Z vod Vysočiny mizí raci říční, likvidují je norci i příbuzní z Ameriky

  16:12
V několika lokalitách na Vysočině se v posledních měsících zmenšila populace raků říčních. Stalo se tak například ve vypouštěném Velkém Pařezitém rybníku nebo v několika vodních plochách na Žďársku. Úřadoval zde norek americký, ale i invazivní druh raka signálního původem ze Severní Ameriky.

Vědci z Fakulty Rybářství a ochrany vod se dlouhodobě věnují výzkumu raků. V rybníce Šácha v Semicích u Písku je chtějí rozmnožit. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Norek americký je na první pohled docela roztomilé zvířátko, podobné tak trochu lasičce. Ekologové ho však nemají rádi ani trochu. Je to invazní, tedy nepůvodní druh, který tu nemá přirozeného nepřítele, rychle se množí a dokáže vyhubit původní chráněné živočichy, jako jsou hadi, raci říční nebo ptáci hnízdící na zemi.

Na konci února norek americký úřadoval ve vypuštěném Velkém Pařezitém rybníce u Telče, kde vyplenil část populace raků říčních. „Domníváme se opravdu, že to byl norek americký - podle způsobu, jakým byli raci sežraní,“ řekla Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Již během výlovu rybníka se podařilo pracovníkům agentury vylovit 150 raků říčních a přemístit je do náhradních ploch.

„Malou část se odchytit nepodařilo a raci zůstali v lovišti pod požerákem. Proto jsme ihned po výlovu zajistili opětovné částečné napuštění rybníka. Vznikla tak malá laguna, odkud norek americký vylovil zhruba dvacítku raků,“ uvedl vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě Václav Hlaváč.

Vypouštění rybníka začalo na konci října kvůli opravám hráze. Stavba by měla být podle Karolíny Šůlové dokončena letos v září a v příštím roce by se měl rybník napouštět. Poté budou raci opět do rybníka vypuštěni.

Rak signální přenáší mor, úmrtnost raků říčních je stoprocentní

Rak říční je jedním ze dvou původních raků žijících v České republice. O to větší starosti dělá zoologům výskyt invazního raka signálního, původem ze Severní Ameriky.

Fotogalerie

„Přenáší račí mor, ale sám je na něj rezistentní. Pokud se do vody toto onemocnění dostane, úmrtnost našich raků říčních je stoprocentní,“ říká Josef Havelka ze Správy CHKO Žďárské vrchy, který výskyt raků monitoruje.

Až do loňského roku žili pracovníci CHKO Žďárské vrchy v naději, že nepůvodní raky signální mají pouze v jedné lokalitě, a to v dolní části potoka Staviště, pod stejnojmennou přehradní nádrží. Poslední výlov Konventského rybníka ve Žďáru nad Sázavou však ukázal, že jsou tito raci i tam.

„Z navazujícího Stržského potoka a Stržské nádrže žádné záznamy o výskytu invazních ani domácích druhů raků nemáme. Je proto velmi pravděpodobné, že se raci na Konventský rybník dostali tak, že je tam někdo v dobré víře, že zachraňuje hynoucí živočichy, přemístil z některého vysychajícího potoka,“ vysvětluje si nález Havelka.

V žádném případě nenoste raky do Staviště, apelují ekologové

Ovšem každá nová populace tohoto příbuzného druhu představuje pro původní domácí raky říční velké riziko.

„Opět apelujeme na veřejnost, aby v případě zdánlivého ohrožení raků ve vysychajících tocích vždy konzultovala případný zásah s odborníky. Zejména varujeme před případným přenosem raků do přehrady Staviště, kde je dosud prokázán výskyt původních raků říčních,“ zdůraznil Josef Havelka.

Další lokalitou v CHKO, kde byl rak signální pozorován, je řeka Svratka, a to v místě, kde protéká stejnojmenným městem. „Nasvědčuje tomu fotodokumentace, kterou máme k dispozici, ale ještě budeme dělat šetření přímo na místě. Bohužel se obávám, že šíření tohoto raka bude pokračovat,“ posteskl si Havelka.

K invazním, tedy nepůvodním druhům patří i rostliny, které se často velmi agresivně šíří a vytlačují ty původní. K nim patří třeba netýkavka, bolševník nebo křídlatka.

Velmi invazní je i trnovník akát. „Bohužel se setkáváme s tím, že je tato dřevina vysazována jako okrasná v rámci městské zeleně. Například v Hlinsku vykáceli lipovou alej a místo toho vysázeli akáty. Přitom je to velmi agresivní rostlina. Její spad zahubí téměř všechny rostliny pod stromem. Také se velmi snadno šíří a vytěsňuje původní vegetaci,“ pověděl Petr Mückstein z CHKO Žďárské vrchy.