Umělci ryli do pískovcových skal, schytali kritiku za neúctu k přírodě

  6:20
Značné rozpaky a nevoli vyvolala u geologů i historiků nová stezka v pískovcových skalách u obce Brniště na Českolipsku. Čeští a němečtí umělci do nich vytesali o prázdninách v rámci projektu podpořeného evropskými penězi rozličné reliéfy.

Výtvory ve skalách vyvolaly řadu kritických ohlasů, ale i chválu. | foto: Liberecký kraj

Stezka mezi skalami u areálu Lesní zátiší se tak stala jakousi uměleckou galerií v přírodě, doplňují ji nejrůznější přírodní instalace.

Nejde sice o chráněné území, ale odborníci se obávají toho, že podobné sekání do skal může inspirovat další samozvané tvůrce. Například v CHKO Český ráj se potýkají s vandalismem v podobě vyrývání nápisů.

„Je to velmi nešťastné. Bude to inspirovat a omlouvat velké množství dalších aktivit podobného typu a může to skončit i ‚disneylandizací‘ pískovcové krajiny. Tím, že si obce nechají pořídit podobné plastiky, aby lákaly turisty a budou se předhánět, která má zajímavější,“ upozornil Jiří Bruthans z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pískovce zkoumá. Jeho tým mimo jiné před časem překvapil vědecký svět teorií vzniku pískovcových útvarů jako jsou brány, věže či převisy. Sochy ve snadno opracovatelném pískovci se podle Bruthanse udrží až tisíce let. „Jde o velmi riskantní počin a precedens do budoucna,“ varoval docent Bruthans.

„Osobně nemám rád ani rytiny u Kopicova statku v Českém ráji. Tohle je stejný případ. Je to příroda a měli bychom jí nechat přírodní vývoj. Rytí do skal mi z principu vadí i tam, kde nejde o chráněné území. Je to stejně neetické, jako rýt do kúry stromů,“ míní zase Petr Kořínek ze Správy CHKO Český ráj.

Může to negativně inspirovat další lidi

„Mohlo by to inspirovat další lidi, kteří budou chtít ilegálně rýt do skal. My se je přitom soustavně snažíme vychovávat a od rytí odrazovat,“ dodal Kořínek.

„Myslím, že je rozdíl v tom, jestli někdo ryje nápisy do skal v chráněné krajinné oblasti, nebo tam skály jinak ničí. Rozumím tomu, že to tak někdo, kdo na konkrétním místě nikdy nebyl, může vnímat, ale paralelu bych v tom nehledala,“ komentovala ovšem vzniklá díla Lucie Bínová z Podralského nadačního fondu.

Stezka je společným projektem fondu a Naturschutzzentrum Neukirch.

„V případě Stezky ve skalách v obci Brniště jde o uměleckou tvorbu mimo chráněnou krajinou oblast. Sochy vznikly podél původní úvozové cesty a na místech, kde se dříve pískovec lámal. Použily se již dříve lidskou rukou opracované skály. Stezka navíc vznikla na pozemku obce Brniště, která s uměleckým tvořením souhlasila, šlo o společný projekt,“ doplnila Lucie Bínová.

Projekt podle ní měl zpřístupnit zanedbané a nevyužívané území. „V tomto kraji se tradičně vyskytují lidové skalní výtvory, například Skála smrti u Kunratic, dílo je v registru kulturních památek. Nedaleko Mařenic jsou další zajímavé skalní výjevy jako Nejsvětější trojice nebo Cesta do Egypta. Podle mého názoru má tato tvorba v místním území tradici a do té krajiny patří,“ řekla Lucie Bínová.

Nová díla můžou překrýt historické stopy

Podle Bruthanse opravdu v Brništi stejně jako na dalších místech došlo k masivnímu přetvoření skal už v minulých stoletích kvůli těžbě pískovcových kvádrů. Vytvářely se i cesty a často nejde o čistě přírodní povrchy. Před vytvářením plastik, které mohou v přírodě přetrvat po stovky či tisíce let, by se ale podle něj měla vést veřejná debata.

„Budou se na ně dívat i následující generace. V době, kdy z přírody zůstaly uchovány jen zbytky, je umísťování dalších a dalších umělých výtvorů přinejmenším podivné,“ domnívá se Bruthans.

Před živelným sekáním varují i historici. „Před tím, než dojde k takovému zásahu do pískovcové skály, kde je spousta cenných historických stop - skála byla kdysi třeba osekána lamačem kamene nebo jsou v ní oškrty od kol vozů, mělo by se to konzultovat s historiky. Zjevně to ale v tomto případě nikoho nenapadlo,“ posteskl si stavební historik Ivan Peřina z krajské pobočky Národního památkového ústavu.

Nová díla v pískovci mohou podle něj historické stopy překrýt.

„Vzbuzuje to ve mně přinejmenším rozpaky. Ta skála by měla zůstat tak, jak je. Nemělo by se do ní příliš zasahovat. Už proto, že má na sobě krustu, která ji chrání. Ve chvíli, kdy se poškodí, začne docházet k další degradaci skály,“ podotkl Ivan Peřina, který se při svých výzkumech věnoval skalním hradům na pískovci či výzkumu historických lomů.

Degradaci skály jsme konzultovali, brání se autoři

„Případnou degradaci skály jsme konzultovali s umělci, kteří se na vzniku děl podíleli. Výtvory musejí nejprve vyschnout, pak se skála ošetří, aby se dál neničila. Jde o reliéfy, povrchovou úpravu, nejsou to velké zásahy,“ uvedla Lucie Bínová.

Na díla při staré stezce mezi skalami, kudy předci jezdili s povozy na pole, se o prázdninách přišel podívat i hejtman Martin Půta. Projekt ocenil.

„Už původní stezka pro povozy místních sedláků dýchá historií a životem našich předků. Vytvořit zde díla, ve většině tesaná přímo do pískovcových skal, byl skvělý nápad. I objekty pomíjivého charakteru jsou velmi zajímavé a místo rozhodně stojí za návštěvu,“ zhodnotil hejtman.

Díla sklízí na sociálních sítích i další chválu. „Stezka vzbudila zájem, líbí se místním i turistům. Nejsou tam jen skalní reliéfy, ale i land-artová tvorba, jako třeba vstupní brána z větví, instalace s přírodninami. Tedy tvorba, která do přírody vyloženě patří a nijak ji nenarušuje,“ doplnila Lucie Bínová.

 Podralský nadační fond do budoucna uvažuje o tom, že stezku doplní o naučně - geologickou část.

Autor: