Kdyby se otec dozvěděl o podvodech, končím, řekl soudu lihový boss Březina

  13:48
Za mimořádných bezpečnostních opatření začal u zlínského soudu vypovídat dlouholetý šéf lihové mafie Radek Březina. Svědčí v případu, kde jsou jeho otec, manželka a dvě sekretářky obžalovaní z legalizace výnosů z Březinovy trestné činnosti.

Radek Březina u zlínského soudu. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

U soudu jde zhruba o 400 milionů korun. Tento majetek obžalovaných a dalších lidí se podařilo policistům zajistit v přípravném řízení. Státní zástupce bude usilovat o propadnutí těchto majetků státu.

Zároveň hrozí Vladimíru Březinovi, Stanislavě Březinové a sekretářkám Kristýně Mazurové a Karolíně Míčkové až osmileté vězení. Podle žalobce se snažili zlegalizovat výnosy z trestné činnosti ve výši zhruba půl miliardy korun.

Radek Březina dorazil ve vězeňském úboru, v soudní síni jej neustále strážila dvojčlenná zakuklená eskorta se samopaly. Od června 2017 si totiž šéf mafie odpykává za rozsáhlé nelegální obchody s nezdaněným lihem třináct let vězení. Způsobenou škodu vyčíslil vrchní soud na 5,6 miliardy korun (viz též Lihový boss Březina snížení trestu nevybojoval, jeho bratrovi soud přidal).

Březina může výpovědí svým blízkým pomoct, i uškodit. Soudce mu také připomněl, že proti nim vypovídat nemusí. Březina však namítl, že s otcem i manželkou má údajně vztah na bodu mrazu.

„Ani nevím, jestli je to ještě moje manželka, nebo jsme rozvedení. Probíhá nějaký soud, nedostal jsem z něj žádný výsledek. A otec mě nepovažuje za syna, já jej tím pádem nepovažuji za otce,“ prohlásil Radek Březina a uvedl, že tím pádem nevidí překážku a vypovídat bude. Zároveň upozornil, že jeho svědectví bude velmi rozsáhlé, protože se jedná o skoro 30 let jeho činnosti.

Od otce jsem si půjčoval stále víc, vypověděl Březina

Nejprve popisoval, jak jeho otec zhruba v roce 1986 přišel na to, jak vyrábět televizní antény, a zjistil, že je o ně zájem. Radek Březina k němu jako středoškolák chodil na brigády a zmiňoval už tehdejší rozpory. Otec jej totiž prý nechal na sebe prodat jen asi tři antény, jinak je od syna koupil za daleko nižší cenu a mladý Březina tak z brigády měl místo 150 tisíc korun jenom 30 tisíc.

„Už tehdy jsem to bral jako nějaký podvod,“ prohlásil Radek Březina.

Poté, co se otci podnikání rozjelo, začal spolu s dalšími lidmi ještě před revolucí peníze i půjčovat, syn mu s tím radil. Po převratu pak přišli s nápadem založit oficiální banku.

„Děda nás v tom podporoval, s dalšími lidmi jsme měli dát dohromady základní kapitál 200 milionů korun, ale otec z toho na poslední chvíli ucukl. Po mně chtěl, abych studoval vysokou školu a sám říkal, že má antény a nechce se do toho pouštět. Později to bral jako velkou chybu,“ poznamenal Radek Březina.

Když jej soudce přerušil a zdůraznil, že jej zajímají půjčky mezi ním a otcem, šéf lihové mafie popsal, že si od otce půjčoval peníze v letech 1999 až 2007, postupně mu určité částky vracel, ale obratem si půjčoval víc a víc, jednou prý dokonce asi 350 milionů korun. V závěru období už na něj otec tlačil, aby mu vrátil vše.

O nelegální činnosti věděla jen úzká skupina lidí, řekl Březina

Vladimír Březina si také založil účet u Fio banky, která velkým klientům nabízela možnost značného úvěru. Když otec řekl, že jej čerpat nepotřebuje, jeho syn prý za tyto peníze v roce 2007 tajně nakoupil akcie developerských firem.

„Bylo to za jeho zády, protože jsem k účtu měl přístupové údaje, vyřizoval jsem za něj tyto věci. Ale přišla krize, akcie šly dolů. Snažil jsem se to nějak uhrát a splácet úvěr z jiných peněz, ale neměl jsem na to. V roce 2008 se to provalilo, banka upozornila otce, že tam má dluhy, což mezi námi vyvolalo další rozkol. Otec chtěl, ať mu nejdřív zaplatím všechny dluhy, pak ať začnu hradit tuto škodu,“ vyprávěl Radek Březina.

Do roku 2012, kdy lihový gang pozatýkali policisté, prý podstatnou část peněz otci vrátil. Z toho, že i on sám lidem půjčoval. A také z výnosů svých firem - legálních i nelegálních.

„Otec ale nikdy nemohl tušit, že to bylo z nelegální činnosti. Kdyby to zjistil, podnikání by mi skončilo, protože otec měl v Morávia-Chemu zástavní právo,“ zmínil Radek Březina svou továrnu v Hrobicích u Slušovic, kde fiktivně denaturoval líh a pak jej využíval k přípravě nelegálního alkoholu.

„V obžalobě je psáno, že peníze, které jsem otci dával, byly z nelegální činnosti, ale nikdy se nedalo určit, jestli vracené peníze jsou z legální či nelegální činnosti. Všechny jsem dával na jednu hromadu. O nelegální činnosti přitom věděla jen úzká skupina lidí, dokonce ani šéfové mých firem, vedoucí skladu a účetní ne,“ poznamenal Březina.

Autoři: ,