Kosti ptakoještěra si možná vzali dělníci jako suvenýr, myslí si vědec

  14:48
Česko se může pochlubit pouze dvěma kosterními nálezy ptakoještěra. Ten objevený v lomech u Chocně na Orlickoústecku v roce 1880 mohl být možná ještě kompletnější. Na nedávné přednášce v místě nálezu to řekl popularizátor paleontologie Vladimír Socha.

Přibližně takto mohl vypadat pterosaur od Chocně, pokud by dorostl do plných rozměrů. Blízkým příbuzným mohl být zobrazený maďarský druh Bakonydraco galaczi. | foto: Wikipedie

Choceňský ptakoještěr je vůbec jediným, až v roce 2015 potvrzeným nálezem fosílií ptakoještěra na českém území.

Dělníci, kteří tehdy pracovali v otevřeném malém lomu v jedné z roklí za Chocní, narazili na dlouhé tenké kosti, se kterými si nevěděli rady.

„Rozlámané rourovité části jakéhosi pravěkého tvora ležely v šedém vápenci. Části nálezu bohužel dělníci nejspíš zničili, nebo si je vzali domů jako suvenýr,“ řekl autor devíti knih o dinosaurech Vladimír Socha.

Místní lékárník a spoluzakladatel choceňského muzea František Hlaváč, jemuž se tehdy kosterní pozůstatky dostaly do rukou, pak okamžitě spěchal na místo, aby posbíral ještě alespoň zbytek kostí.

„Nalezl jich celkem šest, mezi nimi kost pažní a články čtvrtého prstu o celkové délce 42 centimetrů. Poslal je tehdejší největší paleontologické autoritě - Antonínu Fričovi,“ líčí Vladimír Socha.

Frič nález kostí popsal v časopisu Vesmír v roce 1881 jako „pozůstatek křídla pravěkého ptáka, poněkud podobného labuti“ v článku nazvaném O zkamenělém ptáku Choceňském.

Pozůstatky tohoto ptakoještěra zkoumali i jiní odborníci na takzvané pterosaury. Teprve v roce 2015 ale byla vydána nová studie, na níž pracoval český paleontolog Boris Ekrt z Národního muzea v Praze a ruský badatel Alexandr Averianov.

V periodiku Cretaceous Research publikovali, že český ptakoještěr je příbuzný se severoamerickým druhem Montanazhdarcho minor. A představuje vůbec prvního popsaného svrchnokřídového pterosaura z východní polokoule.

Fotogalerie

Ornithocheirus hlavatschi, jak zní dnes jeho jméno, tak patří k významným pterosaurům nejen v rámci Česka. Odhadované rozpětí křídel choceňského ptakoještěra je odhadováno na 1,5 metru.

Další objevy ptakoještěrů byly hlášeny také z křídového lomu v Úpohlavech na Litoměřicku. Jsou to ojedinělé drobné zoubky patřící možná rybožravým pterosaurům. Činný lom v Úpohlavech nabízí komplexní pohled na život v mělkých turonských mořích této oblasti.

„A tak víme, že i nad druhohorní českou krajinou se tito elegantní létající plazi vznášeli ve velkých počtech. Počkejme si tedy na budoucí objevy, které nám o nich snad prozradí více,“ říká Socha.

Autor: