlastnictví. Máme za to, že budova i s přilehlými zahradami byla biskupství vyvlastněna a měla by se do vlastnictví církve navrátit,“ konstatoval právník Biskupství brněnského Milan Dobeš.

Spolek se ale snaží dosáhnout zamítnutí žaloby.

„Když se církev před asi pěti lety ozvala, byl jsem v šoku. Za působení mých předchůdců se nároku na zámek vzdala,“ tvrdí ředitel CSS Miloš Paleček.

Rekonstrukce za stamiliony

Centrum pro zrakově postižené zřizuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Ubytovává dospělé lidi, kteří kvůli zrakovému postižení nejsou soběstační a často se ocitli v nepříznivé sociální situaci. Nezřídka potřebují takovou pomoc, kterou nezajistí ani rodina, ani pracovníci docházející do domů. Takové centrum je přitom v Česku unikátní.

Na přelomu tisíciletí nechal spolek areál asi za 200 milionů rekonstruovat.

„Poslední úpravy jsou z roku 2008, postavila se nová budova. Kdybychom měli pochybnosti o vlastnictví, nikdy by nám stát na tak rozsáhlé rekonstrukce a přestavby peníze nedal,“ zdůraznil Paleček.

Starosta stojí za spolkem. K soudu jde ve středu

V Chrlicích si církev nárokuje i budovu radnice, která přiléhá k zámečku. O tu se soudí s městem. Další stání je už tuto středu.

 „Nepředpokládám, že by padl rozsudek. Povolali jsme ještě svědky z Prahy, kteří se problémem restitucí zabývají. Možná by mohlo být jasno v září nebo do konce roku, ale těžko soudit,“ uvedl starosta městské části Lukáš Fila (ANO).

Podle něj Chrlice předložily důkazy o koupi i využívání radnice a věří, že se prokáže, že církev na ni nárok nemá.

„U nás je to hodně složité. Zrovna u radnice i zámečku si ale myslím, že církev nárok nemá. V zámečku hodně investoval stát, v porevoluční éře kolem 350 milionů,“ přiklání se starosta na stranu chrlického centra pro nevidomé.

„Na druhou stranu církev v roce 2015, kdy žaloby podávala, udělala velké množství ústupků. Je tu asi 120 hektarů orné půdy – byť v záplavové oblasti – jimiž disponuje brněnský magistrát. Osobně si myslím, že na ně církev měla nárok, ale vzdala se jich a tehdy je nezažalovala,“ dodal starosta.

Podle historika Dalibora Hodečka, který spolupracuje s biskupstvím, byl však spolek pouze uživatelem, nikdy ne vlastníkem zámečku. Od roku 1921, kdy zámek stát zabral, až do roku 1931, kdy se zase biskupství navrátil, jej užívali nevidomí jako pracovní ústav. Klienti vyráběli kartáče a košíky či pěstovali zeleninu.

Šance pro církev: kupní smlouva je, zápis v knihách ale chybí

„Dne 1. prosince 1934 uzavřel Spolek péče o slepé v zemi moravskoslezské s Biskupstvím brněnským předběžnou kupní smlouvu. Knihovní převod se však neuskutečnil, a tudíž vlastníkem nemovitosti zůstalo Biskupství brněnské,“ interpretoval výsledky svého bádání Hodeček. Podle něj musely být nemovitosti zapsány do veřejných knih, podepsat smlouvu k vlastnictví nestačilo.

Po komunistickém převratu v roce 1948 areál zabavil a znárodnil stát. Spolek pro nevidomé ho získal do správy v dubnu 1950. V dalších letech fungoval třeba i jako domov pro důchodce a centrum pro nevidomé se do něj vrátilo v roce 1989.

„Církev v 90. letech prohlašovala, že tento objekt chtít nebude. Snažíme se dokázat, že Spolek péče o slepé koupil zámek od biskupství. Máme na to určité doklady. Sama církev přiznala, že peníze obdržela – v dopise jednoho arcibiskupa. Tvrdíme, že žádná křivda církvi nevznikla,“ stojí si za svým Paleček.

Spor u Městského soudu v Brně zatím nijak nepostoupil. Soudkyni se pouze hromadí historické listiny, které předkládají obě strany. V září si předvolá dva pamětníky. Vypovídat by měli k rozhodujícím letům 1948 až 1950.

„Trochu se bojím, kolik si toho ale budou pamatovat. Přeci jen, když mělo k přepisu dojít, byli oba ještě dětmi. Celé je to dost komplikované,“ poznamenala u posledního líčení soudkyně Jitka Říhová.

Chrlické centrum také povolá svědky. „Bývalí ředitelé centra mohou potvrdit, že církev se v 90. letech nároku na zámek vzdala,“ řekl Paleček.

Církev tvrdí, že pokud by soud vyhrála, žádné větší změny neplánuje. „Centrum pro nevidomé bychom provozovali nadále. Šlo by pouze o změnu vlastníka,“ naznačil Dobeš.

Paleček tomu ale nevěří. „Naše provozní náklady jsou asi čtyřicet milionů ročně. A já si úplně nejsem jistý, jestli by nás církev čtyřiceti miliony ročně chtěla podporovat,“ říká ředitel.