Úřady začaly vyvlastňovat část pozemků pro prostějovský severní obchvat

  4:56
S naprostou většinou z více než stovky majitelů půdy pod plánovaným severním obchvatem Prostějova se úřady dokázaly domluvit na výkupu pozemků. S několika to však nedokázaly, neboť se je navzdory pátrání vedoucímu někdy i hluboko do historie nepodařilo najít. Dojde proto na vyvlastňování.
Budova, ve které sídlí Olomoucký kraj a Krajský úřad.

Ilustrační snímek | foto: Libor TeichmannMF DNES

Zaměstnanci kanceláře speciálně zřízené pouze pro výkupy pozemků pro severní obchvat marně pátrali v centrální evidenci obyvatel, na matrikách či soudech.

Stopy po jednom z vlastníků Josefu Šnoblovi se například ztrácejí už na konci 19. století. Kupní smlouva na příslušný pozemek je z 8. června 1898, v evidenci obyvatel je však pouze jedna osoba tohoto jména s datem narození 24. července 1898.

„Lze dovodit, že se jedná o shodu jmen,“ konstatoval Jan Košťál, vedoucí stavebního úřadu v Prostějově, který podle zákona o vyvlastnění již Šnoblovi stanovil příslušného opatrovníka.

Žádné informace nejsou k dispozici také o osudu další majitelky pozemků Františky Šupové.

„V dostupných evidencích se nepodařilo dohledat žádné údaje,“ potvrdil Košťál. Úřady marně pátraly mimo jiné na Okresním soudu v Hradci Králové v souvislosti s dědickým řízením týkajícím se obou lidí.

Náměstek: Chtěli jsme jednat se všemi, teď zbývá vyvlastnění

Podle náměstka hejtmana pro dopravu Jana Zahradníčka je vyvlastňování krajní, ale v tomto případě jedinou možností.

„Nejde o to, že bychom někomu brali pozemky, my jsme chtěli se všemi jednat o výkupu, ale bohužel, myslím, že v pěti případech jsou vlastníci nedohledatelní. Vyvlastnění je jediná cesta, jak stavbu uskutečnit,“ vysvětlil Zahradníček. Celý projekt je podle něho nyní ve fázi před výběrovým řízením, aby se mohlo začít stavět hned, jak bude žádost o dotace schválená.

„Časově to zatím kritické není, že bychom se měli strachovat. Děláme vše pro to, aby se obchvat podařilo vybudovat a aby se Prostějovu vyhovělo a ulehčilo,“ dodal.

Opoziční prostějovský zastupitel František Filouš však upozorňuje, že se zbytečně ztratilo mnoho času. Úřady totiž přípravu obchvatu v minulých letech podcenily. Věci se daly do pohybu až po vzniku speciální kanceláře, která po letech váhání výkupy konečně rozjela.

„Mělo se však začít přesně naopak. Nejprve vytipovat pozemky, u kterých je předpoklad, že bude největší problém, protože tam jsou mrtví nebo nezvěstní majitelé. To se mělo udělat už dávno – a dlouho jsme na to upozorňovali,“ je přesvědčený Filouš.

Zájmy vlastníků, které se nedaří dohledat, bude hájit opatrovník

Stavba se tak podle něho posunuje o další roky, což je škoda pro obyvatele Prostějova, protože budou muset dál dýchat vzduch plný zplodin. Filouš zároveň připomněl, že v minulosti někteří politici vyvlastňování bagatelizovali jako legislativně příliš složitý proces, který téměř nelze uskutečnit.

„Teď se ukázalo, že to jde. Jenom jsme ztratili další roky,“ zlobí se Filouš.

Podle zákona o vyvlastnění musí úřady majitelům půdy, jejichž pobyt není znám, určit opatrovníka, který bude hájit jejich zájmy.

„Vyvlastňovací úřad dospěl k tomu, že vyvlastňovaným není možné doručovat na známou adresu. Jedná se tedy o osoby neznámého pobytu, a protože jim má být v řízení uložena povinnost nebo odňato právo, přistoupil úřad k ustanovení opatrovníka oběma vyvlastňovaným,“ popsal proces vedoucí stavebního úřadu Košťál.

Na stavbu severního obchvatu je v Bruselu připravených 300 milionů korun, stavět by se mohlo už letos nebo příští rok. Podle nedávného sčítání dopravy je například výpadovka na Olomouc, jíž především by měl obchvat ulehčit, s více než 15 tisíci automobily denně druhou nejzatíženější komunikací ve městě.

„Ze sčítání jednoznačně vyplynulo, že severní obchvat je prioritou. Prostějov je dopravou zahlcený,“ potvrdil náměstek primátorky Pavel Smetana, odpovědný za dopravu.