Do kanálů v Brně ročně dávají tuny nástrah, počty hlodavců neklesají

  6:54
Na jednoho Brňana připadají nejméně tři potkani. Boj s nimi město svádí dvakrát do roka. Deratizační služby si platí městské části, Brněnské vodárny a kanalizace, ale i majitelé domů nebo restaurací. Za jednu vyčištěnou budovu většinou zaplatí od dvou do čtyř tisíc korun.

Stojíme před jedním z panelových domů v brněnských Bohunicích. Michal Ratajský si nasazuje speciální ochranné rukavice a do rukou bere dva kyblíky plné nástrah.

„Máme připravené zrní, pasty a válečky. Vybíráme podle toho, zda jed dáváme do interiéru, nebo ven mimo dům,“ nastiňuje jednatel firmy Ratajský.

„Soupeřem“ mu je potkan – myšovitý hlodavec, který i s ocasem měří od 30 do 50 centimetrů. Ve městech škodí požíráním potravin, napadáním domácích zvířat i přenášením parazitů a chorob, například salmonelózy.

Právě nyní končí jarní období, kdy se potkani nejvíce množí a vylézají na povrch. Druhé takové období přijde na podzim.

Deratizaci na celém území Bohunic si objednala místní radnice. „Lidi jsme o ní informovali ve zpravodaji a oznámení jsme také odeslali do každého bytového domu,“ říká starosta Antonín Crha (KDU-ČSL).

Jako jed deratizátoři většinou používají bromadiolon nebo brodifakum. Toxické látky se dostanou do těla hlodavce a způsobí mu vnitřní krvácení.

„Potkan umírá, jako by rychle stárnul. Ztrácí sílu a pak ‚zhasne‘. Není to drastické, v podstatě usne,“ vysvětluje Ratajský.

Vedle jedů jsou součástí nástrah obiloviny, rybí moučka nebo cukr. „Přidává se do nich hořká složka, která vadí psům nebo kočkám, takže o ně nejeví zájem,“ doplňuje Ratajského kolega Jiří Páč. Aby se domácí zvířata otrávila, musela by sníst jedu velké množství.

Ve společných prostorách sklepa mezitím hledáme stopy po přítomnosti potkanů. „Typickým indikátorem výskytu je trus. Je velký jako slunečnicové semínko a má podobný tvar. Tento sklep ale vypadá čistý,“ povídá Ratajský.

Jako nástrahy pro jistotu necháváme válečky v zakrytých staničkách a kontrolujeme sklepní toaletu. „Vzadu je vidět trus potkana. Přesně v místě, kudy se sem z potrubí dostane,“ ukazuje Ratajský. Stejné stopy nacházíme v technickém podlaží pod domem.

Pokračujeme venkovní deratizací, při které klademe nástrahy hlavně do nor. Těch jsou v okolí paneláku desítky – menší vyhrabaly myši, větší mají na svědomí potkani. Deratizátor do nory položí zrní a zasype ji. „Po dvou týdnech chodíme obvykle na kontrolu. Když je nástraha odebraná a nora zase vyhrabaná, znamená to výskyt hlodavců,“ přibližuje Ratajský.

Na mrtvé potkany naráží deratizátoři zřídkakdy. Jedy totiž úmyslně zabírají s odstupem několika dní. „Potkani nejdřív vyšlou mladého průzkumníka, až po pár dnech se podle jeho stavu přidají ti starší,“ říká Ratajský. Obvykle proto umírají v podzemních skrýších.

„Platí, že výskyt potkanů na povrchu je jako část ledovce nad hladinou. Proto se pravidelně deratizuje kanalizační síť pod celým městem,“ sděluje Jiří Pařez ze stejnojmenné firmy, kterou si najímá společnost Brněnské vodárny a kanalizace.

Do kanálů vloží pět tisíc kilogramů nástrah ročně

Při čištění kanálů přitom pracovníci pod městem nekorzují. „Deratizaci provádí pokládkou nástrah do každé šachty. Ročně jich tam umístí na pět tisíc kilogramů,“ vypočítává mluvčí městské firmy Renata Hermanová.

Pod Brnem vede 19 hlavních kanalizačních potrubí, každé prochází v průběhu roku plošnou deratizací dvakrát. Roční náklady na boj s potkany vychází společnost na 1,3 milionu korun. Další desítky tisíc korun investují do deratizací veřejného prostoru městské části. Ani tak počty hlodavců neklesají. „Je to nikdy nekončící boj živého se živým,“ shrnuje Ratajský.

Odborníci se však shodují na tom, že „potkanová situace“ v Brně není zásadní problém. „Hlavně díky tomu, že se deratizace dělá pravidelně,“ tvrdí Pařez.

„Stav potkanů je setrvalý a závisí spíše na četnosti nadměrných přívalových dešťů, po kterých dochází k poklesu v důsledku utonutí,“ dodává Hermanová.

Přesné počty tak experti neznají. Velmi hrubým odhadem však předpokládají, že na jednoho člověka připadají nejméně tři potkani, což je dáno i jejich velkou plodností. Samičky při porodu přivedou běžně na svět okolo deseti mláďat, březí jsou obvykle několikrát do roka.

Potkanům se daří v blízkosti restaurací

Potkani žijí v kanálech – jsou to plachá zvířata, která s člověkem obvykle nepřicházejí do kontaktu. Venku se vyskytují ve větších počtech zejména tam, kde nebývá dostatečně uklizeno, nebo v místech s dostatečnými zdroji potravy. Často se tak objeví v oblastech s vysokou koncentrací lidí a poblíž restauračních podniků. Pokud se odpad válí mimo popelnice, je to pro ně také ideální místo.

„Nejvíce obydlené jsou přípojky k domům, které vedou k hlavnímu splaškovému kanálu. V nich není takový průtok, zůstávají tam proto zbytky jídla po spláchnutí,“ upozorňuje Pařez.

Často tak k výskytu potkanů přispívají sami lidé nezodpovědným nakládáním s potravinami. Na co se tedy hlavně zaměřit? Neházet jídlo do toalety, dávat odpadky do správných kontejnerů a udržovat dům a jeho okolí v čistotě. „Důležitá je také kvalitní infrastruktura, v níž nejsou žádné průsaky ani průtoky vody,“ uzavírá Ratajský.

Autor: