Brána do historického centra města - ulice V Kopečku je rozpálená poledním sluncem. Bistro, kde se zřejmě jídlem přiotrávilo nejméně 57 lidí, zůstává zavřené. Prosklenými dveřmi je vidět nerezové zařízení fastfoodu s prázdným vertikálním grilem. Uvnitř nikdo není.
Rychlé občerstvení přes ulici, které patří stejnému majiteli, je už otevřené. Prodavačka je ale nesdílná, kde je majitel obou podniků, neví.
Se zavřeným podnikem Maxim sousedí Cesar Food. Před ním stojí tři studenti hradecké univerzity. „Já jsem si raději nic nedal,“ říká jeden z nich.
V jídle z bistra, kterým se přiotrávilo 57 lidí, byl zřejmě stafylokok |
Jeho kamarád se naopak se studentskou chutí zakusuje do kebabu. „Ty dva podniky nemají nic společného, já s tím problém nemám. Mám to tady vyzkoušené, jím tady pravidelně,“ uvedl mezi sousty mladý muž, který se představí jako Michal.
Majitel tohoto podniku Sezai Güler původem z Turecka věří, že průšvih jeho souseda jeho firmu neovlivní. „Rozdíl zatím nevnímám. Uvidíme, jak budou lidé chodit večer. Zdá se, že problém v sousedním bistru nás neovlivnil negativně, ale ani nám zákazníky nepřidal. Sem chodí hlavně stálí zákazníci,“ přemítá Güler.
Při dotazu na sousední podnik je už zdrženlivější. Opět se rozmluví, když přijde řeč na to, že se bistro Maxim vymezovalo proti svým konkurentům tvrzením, že pokrmy připravuje z čerstvého masa.
„Nevím, co se dělo vedle. Jako majitel tady musím být od rána do večera, abych měl jistotu, že všechno bude v pořádku. To je v gastronomii důležité. My připravujeme kebab z polotovaru, který se vozí z Německa. Tam je potravinářská výroba pod přísnou kontrolou úřadů. Maso na kebab musí připravovat specializovaná firma, která má na to potřebnou technologii. V té provozovně nesmí být teplota víc než 2 stupně. Hotový výrobek se šokově zmrazí na minus 60 stupňů, tím se bakterie zničí. Tady bych si maso připravit netroufl,“ ukazuje na teploměr na zdi, který vyšplhal na 35 stupňů Celsia.
V kebabu byl jed, tvrdil Ondráček. Později vzal svá slova zpět a vinu hodil na média |
O několik set metrů dál u Centrálu se zakusuje do směsi grilovaného masa zabaleného v chlebové placce těhotná žena s miminkem v kočárku.
„Nebojím se, protože tady už to mám vyzkoušené. Vím, jak se tady k jídlu chovají. Do toho kebabu v Kopečku bych nikdy nešla. Vzhledem k tomu, že mají naproti i ty hambáče a viděla jsem, jak se to připravuje, tak bych tam nejedla, ani kdyby mě někdo prosil. Dám na to, co vidím, tady je čisto. Pána odtud znám už snad pět let,“ vysvětluje svůj postoj mladá nastávající maminka Markéta.
Před stánkem v autobusové zastávce se v době oběda na tureckou pochoutku vytvořila fronta pěti lidí. Při čekání pozorují dvoučlenné osazenstvo, jak připravuje jídlo.
„Na prodeji se to vůbec neprojevilo. Sem chodí většinou stálí zákazníci, kteří vědí, že naše jídlo je v pořádku, že tady máme čisto,“ říká snědý černovlasý muž v okénku.
U hradeckého nádraží míjím ve dveřích malého bistra Kebab Hany muže s kebabem v ruce. U stolů nikdo není, o prosklený pult se opírají muž a žena. Toho, že by jim kauza z centra města sebrala strávníky, se nebojí.
„My máme zákazníků stejně jako jindy. U nás je čisto, vaříme z čerstvých surovin. Několikrát jsme tady měli hygienu, nikdy jsme neměli problém,“ odpovídá mi zhruba třicetiletý muž lámanou češtinou. Jeho kolegyně pronese několik cizích slov a muž dodává, že už mi raději nic říkat nebude.
Bistro Maxim majitel uzavřel, jeho jídlem se přiotrávily desítky lidí
5. června 2018 |
