Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O průmyslovou zónu v Bystřici je zájem, město by mohlo uchazeče odmítat

  8:56
Nová bystřická průmyslová zóna v lokalitě u vlakového nádraží se rychle plní. K nadnárodnímu gigantu Cooper-Standard, který slavnostně otevřel moderní závod v půlce září a postupně zaměstná kolem 450 lidí, přibudou podle starosty Karla Pačisky další firmy.

Po nadnárodní firmě Cooper-Standard míří do nové bystřické průmyslové zóny další firmy. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Největší z nich je místní strojírenský podnik Adoz, který kromě obchodování s ložisky a dalším sortimentem provádí v Bystřici výrobu zaměřenou na přesné CNC obrábění.

„Adoz má investiční záměr pod jiným názvem. Zatím sídlí v areálu firmy ZDT. Věřím, že uvolněné místo v jejím areálu obsadí zase jiná firma,“ uvedl starosta Pačiska.

Fotogalerie

Adozu už stávající prostory nestačí. „V důsledku významného růstu společnosti a ve snaze dále rozvíjet naše kapacity jsme dospěli k závěru, že v současných prostorách to již není možné, a rozhodli jsme se vybudovat nové distribučně-výrobní centrum společnosti,“ popsal výkonný ředitel a jednatel společnosti Martin Liška ve výroční zprávě za rok 2016, kdy firma zaměstnávala 54 lidí.

Ze staré do nové průmyslové zóny se chce stěhovat také firma Fonetip, která vznikla před deseti roky jako obchodní firma se satelitní technikou. Nyní má kromě maloobchodních prodejen a e-shopu ještě velkoobchodní síť zákazníků.

„Fonetip určitě začne stavět až na jaře, musí si ještě vyřídit povolení,“ prozradil Pačiska.

O zbylé pozemky mají podle starosty zájem dvě menší bystřické inženýrské a strojírenské firmy.

„Tyto záležitosti ještě nejsou úplně dořešené, musíme teprve schválit smlouvy,“ uvedl Karel Pačiska. Ještě před koncem roku budou toto téma řešit zastupitelé.

Agenturní zaměstnance u nás nechceme, říká starosta

Tím se průmyslová zóna II zcela zaplní. Kolik nových pracovních míst stěhování a rozšiřování firem přinese, není úplně jasné.

„Už jsme na hranici. Nezaměstnanost je aktuálně 6,4 procenta, kdyby se hlásila nějaká velká firma, tak ji snad ani nebudeme chtít,“ reaguje starosta. „Poptávka v regionu je pokrytá a nepotřebujeme dovážet agenturní pracovníky, abychom si nenadělali jiné sociální problémy,“ podotkl Pačiska.

Vrátit by se však mohli někteří dojíždějící „Bystřičáci“, radnice totiž operuje s počtem zhruba jednoho tisíce lidí, kteří z města míří do velkých okolních firem, například v Kuřimi, Žďáru nad Sázavou nebo Velké Bíteši.

Pro potenciální investory se však otevírá ještě jedna lokalita, a to v místě nedalekých uranových dolů, které nedávno ukončily těžbu a jejichž zbývající zaměstnanci začali zahlazovat následky hornické činnosti.

„Jednáme s agenturou CzechInvest, rádi bychom připravili další pozemky. V případě dolů je výhoda, že jde o pozemek státu, kde jsou udělané veškeré sítě, čistírna odpadních vod i vlečka, nic se nemusí vyjímat z půdního zemědělského fondu. Jedná se o pozemek o velikosti 3,5 hektaru, který sloužil jako dřeviště,“ vyzdvihl Pačiska.

Jsou tam silnice i parkoviště. Byla by škoda zahodit potenciál

Jednání sotva začala. „Zatím šlo o počáteční setkání spíše informativního charakteru. Spekulovat o konkrétní podobě a výši možné dotace by tudíž v tuto chvíli bylo předčasné,“ uvedla mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.

Bystřice nad Pernštejnem podle agentury spadá do kategorie hospodářky problémových regionů. „Má tudíž možnost v případě konkrétního projektu a jeho registrace čerpat prostředky z programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů,“ dodala mluvčí.

Stát na takové projekty uvolní ve svém rozpočtu celkem dvě miliardy korun, na jeden projekt lze získat až 50 milionů.

„Dali jsme k tomu podklady a spolupracujeme s městem. Doly budeme postupně opouštět, dřeviště kontaminované není. Uvidíme, jestli bude přidělena dotace,“ reagoval Pavel Koscielniak, ředitel odštěpného závodu Geam, který je součástí státního podniku Diamo.

„Pšenice tam po rekultivaci nikdy zasetá nebude, ale byla by škoda zahodit všechen potenciál, když jsou tam postavené silnice, parkoviště i sítě,“ míní Karel Pačiska. Bystřičtí radní na konci října odsouhlasili vypracování územní studie, která je jedním ze vstupních dokumentů při přípravě průmyslové zóny.

Žďár nad Sázavou nechce propásnout svoji příležitost

V přípravě nové průmyslové zóny vyvíjí aktivitu také žďárská radnice. Vedení města novinářům představilo studii na rozšíření průmyslové zóny s označením Jamská II.

„Je to území mezi Jamskou a Novoměstskou ulicí. V tuto chvíli se dostáváme k posledním pozemkům v zóně Jamská I, případně dalším rozvojovým průmyslovým plochám jinde ve městě, kde je možné spustit menší výrobu,“ říká starosta Zdeněk Navrátil.

„V současné době je nezaměstnanost na Žďársku jen kolem tří procent, ale nechceme propásnout možnost dotace až 75 procent na řešení sítí a zadržování vody,“ podotýká místostarosta Josef Klement.

Odhadovaná cena investice je kolem 120 milionů korun, jde o území o rozloze přes 216 tisíc metrů čtverečních. Stavět by se mělo v příštích dvou letech.

Žďáru už jeden velký investor v poslední době unikl. Poté, co už se neměl kam rozšiřovat žďárský závod Cooper-Standard (a další pozemky nebyly připravené), postavil svůj nový závod právě v Bystřici nad Pernštejnem.

Žďárský územní plán v lokalitě Jamská II počítá s lehkým průmyslem. Radnice postupně vykupuje pozemky v trase komunikace, která podle plánů spojí křižovatku mezi Cooperem a Teleflexem s Novoměstskou ulicí v místě nedaleko čerpací stanice.

Právě podél silnice má vyrůst nová průmyslová zóna, kde by mohlo vzniknout kolem 400 pracovních míst. Jsou tu však i komplikace.

„Území je zatíženo vedením vysokého napětí. Dráty bychom rádi přeložili, čímž bychom uvolnili více pozemků. Pod vedením nelze stavět,“ vysvětluje Navrátil.

Nutné je také vyhloubení retenční nádrže na zachycování srážek. Část by jich zadržel také rozšířený rybník Velký Posměch.

Otevření továrny společnosti Cooper-Standard v Bystřici nad Pernštejnem:

Autor: