Tvrdý byznys s koly. V jejich půjčování se v Brně předhánějí velcí hráči

  10:20
Sdílení kol v Brně už není jen bohulibá myšlenka. To, co platilo ještě před několika lety, se dnes mění v tvrdou hru byznysmenů. Před měsícem se v ulicích objevila červená kola firmy Velonet, nyní chystá svůj vstup na brněnský trh se sdílenými bicykly společnost Futupilot.

S půjčováním kol v Brně začal projekt Rekola. V poslední době k němu přibývají i další služby. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Spolu s růžovými Rekoly jde ve městě už o třetí firmu, která službu takzvaného bikesharingu nabídne. „Do konce prázdnin po Brně rozmístíme 150 kol,“ nastínil plány autor startupu Futupilot, devatenáctiletý Slovák Daniel Kojnok.

Projekt může rozjet díky třem investorům, a ne ledajakým. Stojí za ním vývojářská společnost STRV, zakladatel světově úspěšného vyhledávače letenek Kiwi.com Oliver Dlouhý a také jeden z investorů této firmy Jiří Hlavenka, mimo jiné jihomoravský zastupitel za Stranu zelených.

„Bikesharing se nám jeví jako trendová záležitost, jejíž popularita v evropských městech vzrůstá. Také se nám líbí idea, že můžeme pomoci městům odlehčit od automobilové dopravy,“ vysvětlil Hlavenka, proč do projektu vložil peníze. Přesnou částku říct nechtěl. Pouze uvedl, že se pohybuje v jednotkách milionů korun.

Kola Futupilotu jsou v současné době ve výrobě. Půjčovat a vracet je půjde přes mobilní aplikaci. Díky speciálnímu zámku ovládanému přes internet je bude možné zanechat kdekoliv.

Firma chce navíc uživatele motivovat odměnami za jejich umístění. Kredit by se jim měl přičíst například za vyvezení do kopce. „Má to pak spoustu dalších vychytávek. Na jejich výrobu použijeme unikátní součástky. Kdyby kolo někdo ukradl, už jej neopraví,“ vyzdvihl Hlavenka.

Město od plánů na svůj bikesharing neupustilo

Brno je pro Futupilot pilotním městem. Zástupci projektu už ale domlouvají jeho zavedení v Miláně nebo Budapešti. Fungovat má tak, že kola pronajmou za určitou částku provozovateli a o zisk z nich se poté rozdělí. Hlavenka nevyloučil, že jedním z takových provozovatelů, jenž si kola pronajme, by mohlo být i samotné Brno.

Spustit svůj systém sdílených kol vedení města přitom plánuje už přes dva roky. V minulosti odbor dopravy brněnského magistrátu vypracoval investiční záměr na zakázku za necelých 100 milionů korun. Ten nakonec radní nepřijali, jelikož by město stál moc peněz.

„V Brně je ale tato služba stále vítaná. Město má připravenou studii proveditelnosti. Teď hledáme možnosti ohledně nějakého finančního krytí, dotací, jak ten projekt zlevnit, aby byl přístupnější,“ sdělila zastupitelka Hana Kašpaříková (Žít Brno), která se dopravní agendou zabývá.

Ve hře je tak stále podpora už zavedených projektů, což byla jedna z motivací, proč do ulic minulý měsíc umístil stojany na červená kola Velonet.

„Chceme navázat spolupráci s městem. Díky našim datům mu můžeme ukázat, jakým směrem se v oblasti cyklistické dopravy ubírat, a také ho chceme přesvědčit, že jsme schopní takovou službu zajistit,“ řekl koordinátor tohoto projektu Jakub Mrózek.

Zakladatelům Rekol se nelíbí přílišné zacílení na zisk

Spolupráci s městem by uvítali také majitelé růžových Rekol, která jsou v Brně nejdéle. „Rádi bychom, aby fungovala integrace s dopravním podnikem. Ať už jen s našimi koly, nebo i s ostatními bikesharingy,“ podotkl Vít Ježek, jenž stojí za tím, že se z původně neziskového projektu stala výdělečná firma.

Rovněž jemu však pomohl velký byznysmen – zakladatel internetového obchodu Mall.cz a současný majitel fondu Spread Capital Ondřej Fryc, který do Rekol vložil desítky milionů. Zatím má v Brně k dispozici 50 kol, stejný počet jich vlastní i Velonet.

„Toto číslo vnímáme jako nedostatečné. Už řešíme nová kola a v nejbližší době je zprovozníme,“ dodal Ježek.

Jenže ze vstupu velkého investora nejsou nadšení někteří členové, kteří byli součástí projektu v jeho začátcích. Anna Bromová, zakladatelka spolku Rekola Brno, z něj kvůli tomu odešla. Nelíbilo se jí, že z původní myšlenky komunitně sdílených kol se stal tvrdý byznys, snažící se vyhrát výběrová řízení na oficiální městské systémy.