Ze zámku v Lázních Bělohradě bude dům seniorů s restaurací a kavárnou

  12:46
Barokní zámek v Lázních Bělohradě na Jičínsku mnoho let připomínal strašidelný dům. Chráněnou kulturní památku však předloni od města koupila soukromá firma a plánuje zde vybudovat zařízení pro seniory s restaurací, kavárnou, kaplí a společenským sálem.

Zámek v Lázních Bělohradě má podle památkářů cenná architektonická řešení. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Město řešilo otázku prodeje či rekonstrukce památky od roku 2009. Nakonec ji v roce 2016 prodalo společnosti Elisabeth Arms za 12 milionů korun. 

„Koncem roku 2015 jsme si od odborné firmy nechali zpracovat posouzení možného využití zámku včetně finanční analýzy nákladů na jeho rekonstrukci a na budoucí provozní náklady,“ uvedl bělohradský starosta Pavel Šubr.

Fotogalerie

Radnice by sama opravy neutáhla, odhady se pohybovaly mezi 150 až 200 miliony korun. Ve hře byla také možnost zámek využít pro lázeňské účely. 

„Bohužel se nenašel investor, který by měl zájem lázně vybudovat,“ podotkl Šubr.

Zástupkyně nového vlastníka Elisabeth Hana Pavlíková vidí velký potenciál v tom, že osloví stále se rozrůstající skupinu seniorů. 

„V Lázních Bělohradě nás zaujala nejen vyhovující kapacita, ale také možnost spolupráce v oblasti lázeňské péče a občanské vybavenosti blízkého okolí,“ uvedla. Společnost chce na zámku otevřít restauraci s kavárnou, ve spolupráci s městem i veřejně přístupnou kapli a společenský sál.

Radnice měla několik podmínek: objekt prodá bez zámeckého parku, vlastník zajistí kompletní rekonstrukci a zámek bude alespoň částečné využitelný pro veřejnost. 

„Se zástupci firmy Elisabeth Arms jsme se nakonec shodli, že zámek bude sloužit jako ubytovací zařízení,“ řekl Šubr.

Běh na dlouhou trať

Rekonstrukce je však zatím na bodu mrazu. Podle zástupců firmy se zdržela kvůli administrativě: „Vzhledem k nutnosti vypracování dokumentace, nalezení souladu s památkáři a nutnosti schvalovacích procesů je celková rekonstrukce otázkou dlouhodobého časového horizontu.“ 

Zámek v Lázních Bělohradě

  • Město zámek získalo od státu v roce 1992.
  • Do roku 2004 trvalo restituční řízení, vlastnictví města bylo potvrzeno.
  • V roce 2008 město podepsalo se společností Sherydan CZ smlouvu o vzniku společného podniku na výstavbu seniorského bydlení, byl však zpochybněn převod zámku na město z roku 1992.
  • Jednání s ministerstvem kultury a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových definitivně potvrdilo vlastnictví města Lázně Bělohrad.
  • Se záchranou zámku měla v roce 2011 pomáhat i společnost Askelpion, jejímž vlastníkem je lékař a moderátor Roman Šmucler. Specializuje se na estetickou medicínu a dlouhověkost. Mělo jít o finanční injekci do někdejšího internátu.
  • Majitelem se v roce 2016 stala firma Elisabeth Arms, která zámek koupila za 12 milionů korun. Plánuje v něm zřídit ubytovací zařízení pro seniory.

Firma chce opravy rozdělit do etap. První se dotkne střechy. „Na ni budou náklady v řádech milionů korun. Celková finanční náročnost rekonstrukce se bude odvíjet od finálního konceptu a projektu obnovy. Odhadujeme ji na desítky milionů,“ říká Pavlíková a připomíná největší potíž – dlouhé úřadování: 

„Zprovoznění projektu má před sebou dlouhou cestu spojenou s vypracováním projektu, diskusí se zástupci města, s vybalancováním spolupráce s Národním památkovým ústavem a státní správou. Tento proces obvykle trvá několik let.“

Jediná práce, která se uskuteční letos, je rekonstrukce střechy hlavní budovy. Ta je pro další postup klíčová. 

„Střecha je ve špatném stavu a nefunkčnost dešťových svodů způsobuje velký obsah vody v podloží a tím do jisté míry nestabilnost z hlediska statiky. Je třeba zamezit další devastaci zámku a začít s vysušováním podloží,“ zdůrazňuje Pavlíková.

Památkáři oceňují, že nový vlastník se k rekonstrukci objektu staví zodpovědně. Na stavu obou křídel zámku se podle nich podepsal především čas, kdy byla bez využití. O rekonstrukci tak hovoří jako o záchraně památky.

„Na zámku je cenné prakticky všechno: architektonické řešení, prostorové uspořádání, historické zdivo, podlahy nebo výtvarná výzdoba interiéru. Budova v sobě skrývá jak původní renesanční jádro, tak mladší barokní přístavby a modernizační úpravy ze 2. poloviny 19. století. Na základě architektonického rozboru se považuje za velice pravděpodobné, že autorem vrcholně barokní adaptace zámku, která mu vtiskla jeho současnou podobu, je Jan Blažej Santini-Aichel,“ řekla Eva Macková z Národního památkového ústavu v Josefově.