Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po těžbě štěrkopísku vzniknou u Spytihněvi zelené ostrovy

  15:04
Po desítkách let končí na některých místech ve Zlínském kraji těžba štěrkopísku. Prostor, který po ní u Spytihněvi i Uherského Ostrohu vzniká, bude sloužit k rekreaci.

V lokalitě mezi obcemi Napajedla, Spytihněv a Topolná se za pětadvacet let vytěžilo okolo šesti milionů tun štěrkopísku. Teď se dělá její rekultivace. | foto: Cemex Sand

„Mělo by tady být například přírodní koupání s pozvolným vstupem do vody a s plážemi,“ řekla napajedelská starostka Irena Brabcová.

Fotogalerie

Z části právě na katastru tohoto města, které se nachází v sousedství současných štěrkových jezer u Topolné a Spytihněvi, může podobná zóna vznikat už brzy. Firma Cemex s těžbou štěrkopísku pomalu končí. Z 80 hektarů vodních ploch a břehů chce část předat městu Napajedla v příštím roce.

Už teď je přitom vidět, jak přírodu těžba změnila. Stroje tady pracovaly od 70. let minulého století a od roku 1993 získává štěrkopísek nadnárodní společnost Cemex, jež ho dodává do vlastních betonárek po celé zemi.

Překvapivě se ale krajina nemění k horšímu. I proto, že její rekultivace je postupná a trvá už několik let. Na některých místech voda prosákla do prohlubní a vytvořila jezera, jinde těžaři místa znovu zavezli a vysadili stromy.

Ptáci oceňují prudké břehy a ostrůvky

„V severní části upravujeme břehy, vysadili jsme na pět tisíc stromků, které budou za pět šest let vzrostlé. Máme tady i kousek lužního lesa a plánujeme dál,“ vyjmenoval Stanislav Fojtů, výrobní manažer firmy Cemex.

Do budoucna by na těchto místech měla vzniknout naučná stezka v jižní části jezer. Tedy v místech, kde mají rybáři svůj chovný revír.

Ryby ale zdaleka nejsou jedinými živočichy. Desítky let trvající těžba do uzavřené krajiny přilákala i chráněná zvířata a dala prostor různým rostlinám a porostům. Vznikly remízky, vlhké písčiny, lesostep, ovocný sad, mokřady, poloostrovy či malé ostrůvky. Experti, kteří loni opakovaně zkoumali krajinu na místě, vítají i přirozeně vytvořené prudké břehy.

„Nejprudší části svahů jsou velmi nepřístupná místa, která jsou vyhledávaným útočištěm ptačích druhů, jako jsou břehule, ledňáček, vlha a jiné, jejichž hnízda jsou zde chráněna před predátory,“ zní zpráva Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Díky tomu tady zoologové nacházejí kriticky ohroženého skokana skřehotavého nebo ptáky orlovce říčního a strnada lučního. Usadily se tady i mnohé další druhy, například rosnička zelená, ještěrka obecná, užovka obecná, z rostlin leknín bělostný nebo kosatec sibiřský.

„Umíme břehy dobře tvarovat a tam, kde vznikly ostrůvky, se daří ptákům, za kterými nemůže jiná zvěř,“ upozornil Fojtů.

Těžaři se v dalších letech chtějí posunout k Topolné

Plán likvidace nebo dalšího využití ložiska po ukončení těžby, je ze zákona povinný a schvaluje ho Český báňský úřad. Každý těžař tak musí území upravit do požadované podoby. Příliš obtížné to ale není.

„Sanace a rekultivace míst, kde se těžil štěrkopísek, je poměrně jednoduchá. Ložiska se sama průběžně zavodňují a firma pak má většinou za povinnost hlavně zabezpečení případných svahů,“ vysvětlil mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.

K tomuto kroku už přistoupila i firma Dobet, která přes půl století těžila štěrk mezi Uherským Ostrohem a Ostrožskou Novou Vsí. Stroje se definitivně zastavily před rokem.

„Rekultivaci jsme ukončili. Upravovali jsme břehy a sázeli stromky přesně podle plánu,“ konstatovala jednatelka Marie Háblová.

Zatímco tady už těžaři skončili, u Spytihněvi chtějí s těžbou pokračovat a posunout se blíž k Topolné. Za rok získají až 300 tisíc tun štěrkopísku. Těžba by mohla trvat dalších dvanáct až patnáct let.

Autor: