Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Radnice Brna-střed má příručku, jak bojovat s nevzhlednými reklamami

  15:36
Radnice Brna-střed vydala příručku, která radí, jak vhodně propagovat obchod či provozovnu. Díky ní má z města postupně vymizet vizuální smog, tedy nevkusné reklamní cedule a nápisy.

Radnice Brna-střed chce bojovat s nevzhlednými reklamami. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Když se grafička a specialistka na takzvaný vizuální smog Veronika Nováková rozhodla, že zakotví v Brně, vytyčila si jeden cíl - pomoct vyčistit město od nehezké a zmatené reklamy. Ta podle ní „zabíjí“ historické domy a přitom obchodníkům s propagací nijak nepomáhá.

Spojila se tak s radnicí Brna-střed a po více než dvou letech je na světě příručka pro obchodníky, provozovatele a majitele domů. Radí jim, jak vymyslet a instalovat reklamu tak, aby fungovala a zároveň nepopudila památkáře nebo pracovníky stavebního úřadu, kteří ze zákona tyto věci hlídají.

Manuál dobré praxe a označování provozoven je už ke stažení na webových stránkách městské části. „Nepřináší nové zákazy či regulace, ale shrnuje, sjednocuje a jasně vysvětluje metodický přístup památkářů,“ uvedl radní Svatopluk Bartík (zvolen za Žít Brno), který proti reklamnímu smogu roky bojuje.

Příručka názorně doporučuje, jak má vypadat design prodejny, do něhož patří celá řada prvků - firemní nápisy, polepy, světelné tabule ve výloze, vitríny a nabídkové cedule na zdi, poutače či stojky na chodníku.

Součástí reklamy jsou i zahrádky a markýzy. Manuál vysvětluje, na co si obchodníci mají dát pozor. Na fotografiích jim dokládá dobré i špatné příklady. Ty první z Brna, ty druhé z jiných měst.

Přesto je podle Novákové nevhodných reklam v centru Brna stále dost. „I když se ledacos zlepšilo, pořád existuje ve městě řada těch, které kazí dobrý vkus a kolemjdoucí navíc jasně neinformují ani je nelákají,“ míní.

Za ukázku toho, jak se dá dělat reklama dobře, považuje grafička Výčep Na Stojáka na Jakubském náměstí, kde lidé stojí s pivem u pultíků nebo kdekoliv v prostoru.

„Podnik kompletně změnil vzhled, atmosféru i fungování náměstí a přilehlých ulic. Jeho grafická značka je přitom nenápadná a nezáleží na tom, jak moc je vidět přímo z ulice, nebo jestli je na billboardu,“ vysvětlila Nováková.

Některé domy jsou jako stojany na reklamu

Naopak příkladem objektu se zajímavou historií, který však kvůli vizuálnímu smogu mizí z výhledu kolemjdoucích, je podle ní palác Padowetz v Masarykově ulici.

„Je postavený jako rohový a výrazný, ale část domu v přízemí je roztříštěná na jednotlivé reklamy obchodníků, kteří se často mění. Navzájem se ovlivňují, takže i když je jedna kvalitnější, vždy do ní vleze nekvalitní od souseda, což je velká škoda pro obchodníky i pro dům jako takový,“ popsala Nováková.

Spolumajitelka paláce Darina Ryglová výtky přijímá. „Uznávám, že by mohly reklamy vypadat lépe, ale znám horší. Opravili jsme například první část výkladu a na druhou se chystáme. Nájemcům ale nic nenařizujeme,“ podotkla Ryglová.

Spoléhají na to, že si reklamu vyřídí obchodníci s památkáři sami a že to tím bude v pořádku. „Všichni ale trvají na svých barvách a logu. Nevím, jak by se to dalo sjednotit. Kompromisu se nebráníme a budeme rádi, když nám někdo poradí. Pokud by se pořádalo společné setkání s radnicí s dalšími majiteli a odborníky, rádi přijdeme,“ prohlásila.

Obchodníci se nedívají na domy jako celek

Hlavní důvod, proč reklamní smog zapleveluje města, je však podle Novákové v zaslepenosti obchodníků. „Nekoukají na kontext, v jakém bude jejich reklama umístěná. Když vyfotíte přízemí v Olomouci, Praze, Plzni či Brně, nepoznáte rozdíl. Domy fungují jen jako stojany pro reklamu, která je kvalitou na mnohem nižší úrovni než architektura stavby,“ tvrdí Nováková.

Fotogalerie

A nabízí další příklady. Vzhledu Brna nepřidávají ani poutače na provozovnách obchodního domu Viktoria v Masarykově ulici 12 nebo na budově v Nádražní ulici 4, která je dokonce ve správě vydavatele příručky, městské části Brno-střed.

To by se ale mělo změnit. Dům je totiž před rekonstrukcí, která má začít příští rok. „Měnili jsme projekt. Původně se počítalo s veřejnými záchodky v přízemí. Nakonec tu ale nebudou, naopak zůstane řeznictví s jídelnou,“ upřesnil šéf investičního odboru radnice Petr Liškutin.

Po opravě se dům vzhledově vrátí do období první republiky a podobně jako na již zrekonstruovaném domě Valentina Falkensteinera na Moravském náměstí 14 budou mít nápisy na obchodech jednotný ráz a vyčleněný speciální pás.

Podle Novákové mohou s očistou města od reklamního balastu pomoci i sami majitelé domů. „Měli by navrhnout jednotnou koncepci značení a přitom obchodníkům garantovat spravedlivý prostor,“ poznamenala grafička.

Kvůli reklamě výpověď nájemcům nedám, říká majitel domů

Radnice proto oslovila vlastníky největšího počtu budov v centru. Jedním z nich je i Martin Nový, který vlastní v Brně devět domů, například pasáž Omega, obchodní dům Centrum či kritizovaný objekt Viktoria v Masarykově ulici. Podle něj je ale s nájemci těžká domluva.

„Nemohu jim nic přikázat. Jsem rád, když platí, jak mají. Ale snažím se vysvětlit, že jsou sami proti sobě, když mají reklamy neaktuální a každou jinou. Jenže i když jim to napíšu, z deseti jich to třeba osm dodrží, další dva ne. Kvůli tomu jim ale výpověď nedám,“ uvedl Nový.

S autory manuálu se setkal několikrát. „Jejich snahu chápu a sám jsem pro určité sjednocení reklam, ale není to jednoduché. Když se dohodneme na červeném pásu, těžko se přizpůsobí firmy, jež mají v logu jinou barvu. Podobné je to u zákazu velkoplošných reklam. Jak mám vysvětlit nájemci, že si nesmí dát do výlohy ceduli 50 krát 50 centimetrů, když naproti na domě je pětimetrový billboard,“ dodal Nový.

Vedení radnice přesto doufá, že příručka pomůže. „Je to čistě dobrovolné, ale na druhou stranu je to potřeba. Například Starobrněnská ulice vypadá jako balkánské letovisko,“ podotkl starosta Brna-střed Martin Landa (zvolen za Žít Brno).

Po prázdninách manuál dostane i tištěnou podobu. „Na podzim ho představíme majitelům domů a provozovatelům obchodů v městské památkové rezervaci a ochranném pásmu. A také lidem, kteří se na vzhledu budov a produkci poutačů profesně podílejí - architektům, designérům a lidem z reklamy,“ uzavřel Bartík.