A když se k tomu připočítají bistra, čajovny a stánky s občerstvením, vychází, že Brno nabízí zhruba 1 400 míst, kde si lidé mohou dát něco k jídlu nebo k pití. Přitom ještě v roce 1947 se jich na území města nacházela zhruba polovina.

„A to už za první republiky bylo Brno na počet obyvatel gastronomickou jedničkou. Pak ale přišla socializace a spousta podniků zavřela či byla vyvlastněna. Řada majitelů vyhlášených restaurací a kaváren byli totiž Němci, kteří se za války zkompromitovali,“ vysvětluje Vladimír Filip, majitel Nakladatelství Josef Filip 1938, jež už léta vydává publikace o historii brněnských hospod, restaurací a kaváren.

„Obrat nastal až po revoluci, kdy začaly vznikat podniky doslova na každém rohu, a stále to neskončilo. Myslím však, že hospod je moc a neustále vznikají nové a další zanikají, protože se zkrátka neuživí,“ podotýká Filip.

Podobný názor má i Radek Helia, který v pohostinství v Brně podniká už čtvrt století. „Domníval jsem se, že hospod a podobných podniků je tu dokonce víc, než uvádí průzkum. Rozhodně se to ale ještě vytřídí a přežijí jen ti nejsilnější, kteří mají zkušenosti. Jen nadšení a parta kamarádů, kteří přijdou jednou týdně na pivo, na provozování hospody nestačí,“ má jasno Helia.

O brněnských podnicích píšou i světová periodika

Nejen podle něj je Brno specifické klientelou, kterou z velké části tvoří studenti.

„Pokud se chce hospodský prosadit, musí nabídnout něco specifického. My máme v Jaselské ulici restauraci, která cílí na zahraniční hosty. Personál mluví anglicky a nabízíme americkou kuchyni. V dalším podniku v Traubově ulici provozujeme noční bar a U Průmyslovky na Veveří zase lidovou hospodu. Snažíme se postihnout široké spektrum zákazníků, jen tak se můžeme udržet,“ říká Helia.

Obrovskou výhodou Brna podle něj je, že centrum není jen pro turisty jako v Praze, ale žije místními a hlavně mladými lidmi.

Stejně to vidí také Josef Kunc z katedry regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

„Momentálně je Brno hospodsky, pivně, ale také barově a kavárensky naprosto ‚cool‘ a o zdejších špičkových podnicích píše řada světových periodik,“ upozorňuje s tím, že Brno je v tomto ohledu často úspěšnější než právě hlavní město.

„Platí to, pokud posuzujeme cenu, fakt, že je tu jen přiměřeně turistů, originalitu prostředí a služeb, studentský kolorit a dostupnost všeho v centru do deseti minut,“ vypočítává Kunc.

Zastavil se úbytek malých obchodů

Hned za hospodami a gastropodniky skončily v průzkumu brněnské maloobchodní sítě provozovny, jež pečují o krásu a tělo.

„Kadeřnictví, kosmetických a masážních salonů je na území města přes pět stovek. Na třetím místě jsou bankovní služby, kde jednoznačně vítězí bankomaty, kterých jsou dvě stovky. Bohužel však data nemůžeme porovnávat s minulostí, protože služby jsme mapovali poprvé,“ říká mluvčí KAM Jana Běhalová.

V čem se ale srovnávat dá, je rozvoj maloobchodní sítě, počet prodejních ploch a obchodů. Tomuto průzkumu se totiž město věnuje už od roku 1997. „A nynější výsledky jsou sedmé nejlepší. Plyne z nich, že za poslední čtyři roky se maloobchodní síť hodně stabilizovala,“ dodala Běhalová.

Zastavil se například úbytek malých obchodů pod tisíc metrů čtverečních. A hlavně přežily ty v centru Brna. „Výsledky naznačují, že jejich úbytek, jenž jsme zaznamenali po roce 2000, již nepokračuje. Jedním z důvodů můžou být i nové strategie menších prodejců v rámci konkurenčního boje s velkými obchodními řetězci nebo nákupními centry,“ tvrdí vedoucí průzkumu a sociální geograf KAM Jiří Malý.

E-shopy půjdou dál nahoru

Zhruba polovina ze 3 948 prodejen zboží se nachází v městské části Brno-střed a mají nejpestřejší sortiment. Nejčastějším typem jsou potraviny, zmenšuje se plocha kamenných obchodů s domácími potřebami, elektronikou nebo počítači. Mírně se snížila i u obchodů nad tři tisíce metrů čtverečních.

„Stále platí, že zhruba devadesát procent maloobchodní sítě tvoří malé prodejny pod dvě stě metrů, ale jejich podíl na celkové prodejní ploše je pouze čtvrtinový,“ upřesňuje Malý.

Celkově na prodejny v Brně připadalo v loňském roce přes 641 tisíc metrů čtverečních, což je necelých 1,7 metru na jednoho obyvatele. Proti roku 2013 tak prodejní plocha poklesla pouze o necelých pět procent.

„Nejvyšší úbytek nastal v městských částech Bohunice, Brno-jih a Ivanovice, což souvisí s náhlým zánikem prodejen typu autosalonů, autobazarů a stavebnin,“ vysvětluje Malý.

Podle něj se do budoucna nedá očekávat nějaký zásadní obrat. „Určitě poroste význam eshopů a nakupování po internetu,“ dodává.

Obdobně vidí budoucnost obchodní sféry také expert Kunc.

„Lidé si navykli kupovat přes internet nejen trvanlivé zboží, ale i potraviny,“ potvrzuje. Podle něj se však začínají v posledních letech prosazovat také malé specializované prodejny v centrech měst.

Buď dražší než supermarkety, ale s čerstvými, často regionálními surovinami, například farmářské nebo bioprodejny, nebo naopak výrazně specializované na zahraniční produkty – uzeniny, pečivo, ovoce, zelenina, sýry, čokoláda, cukrovinky. To se ostatně dá už nyní vypozorovat také v centru Brna – na Zelném trhu, kolem Malinovského náměstí nebo v České, Kobližné či Josefské.