Na Hané se přemnožili mývalové, úřady začaly jednat o povolení odstřelu

  4:56
Na střední Moravě se v posledních letech přemnožil mýval. Vychytralá severoamerická šelma do tuzemské přírody nepatří, nemá zde přirozeného nepřítele. Nerušeně tak likviduje populaci drobných zvířat a vzácným ptákům vybírá hnízda. Úřady už proto jednají o jeho odstřelu.

Mývala má většina lidí spojeného s roztomilým obrázkem oplácaného medvídka s tmavými kruhy kolem očí připomínajícími roztomilou „škrabošku“, který vypadá jako nějaký domácí mazlíček. Realita je však úplně jiná. Zvlášť když se tato chytrá šelma dostane do prostředí, kde nemá přirozeného nepřítele.

Z mývala se tím stane nebezpečný predátor, který postupně likviduje původní populace drobné zvěře či ptactva. A přesně to se děje v posledních letech v celém Česku, včetně střední Moravy.

„Prvního mývala jsem viděl u Želče. Tenkrát na mě vyletěl a já jsem ani nevěděl, co to je. Takové zvíře tady nikdo nečekal. Dnes už jsou jen na Prostějovsku stovky kusů a rychle se množí, protože mýval může mít osm devět mladých,“ vysvětluje Jiří Procházka z Okresního mysliveckého spolku Prostějov.

Podle něj se šelmě dobře daří rovněž v okolí rybníků na Přerovsku a Olomoucku. Myslivci mývala jednoznačně označují jako škodnou, která je horší než například liška.

„Loví hlavně v noci a zvěř, jako jsou zajíci, bažanti nebo koroptve, má jako potravu. Leze i po stromech, takže jde i po ptácích a vybírá jim hnízda. Do naší přírody ho musel někdo vypustit, protože sám se sem dostat nemohl. Odkud by přišel?“ podotýká Procházka.

Odstřel byl doposud možný jen omezeně

Mýval ovšem nepohrdne ani drobnými živočichy a pojídá tak žáby, čolky, ještěrky nebo myši. Škody způsobené rostoucí populací mývalů už jsou tak značné, že prostějovský magistrát před pár dny zahájil správní řízení o jeho likvidaci. O povolení odlovu mývala severního a psíka mývalovitého požádali myslivci z Prostějovska.

„Jsou to nepůvodní, velmi přizpůsobivé druhy, které nemají přirozené nepřátele, vytlačují domácí druhy z jejich přirozených biotopů a podílí se na likvidaci původní fauny a drobné zvěře,“ sdělila vedoucí odboru životního prostředí na prostějovské radnici Martina Cetkovská.

Bez povolení může nyní mývala a psíka lovit pouze myslivecká stráž nebo myslivecký hospodář, což je podle Cetkovské nedostačující.

Jakmile úřady nařízení vydají, což myslivci očekávají v nejbližších dnech, odlov budou moci provádět všichni držitelé platného loveckého lístku, kteří mají právo myslivosti. Střílet se bude moci po celý rok a povolení bude platit dva roky.

Likvidaci mývalů schvalují i ochránci přírody

Jiří Procházka z prostějovského mysliveckého spolku potvrdil, že jiný způsob než mývala střílet prakticky není účinný.

„Pokud se někde chytí do lapáku, je to výjimka. I odstřel nebude jednoduchý. Tam, kde se nechodí přes noc na čekanou na prasata, to bude velmi složité. Mýval se hodně rozšiřuje a psík je šelma, která ještě bude dělat velké škody,“ varuje.

Proti likvidaci mývala nic nemají ani ochránci přírody. „Je to opravdu invazivní, nepůvodní druh, který se k nám nějak dostal. Vybírá hnízda vzácných ptáků a je s ním docela problém, protože u nás nemá nepřítele a dělá si tady, co chce. Z našeho pohledu do tuzemské přírody nepatří,“ potvrdila Eliška Kulhavá z Českého svazu ochránců přírody v Prostějově. Pokud se podle ní podaří nějakého mývala odchytit, putuje do zoo.

Mýval je až 30 centimetrů vysoký a až 60 centimetrů dlouhý savec se čtvrtmetrovým huňatým ocasem. Jeho evropské rozšíření mají na svědomí Němci, kteří kolem roku 1927 mývaly přivezli do Hesenska, kde je chovali na farmách kvůli kožešinám. Kromě toho je vypouštěli do volné přírody.

Mýval je velice chytrý, až vychytralý predátor, který se dovede mistrně přizpůsobit místním podmínkám a možnostem. Problémy s ním měli už farmáři v severní Americe. Psík mývalovitý je pak šelma původem z Asie, která se na kontinent dostala stejně jako mýval kvůli kožešině.