Jediný hrad na území Jihočeského kraje, který založil Karel IV., má nově ve svém vlastnictví Hluboká nad Vltavou. Zříceninu vyměnila za pozemky s Lesy ČR.
„Všechny hrady, které vyrostly za éry Karla IV., byly později dostavěny či přestavěny. Karlův hrádek je absolutní výjimkou. Tím, že byl brzy opuštěn, dochovala se v něm čistá karlovská architektura. To je podle památkářů na něm nejcennější. Budeme ho proto dostavovat jen virtuálně. Už jsme objednali mobilní aplikaci, díky níž turisté přímo na místě poznají, jak Karlův hrádek vypadal, budou se moci procházet místnostmi a dotknout se virtuálně zdí,“ líčí starosta Hluboké Tomáš Jirsa.
Vedení města vytvořilo pracovní skupinu s několika podsekcemi, kde se radní a místní obyvatelé spojili s odborníky. Společně vypracují plán na využití tohoto historicky a turisticky zajímavého místa.
Týmy archeologů, památkářů, ekologů i specialistů na animaci digitálních historických objektů vede klimatolog a spisovatel Václav Cílek.
„Archeologická skupina pod vedením Ondřeje Chvojky z Jihočeské univerzity pracuje na určení typu archeologického průzkumu. Nemělo by se jednat jen o klasický průzkum, ale i o vytvoření archeokempu, do kterého bude kromě studentů Jihočeské univerzity zapojena i veřejnost,“ dodává Lucie Jozová z Městského úřadu Hluboká nad Vltavou.
Další skupina složená ze stavitelů či krajinářů bude mít dozor nad konzervací. Výsledky práce těchto týmů bude zároveň zpracovávat skupina, která má za cíl popularizaci Karlova hrádku. Bude pracovat i na organizaci edukačních a kulturních programů v okolí zříceniny.
Chce využít dotačních titulů k vybudování přístupových cest, informačních tabulí a odpočívadel. Pod hrádkem mohou na Vltavě kotvit výletní lodě směřující z Českých Budějovic na Hněvkovickou přehradu.
Nahoru by se turisté pak dostali po vyznačené cestě.Podle Jirsy budou práce na zřícenině trvat desítky let, a nejde tak ani odhadnout výše nákladů.
Nejstarší zmínka o Karlově hrádku je z roku 1357 a jediným známým purkrabím je Petr z Nasavrk. Císař Karel IV. měl s novým hrádkem poblíž Hluboké velké plány.
S hrádkem souvisí i nový řád, kterým Karel IV. upravil poměry vybírání cla na Vltavě. Voraři a kupci museli platit na královských hradech od Hluboké přes Újezdec u Týna, Zvíkov a Orlík. Vybudováním Karlshausu se rozhodl posílit vliv poblíž Rožmberků a Purkarec chtěl povýšit na město. Karlův hrádek ale ve výčtu není, zřejmě mohl mít funkci dozoru nad provozem, bylo z něj dobře vidět na řeku.
Karlův syn Václav IV. však o městečko i hrad ztratil zájem a nakonec zřejmě připadly hlubockému panství. Zřícenina nabízí podle historika Daniela Kováře několik záhad.
Hrad byl postavený tak, že nebyl schopný obrany. „Z vojenského hlediska byl hluboko pod standardem. Hlavní palác s kaplí s velkými okny se obrací přímo do čela hradu, místa případného útoku. Běžně tam bývala bašta nebo věž. Je možné, že hrádek byl jen loveckým sídlem,“ míní Kovář.
