V lednu roku 2006 Vodovody a kanalizace (VaK) Prostějov rozhodly o prodeji části podniku a pronájmu zbytku dnešní Moravské vodárenské z francouzské skupiny Veolia. Krajský soud v Brně, který se rozhodnutím zabýval na návrh menšinového akcionáře, ale nedávno rozhodl, že šlo jednoznačně o nevýhodný krok.

„Soud má za to, že schválením uzavření smluv na valné hromadě došlo k porušení obchodního zákoníku, neboť smlouva o prodeji a o nájmu infrastruktury je nevýhodná a působí akcionářům ztrátu,“ konstatovala soudkyně Hana Klimešová v usnesení, které má MF DNES k dispozici.

Vodárny patří městům a obcím v regionu, Prostějov zde má většinu - 72 procent. Soud vycházel zejména ze dvou znaleckých posudků.

„Bylo jednoznačně prokázáno, že uzavřením smluv vznikla společnosti majetková újma,“ sdělila soudkyně v usnesení. Podle jednoho z posudků by výnosy vodáren, pokud by majetek neprodaly a nepronajaly, mohly být až o 80 milionů korun vyšší.

Například prostějovský opoziční zastupitel Aleš Matyášek je proto přesvědčen, že Moravská vodárenská by se měla s prostějovskými vodárnami vyrovnat.

„Je to docela složitý problém, protože Moravská vodárenská tady podnikala, platila zaměstnance, měla zisky i náklady a generovala spoustu dalších vztahů, závazků a pohledávek. To, co bylo, vrátit nelze, ale v každém případě by se měly vyrovnat škody,“ prohlásil Matyášek.

Šéf VaK: Vodárny byly zadlužené, teď je vše v perfektním stavu

Podle něj je zarážející nepoměr ziskovosti Vodovodů a kanalizací a Moravské vodárenské, která je na tom více než dvakrát lépe. Matyášek také připomněl, že Moravská vodárenská v posledních letech na dividendách vyplatila zhruba půl miliardy korun.

„Smlouvy, které jsou uzavřeny na 25 let, by se nyní měly narovnat, aby dál nepoškozovaly města a obce. V každém případě by někdo měl nést odpovědnost za to, že smlouvy uzavřel,“ tvrdí Matyášek.

Šéf představenstva Vodovodů a kanalizací Prostějov Miroslav Hanák, který byl ve stejné funkci i v době uzavírání smluv, s tím nesouhlasí. Tvrdí, že v roce 2006 byly vodárny po stavbě čističky za stovky milionů korun zadlužené a bez peněz. Strategický partner přinesl jistotu a růst ceny akcií.

„Z Moravské vodárenské jsme okamžitě dostali v hotovosti 230 milionů, z nichž nám dnes v polovině pronájmu zbývá uhradit zhruba 150 milionů. Bez ohledu na to jsme však dostali celkem 1,2 miliardy na investice, opravy a obnovu. V tak dobrém stavu byla infrastruktura jen v roce 1906, když byla vybudovaná, a ztráty jsou tak malé, že už je ani nesledujeme,“ tvrdí Hanák.

Soudkyně Klimešová však v usnesení konstatuje, že uzavření smluv bylo pro vodárny nevýhodné i z pohledu investic.

„Jak vyplynulo ze znaleckého posudku, pokles výsledku hospodaření není dostatečně kompenzován výší kupní ceny, když společnost uzavřením smlouvy o prodeji zároveň prodávala veškerý svůj výnosový potenciál. Stejně tak bylo zjištěno, že uzavření smluv mělo negativní dopad na hodnotu akcií,“ uvedla Klimešová.

Cenu vody rozsudek neovlivní, vodárny se proti němu odvolají

S výrokem soudu, který přináší naději na narovnání vztahů s Francouzi, však paradoxně nesouhlasí město Prostějov jako největší akcionář vodáren.

„Podle našich právníků se soud vůbec nevypořádal s našimi důkazy a věc správně neposoudil. Dal jen na znalecké posudky a tím nepostupoval ústavně,“ prohlásil náměstek primátorky a místopředseda představenstva vodáren Jiří Pospíšil. Šéf představenstva Hanák už potvrdil, že vodárny se proti rozsudku odvolají, a případ tak bude posuzovat Vrchní soud v Olomouci.

Na cenu vody zatím spor nebude mít vliv. „Naše společnost nebyla účastníkem soudního řízení. Je proto předčasné jakkoliv spekulovat o důsledcích nepravomocného rozsudku,“ sdělila mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová.

„Rozhodnutí soudu však v žádném případě nemá vliv na současnou spolupráci společností Vodárny a kanalizace Prostějov a Moravská vodárenská. Budou i nadále spolupracovat a pokračovat v modernizaci infrastruktury a ve zlepšování služeb,“ dodala Bártová.