Vyběhli z trabantu k hranici, ale neuspěli. První nyní dosáhl rehabilitace

  16:04
Před chebským soudem zazněl další příběh Němců, kteří se přes bývalé Československo snažili utéct na Západ. Cesta tří kamarádů skončila na československé hranici, jednoho pokousal pes pohraničníků a později následoval trest. Nyní se domáhají rehabilitace. Uspěl zatím jeden z mužů.

Peter Pietruschinski, Joachim Ernst a Jürgen Seifert u chebského okresního soudu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Tři kamarádi z Berlína platili v někdejší Německé demokratické republice za nepřátele režimu. Tak trochu výstřední mladíci nedokázali splynout s davem a pokusili se utéct.

Jejich dobrodružná cesta trabantem skončila u hraničního přechodu v Chebu. Před soudem vyprávěl svůj příběh první z nich, čtyřiašedesátiletý Joachim Ernst. 

„V listopadu 1983 jsme se rozhodli, že se pokusíme utéct na Západ. Mysleli jsme, že to přes Československo bude nejlepší. Chtěli jsme na druhou stranu projet v trabantu. Jenže jsme zjistili, že auta čeští pohraničníci kontrolují. Tak jsme zajeli do příkopu a vyběhli směrem k hranici. Každý na vlastní pěst. Doufali jsme, že někomu z nás se projít podaří,“ vyprávěl před Okresním soudem v Chebu Joachim Ernst, kterému bylo v té době osmadvacet let.

Jenže všechny tři zadržela pohraniční hlídka. V cele tak skončil nejen Ernst, ale i v té době jednatřicetiletý Peter Pietruschinski a o rok starší Jürgen Seifert. Ten si ze zásahu pohraničníků navíc odnesl vážné zranění. Služební pes jej totiž pokousal na stehně a zranil na genitáliích.

Přestože byl po napadení ošetřen na chirurgickém oddělení chebské nemocnice a po vydání do Německa se podrobil operaci, následky má Seifert dodnes.

Rehabilitovat chtějí všichni, zatím uspěl jen jeden

Chebský soud se ale jeho případem nezabýval. S návrhem na soudní rehabilitaci totiž před senátem stanul jen Joachim Ernst, jeho dva přátelé jej přijeli podpořit v roli svědků. 

„Po zadržení 7. listopadu nás drželi na oddělení. Druhý den jsem byl transportován do nějaké věznice. Nevěděl jsem kam, ani co je s kamarády. Po deseti dnech, tedy 17. listopadu jsem byl oficiálně vyhoštěn a předán německým orgánům. Odsouzen jsem byl na 16 měsíců, rozsudek jsem si vyslechl až 27. února 1985,“ řekl Ernst, který dnes pracuje jako pomocník v kuchyni.

„Byl zadržen, uvězněn, vyslýchán, následně vyhoštěn a předán do NDR, kde poté dostal trest vězení. A to přestože nic neukradl, nic neprovedl, nikomu neublížil. Jen chtěl žít jinde,“ popsal případ advokát Lubomír Müller, který Ernsta zastupoval a chebský soud žádal o spravedlnost.

To se mu také podařilo. Chebský okresní soud v případu Joachima Ernsta vydal usnesení o soudní rehabilitaci.

Podobných případů přibývá, říká advokát

Jeho kamarádi, kteří o rehabilitaci také usilují, si budou muset na výrok soudu ještě nějaký čas počkat. Jejich případy se budou v Chebu projednávat v samostatných jednáních.

„Konkrétně v případě Jürgena Seiferta, který si ze zadržení v Chebu odnesl vážná zranění, by měl být postup následující. Nejprve by měl být rehabilitován a poté je možné pořádat o odškodnění, jehož součástí je náhrada zdravotní újmy. K tomu však bude nutné předložit aktuální znalecký posudek českého soudního znalce. Čeká jej dlouhá cesta, na jejím začátku ovšem musí být soudem vyslovena účast na soudní rehabilitaci,“ vysvětlil advokát Müller s tím, že soudní řízení zatím nebylo nařízeno.

Dodal, že zájem o soudní rehabilitace mezi perzekuovanými Němci roste. S žádostí o zastupování jej prý osloví průměrně dva zájemci do měsíce. Případy, kdy byli němečtí občané v Československu bez soudu zadržováni a vězněni, hýbou i německou veřejností. Svědčí o tom skutečnost, že například noviny Der Neue Tag vyslaly na soudní jednání do Chebu svůj tým.