Průzkum trasy obchvatu Prostějova odkryl pravěké sídliště i chytrost předků

  13:52
Sídliště moravské malované kultury z mladší doby kamenné objevili archeologové na severozápadním okraji Prostějova, kde zkoumají staveniště budovaného a dlouho očekávaného severního obchvatu města.

Vykopávky mimo jiné ukázaly, že naši předkové byli v lecčem daleko chytřejší než my.

„Tuto lokalitu si vybrali z toho důvodu, že všude kolem je úrodná půda. Usídlili se přitom na malé přírodní vyvýšenině, protože na ní byli dobře chránění před povodněmi a vždycky byli v suchu,“ popsal Jakub Novotný z Archeologického centra Olomouc, které má na starosti záchranný archeologický průzkum.

Na neolitickém sídlišti z doby 4,5 tisíce let před naším letopočtem žilo několik desítek obyvatel, kteří se vždy po 20 až 30 letech přemísťovali, když si stavěli nové domy. Celá lokalita je proto poměrně rozlehlá.

Nálezy podle Novotného potvrdily, že pravěcí lidé už pěstovali obilí. Neměli však obrovské lány, ale spíše malé zahrádky u svých obydlí. K orbě dospěli až na konci neolitu o několik set let později. Uměli tkát látky, dělali keramiku a vyráběli si nástroje z kamene.

„Předtím byly známy většinou jen štípané pazourky, nyní už používali jiné druhy břidlice, kterou brousili tak dlouho, než vznikla čepel. Také zpracování dřeva už měli na vysoké úrovni. Našli jsme rovněž spoustu kravských kostí a máme i paroží, což zase dokládá lov,“ popsal moravskou malovanou kulturu archeolog.

Šipky, sekyrky, cedníčky i zbytky dvou venuší

O sídlišti na severu Prostějova v lokalitě U Zlámaného kříže už experti věděli z předešlých výzkumů z 80. a 90. let. Tentokrát vykopávky odhalily hlavně jámy, které zde zůstaly po těžbě hlíny na stavbu domů a pro výrobu keramiky. Ty po vytěžení sloužily jako nádoby na odpad.

Archeologové v nich našli zbytky užitkové keramiky, broušené a štípané kamenné sekyrky, šipky, přesleny, cedníčky, závaží na tkalcovské stavy nebo keramické plastiky, jako například zbytky dvou venuší, prasátek a dalších zvířat.

Severní obchvat Prostějova propojí výpadovky na Olomouc a Konici. Podle prognóz by ho mohly denně využívat až tisíce automobilů, což ulehčí věčně přecpanému centru města.

Stavba, která začala v létě, přijde na 355 milionů korun, z toho 269 milionů budou dotace z Bruselu. Silnice v polích by měla začít sloužit na jaře 2022. Její součástí bude i mimoúrovňové křížení se železniční tratí do Kostelce na Hané.

„Na plochách, které jsme prozkoumali, se už čile pracuje, takže stavbu nebudeme zdržovat,“ podotkl archeolog Novotný.