Rapotín umí čerpat dotace jako velká města, zlepšil za ně obec, vlaky i řeku

  19:20
Může se třítisícová obec v něčem rovnat krajskému městu se sto tisíci obyvateli? V případě Rapotína na Šumpersku ano. Zatímco krajské město od roku 2014 čerpalo z evropských dotací přes 388 milionů korun, vesnice, která je rekordmanem mezi malými a středními obcemi v Olomouckém kraji, získala jen o 36 milionů méně.

Obci Rapotín se už v minulosti díky evropským dotacím podařilo elektrifikovat železnici Svazku obcí údolí Desné. (10. května 2019) | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Projektům, u kterých žádáme o dotace, dává naše zastupitelstvo už dlouhodobě zelenou. Prostě se u nás umíme domluvit,“ vysvětluje rapotínskou úspěšnost při čerpání dotací starosta Bohuslav Hudec.

„Hlavně jsme vždy připraveni. Pokud víme, že se připravuje nějaký dotační titul a porovnáme ho s plánem toho, co ještě v obci potřebujeme, už dopředu pracujeme na projektu,“ dodává.

Obci se už v minulosti díky evropským dotacím podařilo elektrifikovat železnici Svazku obcí údolí Desné, za což před třemi lety dostala cenu Stavba roku 2016. Dlouhodobě také opravuje místní silnice, chodníky a veřejné osvětlení.

„Vesnice už je skoro celá osvětlená úspornými LED žárovkami,“ vyzdvihuje Hudec. Kromě toho Rapotínští investují do opatření, která pomáhají zadržovat vodu v krajině – vznikla tak například malá vodní nádrž Tulinka.

Největším rapotínským projektem, který se nyní stává skutečností, jsou přírodě blízká protipovodňová opatření na řece Desná, na něž obec získala z evropských fondů přes 340 milionů korun. Vodohospodáři díky tomu už pracují na prvních čtyřech kilometrech koryta.

Miliardy z Evropské unie měnily Olomoucký kraj, nevyhnuly se mu ale ani přešlapy

Pokud vše půjde podle plánu, jednou skončí práce až na okrajích Šumperka a Dolního Malína.

„Je to největší investice v historii obce. To, že jsou opatření blízká přírodě, znamená, že nekácíme automaticky všechny dřeviny na březích, řeku se nesnažíme narovnat, naopak budujeme povodňové parky (rozlivová území – pozn. red.) nebo rybochody na stavidlech,“ popsal Hudec.

Úspěšné jsou i další menší obce

Jako druhé figurují mezi dotačními rekordmany Olšany u Prostějova, které v současném dotačním období získají přes 195 milionů. To je dokonce o 60 milionů více než bude čerpat blízké okresní město Prostějov.

Třetí v pořadí je Ruda nad Moravou na Šumpersku. Vesnice do roku 2020 získá z evropských fondů více než 119 milionů korun. Většinu z této částky spolyká nová kanalizace.

„Bude stát 190 milionů korun, z toho 105 milionů je dotace. Tím jsme asi všechny převálcovali,“ směje se starosta obce Bronislav Drozd.

Další peníze vesnice podle něj čerpá na chodníky, hřiště, sociální bydlení nebo veřejné osvětlení.

Olomouc, která vede dotační žebříček mezi městy v kraji, v tomto dotačním období investuje především do nákupu nových autobusů a tramvají, stavby dopravní řídící ústředny či rekonstrukce tramvajové trati na třídě 1. máje a v ulici 8. května.