Například v mohelnické továrně na elektromotory Siemens se podobně jako v dalších velkých podnicích v kraji mzdy pohybují dokonce výše, než je hodnota uváděná ČSÚ, podle odborového předáka Jiřího Hanáka je průměr hrubých mezd 28 tisíc korun.
„Pokud to rozdělíme, tak u dělnických mezd je to 26 200 korun, u ostatních 35 200 měsíčně,“ upřesnil.
I ve mzdově nadstandardním Siemensu však podle jeho odhadu větší polovina zaměstnanců zůstává pod krajským průměrem, přestože v posledním obchodním roce, který má firma od prvního října 2016 do konce letošního září, zaměstnanci dostali přidáno v průměru šest procent.
Celkově nadprůměrné mzdy nabízí také světový výrobce optiky, přerovská Meopta, která podobně jako Siemens patří k největším zaměstnavatelům v regionu.
Většina dělnických mez je pod průměrem
„Průměrné mzdy od začátku roku jsou přibližně 28 tisíc korun. Ovšem pokud bereme pouze dělnické mzdy, pak je to už výrazně méně. Tam je průměr jen kolem 22 tisíc měsíčně. S tím rozhodně nemůžeme být spokojení,“ uvedl předseda základní organizace odborů David Olša.
Nad hranicí 26 tisíc korun se přitom v současnosti dokáže držet i řada dalších firem. Například šumperský výrobce feritů a pozistorů – společnost TDK EPC má podle tamního odborového předáka Milana Hojgra v současnosti průměrnou mzdu 26 636 korun.
„Většina dělnických mezd je však samozřejmě nižších,“ potvrdil.
Mírně nad krajským průměrem se pohybuje i průměrná mzda v největším zemědělském podniku v kraji, ve společnosti Úsovsko sídlící v Klopině na Mohelnicku.
„Průměrná hrubá měsíční mzda ve firmě je v současnosti přibližně 26 500 korun. Myslím, že v zemědělství jsme na velmi dobré úrovni, protože v této oblasti ekonomiky je průměrná mzda 22 tisíc,“ řekl šéf Úsovska Jiří Milek.
Mzdy jsou přehřáté, varují někteří experti
Rostoucí mzdy jsou důsledkem posilující ekonomiky v Olomouckém kraji a také nedostatku pracovních sil. „V meziročním porovnání o 1 898 korun, což je přírůstek 7,9 procenta,“ uvedla statistička Hana Benešová.
V Olomouckém kraji tak mzdy rostly rychleji než v celé České republice, a to o 0,3 procenta. Podle některých odborníků však současný rychlý nárůst mezd přináší i rizika.
„Mzdy se už dají označit jako přehřáté. Mzdový nárůst je vyšší, než odpovídá růstu ekonomiky, což není dobré. Lidé teď ale směřují hlavně do montoven, které si mohou dovolit platit mzdy vysoko nad průměrem. Bohužel tam jdou i kvalifikovaní lidé, kteří pak chybí třeba ve stavebnictví, potravinářství a dalších oborech,“ řekl například předseda představenstva krajské hospodářské komory Bořivoj Minář.
I přes nejvyšší nárůst ze všech regionů je však průměrná mzda v Olomouckém kraji o více než tři tisíce korun nižší, než je republikový průměr, a v porovnání krajů stále třetí nejnižší.
Statistici také spočítali, jak příjmy ovlivňuje zdražení, tedy o kolik víc si mohou za svou mzdu lidé reálně koupit.
„Vlivem inflace, která ve 2. čtvrtletí letošního roku činila 2,2 procenta, vzrostla reálně průměrná hrubá měsíční mzda v našem kraji o 5,6 procenta,“ vysvětlila Benešová.
