Snad už je konec, věří chovatelé, u nichž řádila ptačí chřipka

  15:50
Naposledy 13. února potvrdili veterináři ohnisko ptačí chřipky v Jihočeském kraji. Od té doby se situace zlepšuje. Do míst, kde chovatelé přišli o tisíce ptáků, se zvolna vrací život. Chov kachen chce obnovit i společnost Blatenská ryba.

Hasiči likvidovali na konci ledna u Blatné velkochov kachen zasažený ptačí chřipkou. | foto: HZS Jihočeského kraje

Před měsícem byla situace zoufalá. Mráz a smog svíraly krajinu, tisícihlavá hejna vodních ptáků se tísnila na ledu u posledních zbytků volné vodní hladiny. A veterináři hlásili jedno ohnisko ptačí chřipky v Jihočeském kraji za druhým.

Od té doby se mnohé změnilo. Oteplilo se a ptáci se rozletěli na víc míst. A přesně to podle veterinářů pomohlo k ústupu ptačí chřipky. V celé republice nyní evidují 37 ohnisek, z nichž 11 se nachází v jižních Čechách. Jediným okresem, kde se nemoc zatím nevyskytla, je Českokrumlovsko.

Celkem bylo utraceno téměř 100 tisíc kusů ptáků, především drůbeže. Zatím poslední případ na jihu Čech potvrdili 13. února u malochovu ve Volyni na Strakonicku. Poté sice přibývaly další případy, ale jen v jiných částech republiky.

Do míst, kde musely speciální jednotky vybíjet tisíce ptáků, se mezitím vrací alespoň trochu optimismu. „Bylo to mrzuté především pro chovatele, kteří o svůj chov přišli. My jsme postupovali jako při každé podobné mimořádné události, rozdělili jsme si role a snažili se splnit požadavky, které k obci, v níž se vyskytlo ohnisko, náleží,“ řekl Jan Chrt, starosta Libějovic na Strakonicku, kde se ptačí chřipka objevila v jednom z prvních případů v kraji.

Ochranná opatření v obci už skončila, někteří lidé měli podle starosty problém s dlouhodobým uzavíráním zvířat. „Jiní mi ale zase říkali, že když mají slepice trvale v kurníku, snášejí jim najednou více vajec,“ doplnil starosta a připomněl, že základní pravidla ochrany by měli chovatelé dodržovat i teď.

Hlavní zásadou přitom je nenechat míchat domácí a divoké ptactvo. Tomu se dá zabránit třeba umisťováním krmení jinam než na volná prostranství.

Lidé z Vlachova Březí už mohou pustit drůbež ven

Podobná situace je i ve Vlachově Březí na Prachaticku, kde veterináři ve spolupráci s hasiči utratili na začátku února 17 tisíc kachen v komerčním chovu. Navazující ochranná opatření pocítili i drobní chovatelé v okolí a také úředníci.

„Jednadvacet dní od odstranění ptáků z ohniska už pominulo, takže i v místech, kde bylo dosud ochranné pásmo, pokračují mírnější opatření jako v pásmu dohledu. Znamená to třeba i to, že lidé už mohli vypustit drůbež ven a nemusejí ji držet uzavřenou. Hlavně chovatelé holubů už proto nemusejí být tak smutní,“ pronesl starosta Vlachova Březí Lubomír Dragoun.

Podle něj žije u drobných chovatelů asi 1 500 kusů drůbeže a dalšího ptactva, další stovky pak v obcích poblíž. „Všem chovatelům je stále k dispozici v našem sběrném dvoře kontejner, který jsme zakoupili speciálně na uhynulé ptactvo,“ popsal starosta.

Podle něj zatím lidé kontejner nevyužili a situace ve městě je v současné době klidná. „Věříme, že se už žádný další problém nevyskytne. Mohlo by se oteplit a epidemie snad skončí,“ přeje si Dragoun.

Pustíme se do toho znovu, zní z Blatenské ryby

Nejpostiženějším místem v kraji byl chov kachen společnosti Blatenská ryba na Strakonicku. Veterináři tam museli zasahovat dokonce dvakrát. Nejprve v hale u rybníka Řitovíz, kde utratili šest a půl tisíce kachen, potom přímo v centru komerčního chovu v Blatné. Tam kromě 17 tisíc kachen zlikvidovali odborníci i desítky tisíc vajec.

Těsně po druhém zásahu nebylo jasné, zda firma, u níž prodej kachen tvoří třetinu tržeb, bude vůbec s chovem pokračovat. „Dnes jsme přesvědčeni o tom, že se do toho pustíme znovu. I když ještě nemáme jasno v tom, zda si například ponecháme chovné hejno. V současné době dokončujeme závěrečné dezinfekce objektů, končí i ochranné lhůty, a tak dáváme dohromady žádosti o náhrady škod,“ přiblížil jednatel společnosti Jiří Bláha.

Přesnou výši náhrad, o něž bude firma žádat stát, specifikovat nechtěl s tím, že jednání se uskuteční v nejbližších dnech.

Podle Bláhy zatím stále není jasné, jak se obávaná choroba do komerčního chovu dostala. „Patrně to souvisí s vysokou koncentrací volně žijících vodních ptáků v okolí Blatné,“ myslí si.