Zapsání do registru pro účastníky jejich pětatřicátým rokem nekončí, zůstávají v něm vedení až do svých 60 let. „V Německu je jako dárce kostní dřeně registrován každý dvacátý občan, v České republice je to každý dvoustý člověk. Pravdou je, že každý čtvrtý pacient svého dárce nenajde,“ sdělila k současné situaci v dárcovství Zdenka Wasserbauerová z Českého národního registru dárců dřeně. „Český registr je přitom na vysoké úrovni. Při vyhledávání vhodných dárců spolupracujeme s celým světem, takže až dvě třetiny našich pacientů s leukémií najde své dárce v zahraničí,“ dodala.

Podle Zdenky Wasserbauerové je důležité alespoň se pokusit dát někomu naději na uzdravení. „Mladým lidem doporučuji, ať do registru vstoupí. Ať si to dají jako dar do života pro sebe a své blízké. Dát někomu naději na život neobnáší nic velkého. Stačí vypsat dotazník, nechat si odebrat 2 mililitry krve a pak doufat, že někomu můžete pomoci. Pravděpodobnost, že budete darovat, je 1:120, ale to je život,“ konstatovala představitelka registru. Odběr krvetvorných buněk pro transplantaci pak probíhá buď odsátím dřeně z kostí, nebo novějším způsobem, který obnáší separaci buněk z žilní krve.

Pro mnohé nemocné je už samotná naděje velkou vzpruhou v léčbě. „Dobře o tom vypovídá například příběh Jakuba, který podstoupil transplantaci před třemi lety. Když se jej ptali, co pro něj bylo v nemoci nejtěžší, jestli léčba, nebo potransplantační potíže, odpověděl, že nejtěžší bylo čekání od září, kdy se dozvěděl o své leukémii, do 19. prosince, kdy mu sdělili, že má dárce. Popsal, že když máte naději na život, už se dá bojovat,“ uzavřela svou výzvu Zdenka Wasserbauerová.

Podrobné informace pro své rozhodování si mohou zájemci vyhledat na: http://www.kostnidren.cz/registr/.