Pila zaměstnává stovky místních lidí, silnice ani domy však na nápor nákladních aut nejsou stavěné. Obyvatelé trpí hlukem, prachem, zplodinami a praskají jim zdi.

„Když přes obec jede kamion, a to říkám doslova a do písmene, tak se lidem doma třepou hrníčky. Provoz je navíc pro lidi nebezpečný. Na jedné straně máme pracovní místa, na druhé kamiony. Pro nás je nejschůdnějším řešením obchvat,“ popisuje provoz starosta Ptení Jiří Porteš.

Podobná situace je i v nedalekém Vícově či Ohrozimi. Před krajskými volbami všem dalo naději hejtmanství - zástupci kraje do Ptení několikrát přijeli a slibovali, že obchvaty začnou rychle řešit. Kraj hodlal oprášit projekt obchvatu Ptení, Ohrozimi a Vícova, který už před deseti lety nechala za šest milionů korun zpracovat ptenská pila, a chtěl rychle nastartovat výkupy pozemků.

„U silnic třetích tříd budeme obchvaty financovat z vlastních prostředků, což se týká třeba Ptení. Tam by to mělo být nejrychleji,“ sliboval přímo ve Ptení například tehdy končící hejtman Jiří Rozbořil.

Pro nové vedení kraje není obchvat Ptení prioritou

Přišly však volby, politici se vyměnili a resort dopravy na kraji po ČSSD převzalo hnutí ANO. A všechno je jinak.

„Že by se obchvat Ptení začal stavět v horizontu roku nebo dvou, to určitě ne. V rozpočtu na příští rok tato stavba není,“ zpražil naděje nový náměstek hejtmana odpovědný za dopravu Jan Zahradníček z hnutí ANO.

Podobných staveb je podle něj v regionu několik a vše záleží na penězích. Jde například o obchvaty na trase z Mohelnice do Zábřeha, v Hranicích a prioritou je nyní severní obchvat Prostějova.

„Ptení však určitě neusnulo, byli jsme se tam podívat a řešení hledáme. Přemýšlíme také o opravách cest, protože na nové komunikaci kamion nedělá takové problémy, jako když jede po rozbitém asfaltu. Nějaké investice tam směřovat budeme,“ řekl Zahradníček.

Starosta Ptení Porteš je však už z celé věci otrávený. „Loni se projekt obchvatu rozjel, byly tři schůzky za sebou po měsíci, tak jsem tomu zase začal věřit. Byl jsem první naivní a přesvědčoval lidi, že se obchvat stavět bude. Pak se to ale zastavilo a už jsem skoro přestal věřit, že se někdy dočkáme,“ stěžuje si. Minulý rok to podle něj vypadalo, že už začínají výkupy pozemků.

„A nyní zase nevíme, proč se to celé zdrželo. Přitom situace je pořád horší, protože všechno dnes chodí kamiony, vlakem už žádné dřevo nejezdí,“ zlobí se starosta.

Veškeré řezivo jede po silnici, tlak na obce je obrovský

Pila ve Ptení svízelnou situaci zdejších obyvatel dobře chápe a už roky se snaží pomoci. Kromě toho, že před lety zaplatila projekt, i dnes nabízí spolupráci.

„Naše stanovisko je pořád stejné, záleží nám na tom, aby vztahy s okolními obcemi byly co nejlepší, protože zaměstnáváme téměř polovinu lidí odtud. Před časem jsme to byli my, kdo inicioval, že se k obchvatu musíme vrátit,“ řekl ředitel pily Jan Vařeka, který už v minulosti slíbil pomoc například při výkupech pozemků.

„Naše právnička v minulosti s vlastníky jednala a jsme schopni nabídnout faktickou právní pomoc při odkupech,“ vysvětlil.

Ptenská pila před lety skončila v insolvenci, ale z krize se dostala a nyní už několikátý rok řeže stále více dřeva. Pro letošek plánuje 360 tisíc kubíků a obrat přes miliardu korun.

„Na rozdíl od dřívějška nyní sto procent řeziva jede po silnici. Tlak na obce je obrovský, proto chceme všemi dostupnými prostředky pomoci,“ nabízí Vařeka. Pozemky pod obchvatem chtěl kraj vykupovat za 600 korun za metr, jinak se zde cena orné půdy pohybuje mezi 20 až 30 korunami.