Jaderný reaktor je i v Praze, pomáhá zkoumat kly mamutů či tibetské léky

  19:09
Seriál HBO věnovaný katastrofě v Černobylu obrátil pozornost veřejnosti k jaderným zdrojům. Vedle dvou známých elektráren v Dukovanech a Temelíně lze najít reaktory i v srdci České republiky. Jeden je přímo v hlavním městě v Troji. Další dva se nacházejí za branami metropole v Řeži. Do jaderného reaktoru se vypravili i novináři MF DNES.

Nezbytnou rekvizitou pro každého, kdo se chystá vstoupit dovnitř, je dozimetr, plášť a návleky na boty. Jaderný reaktor, který provozuje Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze-Troji, se nachází nedaleko mostu Barikádníků.

O tom, že nejde o běžnou návštěvu, svědčí mimo jiné skutečnost, že redaktor s fotografem museli dopředu nahlásit číslo občanského průkazu. Po lustraci přišlo na řadu krátké bezpečnostní školení. V reaktorové hale je mimo jiné přísný zákaz konzumování jídla i pití.

Jaderné zařízení si jednoduše žádá respekt a návštěva v momentě, kdy vzpomínky na seriál o Černobylu jsou ještě čerstvé, má něco do sebe.

Od nejpovolanějších odborníků je možné získat odpovědi na otázky, které ze sledování televizního dramatu vyvstaly.

Cedulka v reaktorové hale, která ukazuje, kam sahala hladina vody při povodni v roce 2002, připomíná spíše jinou jadernou havárii – z japonské Fukušimy. O ní zatím tak populární seriál natočen nebyl.

Trojský reaktor je malý, má označení VR-1 neboli „Vrabec“, jeho palivo je neškodné a bylo ještě před povodní včas odvezeno. Od roku 2005 je palivo nové a ještě více bezpečné. Voda v samotném reaktoru je žádoucí a slouží jako stínění.

Fotogalerie

S fungováním reaktorů pod vodou mají velmi dobré zkušenosti i posádky britských jaderných ponorek, které se v Troji školí stejně jako konstruktéři jejich plavidel. A jejich občasná přítomnost dokazuje, jak je zdejší pracoviště unikátní. 

Na praxi sem jezdí i studenti z USA, tedy kromě těch z několika českých univerzit či kromě obsluhy českých jaderných elektráren, která zde může rovněž získat cenné dovednosti, jež možná přispějí k tomu, aby se v Česku neodehrál druhý Černobyl.

„Studenti se u nás naučí řídit reaktor a všechno je zaměřeno na ověření základních vlastností. Pomocí ovládání se například mění poloha tyčí i výkonová hladina. A zrovna tato úloha je velmi populární. My říkáme, že při tomto experimentu dosahuje reaktor kritického stavu, kdy neutrony vznikají a zanikají ve stejné míře,“ říká Filip Fejt, který je vedoucím provozu reaktoru.

Dodává, že na nejdražší české školní pomůcce v hodnotě asi 50 milionů korun se studenti naučí, jak dosáhnout požadovaného výkonu.

Podle Fejta proces spouštění reaktoru trvá asi patnáct minut a o žádnou manuální činnost nejde. 

„Operátor jednoduše chvíli drží tlačítko se šipkou směřující nahoru, ale vše se děje uvnitř, o změně stavu reaktoru vypovídají jen hodnoty na displeji,“ vysvětluje Fejt.

Ani v Troji nechybí řídicí středisko, které vzdáleně připomíná jaderné elektrárny včetně černobylské – i když je menší a od dob, kdy se odehrála nyní zfilmovaná jaderná havárie, se také v oboru mnohé změnilo, díky technickému pokroku.

Takzvaný Čerenkův jev zachytila obsluha reaktoru ČVUT při výkonu jen 1 kW.

Takzvaný Čerenkův jev zachytila obsluha reaktoru ČVUT při výkonu jen 1 kW.

Část z odborníků obsluhujících reaktor seriál o černobylské katastrofě viděla. Některé filmaři popisované skutečnosti připisují spíše umělecké nadsázce. A naopak to, co by se mohlo zdát laikovi jako nevěrohodné, potvrzují vědci jako pravdivé. 

To platí například o takzvaném Čerenkově jevu, při kterém je možné pozorovat, jak svítí vzduch či voda. V seriálu se výslovně uvádí, že výskyt záře nemusí být důkazem vysoké radiace. A zkušenost z Troje to potvrzuje. 

Pokud se reaktor ČVUT spustí na plný výkon, který je ale přesto velmi nízký a jeho 1 kW odpovídá například výkonu rychlovarné konvice, tak je za tmy možné tuto modrozelenou záři také vidět a unikátní jev obsluha reaktoru vyfotila. Důkaz je tedy nezvratný. 

Krvavá nadsázka

„V posledním díle seriálu bylo u soudu velice přesně vysvětleno, co se v Černobylu stalo,“ uvedl Radovan Starý, který je vedoucím radiační ochrany na reaktoru VR-1. Každému televizní drama doporučuje. I když některé skutečnosti jsou podle něj nadsazené.

Nemoc z ozáření může sice vyvolávat krvavé rány, červenou barvou, která se při natáčení používala, se ale nejspíš plýtvalo. Možná kvůli navození patřičně dramatické atmosféry. 

Podle vedoucího reaktoru ale mnoho lidí, kteří by měli zkušenosti s vysokými dávkami ozáření, není. A tak mohlo být i komplikované sehnat poradce, který by při natáčení radil, jak všechny scény natočit více realisticky. 

Za čistou uměleckou licenci Starý považuje skutečnost, podle které v roce 1986 kvůli havárii hrozilo, že bude neobyvatelná celá Ukrajina a nebude možné požívat potraviny vyprodukované na území sahajícím až po bývalou NDR.

„Na území bývalého SSSR je stále v provozu asi deset reaktorů stejného typu, jako byl ten v Černobylu. I vzhledem k tomu, že od té doby už žádné problémy nenastaly, se však nedá říci, že by byly nebezpečné,“ říká Fejt. A dodává, že slabá místa vyřešily nové bezpečnostní systémy a celkově se kultura bezpečnosti významně zlepšila.

V ČR se v jaderných elektrárnách každý reaktor vypíná minimálně jednou ročně, spouštění probíhá velmi pomalu kvůli řadě bezpečnostních zkoušek a menšímu zatížení technologie. Naopak spouštění trojského Vrabce trvá 15 minut, což je naprosté unikum. Školní reaktor ale žádnou elektřinu nevyrábí.

Reaktory a jejich využití

  • Jaderný reaktor je zařízení, které umožňuje řízené uvolnění jaderné energie. Ta je následně využívána pro výrobu elektrické energie, výzkum či vzdělávání.
  • Lehkovodní výukový jaderný reaktor bazénového typu, který je umístěn v budově těžkých laboratoří MFF UK a Katedry jaderných reaktorů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Troji je v provozu od 3. prosince 1990.
  • Trojský reaktor pomáhá vědeckým účelům – zajímavé je například určování stáří předmětů v archeologii, možností využití je řada.
  • V rámci spolupráce s Archeologickým ústavem AV ČR Brno na ČVUT probíhá výzkum ostatků mamuta srstnatého z doby ledové. Metodou neutronové aktivační analýzy je na školním reaktoru VR-1 zkoumáno šest fragmentů mamutích kostí či klů. Ve studovaných ostatcích byl nalezen sodík, chlor, draslík, arzen, železo, stroncium, brom, jód, baryum a uran jako kontaminace z podloží v nalezišti.
  • V návaznosti na výzkum tibetských mincí byly na reaktoru VR-1 analyzovány vzorky několika tablet tibetské tradiční medicíny, která pozůstává ze 42 ingrediencí. Analýza odhalila v tabletách hořčík, sodík, chlor, draslík, arzen, železo, stroncium, brom, antimon, zlato a rtuť.
  • Čerenkovovo záření známé i ze seriálu Černobyl bývá vidět v nádržích reaktorů včetně toho v Troji. Nabitá částice, která se pohybuje v optickém prostředí rychleji, než je fázová rychlost světla pro toto prostředí, způsobuje záření, které je aktivní, dokud jsou částice rychlejší než světlo.
  • Další dva reaktory LVR-15 a LR-0 provozuje kousek za hranicemi Prahy sekce provozu výzkumných reaktorů podniku ÚJV Řež. K jejím akcionářům patří ČEZ, Slovenské elektrárne, Škoda JS, či Obec Husinec.
Autor: