Záchytku v Plzni povede dál stejný provozovatel, nikdo další nemá zájem

  9:32
Výběrové řízení na provozování protialkoholní záchytné stanice v krajském městě vyhrála Městská poliklinika Plzeň, která byla i jediným zájemcem. Hejtmanství za její fungování zaplatí za dva roky téměř 20 milionů, což je o 58 procent víc než za letošní a loňský rok.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Do tendru, ve kterém stanovil kraj maximální cenu 20 milionů korun za dva roky provozování záchytné stanice, se přihlásil jen stávající provozovatel – Městská poliklinika Plzeň. Ta nabídla částku o 20 tisíc nižší, tedy 19,98 milionu korun. I když kraj oslovil další možné provozovatele, nikdo jiný nabídku nepodal.

Hejtmanství chtělo, aby zájemce podal nabídku na tři roky, ale to Městská poliklinika Plzeň odmítla. Když se srovná letošní nabídka s tou na roky 2015 a 2016, je téměř čtyřikrát dražší než tehdejší cena, kdy záchytka přišla na 5,4 milionu korun na celé dva roky.

„Náklady na službu stouply z toho důvodu, že letos koncem roku vešla v platnost nová legislativa, která dává provozovateli další povinnosti. Klade se totiž větší důraz na práva, bezpečí a důstojnost klientů,“ uvedla krajská radní pro zdravotnictví Milena Stárková.

Nově musí na záchytce kromě zdravotní sestry sloužit i sanitář. O příjmu a propuštění ze zařízení bude vždy rozhodovat lékař, který musí být dostupný do dvaceti minut.

„My jsme rádi, že se vůbec někdo přihlásil,“ prohlásil hejtman Josef Bernard. Podle něj by byla situace jiná, kdyby hejtmanství mělo krajskou nemocnici i v Plzni.

„Chtěli jsme si vzít záchytku pod svou správu, ale převozy klientů do krajských nemocnic Stod a Rokycany by byly velice komplikované, proto jsme od toho ustoupili,“ sdělil hejtman.

Stárková připomněla, že výhodou Městské polikliniky v Plzni na Slovanech je, že jsou tam prostory, které byly přímo vybudované pro potřeby protialkoholní stanice. Přesto dnes podle radní nemá záchytná stanice ten smysl, který měla před zhruba 50 lety, kdy vznikla v Praze U Apolináře.

Tehdy totiž záznam o tom, že člověk byl na záchytce, putoval k jeho praktickému lékaři. „Ten s informací pracoval. Pokud viděl, že je člověk závislý na alkoholu či drogách, tlačil ho k tomu, aby se léčil. Dnes žádné záznamy nikam neputují, protože klienti záchytky nemají povinnost sdělit, kdo je jejich lékař a dále se s nimi po propuštění ze stanice nepracuje,“ podotkla Stárková.

Ta je přesto přesvědčená, že služba v kraji má své opodstatnění. „Po její existenci volá státní i městská policie. Dříve totiž i v malých městech byly v rámci policejní stanice cely předběžného zadržení, kde opilé nechávali vystřízlivět, ale ty tam dnes nejsou,“ uvedla Stárková.

Upozornila i na fakt, že některé kraje se potýkají s tím, aby naplnily zákon záchytku zřídit. „Protože do výběrového řízení se tam nikdo nepřihlásí nebo se nenajdou lékaři, kteří by třeba v rámci zdravotnické záchranné služby chtěli v tom daném kraji službu provozovat,“ vysvětlila radní.