Když před pár měsíci slavil sedmdesáté narozeniny, přijeli mu do Zlína pogratulovat odborníci a vědci z celého světa. Petr Sáha už tehdy věděl, že až se s nimi potká příště, bude to v jiné roli. Jako rektor zlínské univerzity totiž končí, vypršelo mu druhé funkční období. S vysokou školou, kterou před sedmnácti lety pomáhal zakládat, však bude i nadále spojený.

Vraťme se do roku 2001. Jaká byla vaše tehdejší představa o budoucnosti univerzity?
Snažili jsme se plánovat rozvoj univerzity v dlouhodobém časovém horizontu, ne jen v krátkodobé perspektivě. Mám na mysli horizont v desítkách let. Chtěli jsme vybudovat mezinárodně konkurenceschopnou univerzitu. Z dnešního pohledu bylo dobrým strategickým rozhodnutím udělat univerzitní kampus v centru Zlína tak, aby nebylo nutné využívat hromadnou dopravu. Měli jsme dvě varianty. Úsporná by znamenala malou vysokou školu do pěti tisíc studentů, ta byla politicky dobře přijatelná. Druhá varianta představovala univerzitu, která by se zařadila do kategorie deseti až dvaceti tisíc studentů.

12 fotografií

Proč právě tolik?
Aby vůbec měla šanci uspět v globálním hodnocení, musí mít univerzita dostatečný objem. Infrastruktura, kterou jsme vybudovali, dává předpoklady k tomu, abychom se na takový počet v budoucnu dostali a vytvořili odpovídající akademické prostředí.

Teď máte přibližně deset tisíc studentů. Co to znamená?
Jsme v půli cesty. V prvních letech se škola dynamicky rozvíjela, ale pak nastoupily pro nás těžké časy. Začala klesat demografická křivka, zvýšila se konkurenceschopnost jiných univerzit a uplatňuje se politická představa, že v České republice má být jen několik silných univerzit a ostatní mají mít pouze regionální charakter. Dostali jsme se na zhruba deset tisíc studentů. Na vyšší počty se v nejbližších letech budeme dostávat obtížně, protože náš vzdělávací trh to neumožňuje.

Počet studentů ale mírně zvyšují i zahraniční zájemci, ne?
Klesající populační křivka se netýká celého světa, to je pravda. Víme, že bez globálního propojení se nedá dělat kvalita. Kontaktem se zahraničím se vytváří mezinárodní prostředí, které studenty i pedagogy nutí komunikovat v angličtině. Učí se vnímat kulturní rozdíly, vznikají nová přátelství, která studentům pomohou v jejich kariérním rozvoji. Jsme rádi, že zahraniční posluchači mají o UTB zájem. Chceme zvyšovat podíl studentů ze zahraničí, a tím eliminovat nedostatek posluchačů na českém trhu.

Jakou má zlínská univerzita pověst v zahraničí?
Je to paradox, ale lepší než doma, což se ale stává často i v jiných oborech.

Čím si to vysvětlujete?
Studenti rádi preferují historické univerzity, protože mají dlouhodobý kredit. Regionální a nové univerzity, přestože mají velmi kvalitní vzdělávací segmenty, tím trochu trpí. Akademické prostředí se buduje po celé generace, proto jedna generace v životě univerzity vlastně nic moc neznamená. My ještě nemáme ani dvacet let. Dalším negativem při rozhodování studentů je dostupnost Zlína. Trápí nás i ubytovací kapacity, které limitují možnosti nástupu většího počtu zahraničních studentů i zaměstnanců.

Uplatnění absolventů UTB se v posledních letech zlepšilo. Jaký je podle vás důvod?
V minulosti jsme v tomto ohledu prodělali krizi a toto téma se pro nás stalo centrálním bodem našeho snažení. Hodně jsme zapracovali na kvalitě absolventů a dnes s ní nemáme výrazné problémy. Máme téměř stoprocentní uplatnitelnost. Na příkladu vytvořeného Kreativního centra je nejvíce vidět, jak se vyvíjí pracovní trh pro absolventy fakulty multimediálních komunikací. Když fakulta začínala, ve Zlíně téměř žádný kreativní průmysl nebyl. Absolventi takových oborů zde nemohli sehnat práci. Pak se krok za krokem začaly vytvářet zárodky průmyslu, který je dnes schopný absorbovat značný počet našich kreativců. Kreativní průmysl začíná mít ve Zlíně jasné obrysy.

Potěšil vás fakt, že podle žebříčku britské společnosti Times Higher Education je fakulta ekonomiky a managementu nejlepší tuzemskou ekonomickou fakultou?
Univerzita se profiluje jako podnikatelská, klade důraz na předměty zaměřené na podnikatelství a vede své posluchače k tomu, aby byli schopní zrealizovat své podnikatelské záměry. Fakulta si své postavení odpracovala a prokazuje, že nejlepší obory mohou být i na velmi mladých univerzitách.

Jaký moment byl v historii školy zásadní?
Myslím, že to byl její vznik. A v krátké historii pak to, že se do statutu podařilo prosadit dvojjazyčnost. To znamená, že se univerzita zavázala sama sobě, že veškeré služby bude poskytovat v českém a anglickém jazyce. Tím jsme otevřeli dveře internacionalizaci, která má u nás vysokou úroveň.

Za léta své existence škola výrazně změnila ráz města novými stavbami. Chystáte další?
Určitě musíme postavit další ubytovací zařízení, protože to je naše slabina. Přestože máme vlastní koleje, pořád to nestačí. Byla doba, kdy studenti na kolejích nechtěli bydlet a hledali podnájmy ve městě. Pak se zdražilo nájemné a studenti se znovu vracejí na koleje.

Takže budete stavět?
Ano. V příštím roce zahájíme rekonstrukci kolejí na Štefánikově ulici, kde vzniknou samostatné jednotky se sociálním zázemím. A také budeme pracovat na ubytovacích kapacitách pro zahraniční experty do výuky a výzkumu.

Plánujete i další investice?
Strategický plán obnovy infrastruktury je naplánovaný na několik let dopředu. V projektové přípravě je rekonstrukce staré budovy fakulty technologické. Bude to nákladná záležitost, rozpočet je skoro 300 milionů korun. Po rekonstrukci bude mít fakulta obrovský potenciál se dál rozvíjet. A pak máme dlouhý seznam dalších akcí.

Jaké například?
Nesmírně nákladná je digitalizace. V současné době provádíme i modernizaci potravinářských laboratoří fakulty technologické, které budou v budově na Mostní ulici. Na fakultě aplikované informatiky vznikají robotické laboratoře, bude zde areál orientovaný na informatiku, řízení procesů a softwarové inženýrství. Chceme také rozvíjet obuvnický výzkum s firmou Baťa na globální úrovni nebo mezinárodní laboratoře zaměřené na energetické materiály.

Prezentujete se jako podnikatelská univerzita. Daří se vám to naplňovat?
Spolupráce funguje, i když to jsou spíše neviditelné kroky. Posíláme studenty na praxi, máme výzkumné jednotky, ateliéry s vysokou kvalitou a mnoho projektů, kde studenti najdou uplatnění. Dříve šel student na brigádu do supermarketu a skládal zboží. Dnes si najde odbornou placenou praxi v našem Job centru. V mnoha případech praxe pomůže najít studentům budoucí zaměstnání.

A co se týče výzkumu?
Prožíváme velmi zajímavý vývoj. Objem i kvalita výzkumu se dynamicky zlepšuje. Snažíme se o excelenci v oborech, které dlouhodobě pěstujeme. Máme vynikající výsledky v polymerních vědách a aplikované informatice. Určitě také brzy získáme věhlas v obuvnickém výzkumu, který intenzivně budujeme ve spolupráci s firmou Baťa. Nicméně předpokládáme, že i další obory se dostanou na světovou úroveň.

V jaké ekonomické situaci předáváte univerzitu svému nástupci Vladimíru Sedlaříkovi?
Bez dluhů s přebytkovým rozpočtem v řádech stovek milionů, které jsou určeny pro rozvoj univerzity.

A co budete dělat vy? Naznačoval jste, že byste rád zůstal ve výzkumu...
Mám několik věcí, které bych rád dokončil. Patří mezi ně Institut obouvání, na jehož založení pracujeme a který by mohl být jediný v Evropě. Chceme se v něm věnovat novým obuvnickým technologiím, materiálům, designu a zkušebnictví. Dále je to projekt zaměřený na energetické materiály, který chystáme s čínskými partnery a má velkou šanci na úspěch. A konečně máme mnoho kvalitních nápadů v oblasti zdravotnických prostředků, které čekají na realizaci. V těchto oblastech cítím velkou šanci, proto stahujeme experty z celého světa, aby se do našich projektů zapojili.

Když si vybavíte posledních osm let v čele UTB, je věc, kterou byste dnes udělal jinak?
Asi ne. Vždy se rozhodujete v nějaké době, která má nějaké podmínky. A my jsme se vždy rozhodovali v dlouhodobém horizontu, což se většinou ukázalo jako rozumné řešení.