Bouře kolem židovského hřbitova v Prostějově inspirovala dvě divadelní hry

  5:18
Odpor k rehabilitaci židovského hřbitova a šlapání po náboženských tradicích přinesly Prostějovu nejen mezinárodní ostudu, ale staly se námětem již dvou divadelních her. První se zabývá chamtivostí lidí, kteří chtějí vydělat na náhrobcích Židů, druhá kritizuje antisemitismus.

Ilustrační snímek | foto: Hynek Glos

Pro Prostějov je to reklama, o niž nestál. Dvě divadelní hry, jež se v posledních měsících objevily na tuzemské scéně, se totiž inspirují děním okolo zdejšího židovského hřbitova.

Furianti, které napsal dramatik a sochař Hynek Skoták z Blanska, se věnují pošlapávání židovských tradic a zesměšňují lidi, kteří chtějí vydělat na znovuobjevených židovských náhrobcích.

Druhá hra autora a režiséra Jakuba Čermáka s názvem Po tvých hrobech šlapu se zabývá antisemitismem, který se v souvislosti s rehabilitací starého židovského hřbitova v Prostějově objevil. Premiéru měla nedávno na festivalu v Plzni.

Šestadvacetiletý režisér Čermák napsal hru, která stojí na pomezí divadelního eseje a dokumentárního divadla. Příběh židovského hřbitova a jeho rehabilitace se pokusil zmapovat a Prostějov několikrát navštívil, aby si udělal vlastní obrázek a mohl si promluvit se zdejšími lidmi.

Hlavní postava si klade otázku, kde antisemitismus začíná a kde je hranice mezi neochotou něco řešit a nesnášenlivostí vůči Židům.

„Když jsem si Prostějov procházel, vnímal jsem, že řadě lidí se ty věci jen nechce řešit, hledají pohodlnější cestu, nebo jen nechtějí přijmout, co nám z hlediska jiného náboženství není vlastní. Na druhou stranu to, co tato kauza vyvolala, je jasným znakem antisemitismu v české společnosti. Prostějov v tom není sám, ale zdejší silná reakce je hodně za hranou. O tom moje představení pojednává,“ vysvětluje režisér a autor textu.

Hru Po tvých hrobech šlapu budou moci diváci vidět na říjnových Dnech židovské kultury v Olomouci. Podle Čermáka bude hostovat také v Brně a Praze a v Plzni by se pak měla hrát pravidelně.

„Kšeftování s náhrobky mi přijde neuvěřitelné“

Druhá inscenace inspirovaná Prostějovem s názvem Furianti se již dočkala scénického čtení v Městském divadle ve Zlíně a na Nové scéně Národního divadla v Praze. Tématem je chamtivost.

Zachráněné náhrobky

Dobročinná nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer v minulosti zahájila pátrání po ztracených náhrobcích a kameny nebo jejich úlomky objevila přímo v Prostějově, ale i v okolních obcích.

Ve čtvrti Drozdovice mají lidé z náhrobků dodnes vydlážděný dvůr. Nadace jim nabídla, že zaplatí zcela novou dlažbu, majitelé však požadují další peníze.

„Připadne mi neuvěřitelné, že se někdo dokáže takovým způsobem chovat k věcem, které mají pietní hodnotu. Náhrobky si někdo rozebral, taková byla doba, ale že jsou potomci schopni s nimi kšeftovat, to mně přišlo úplně neuvěřitelné. Židovské hřbitovy se nerozebíraly jen v Prostějově, ale Prostějov je markantní, protože se tady našly konkrétní případy lidí, kteří měli kameny doma. A jak se k tomu staví zdejší radnice, to je podle mě evropský unikát,“ popsal autor hry, sochař, restaurátor a dramatik Hynek Skoták.

Na paškál si bere především zabedněnost, chamtivost a hlupství majitelů dvora s náhrobky.

V Prostějově bylo druhé světové válce největší židovské ghetto na Moravě a na starém hřbitově u školy a reálného gymnázia jsou dodnes v zemi ostatky možná až dvou tisíc židovských obyvatel města.

Hřbitov, kde je dnes parčík, za války zlikvidovala radnice. Nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer přišla s myšlenkou na jeho rehabilitaci.

V Prostějově však proti tomu vznikla petice a objevily se i nenávistné, otevřeně antisemitské reakce. Nad odmítavým postojem města se v pravidelné zprávě o stavu lidských práv pozastavila dokonce americká diplomacie a Prostějov se objevil v předních světových médiích. Vedení města to odmítlo.

„Je to zkreslené a připadá mi to nespravedlivé, protože se snažíme o dohodu, jakým způsobem zvýšit pietu místa, aby se zároveň nenarušil chod školy a celé oblasti,“ ohradila se proti tomu primátorka Prostějova Alena Rašková.

O židovské historii Prostějova nyní začal více mluvit spolek Hanácký Jeruzalém, který ve městě před rokem vznikl.

„Když jsme začínali, zájem byl sporadický. Před pár dny jsme ovšem otevírali výstavu o zaniklých prostějovských židovských uličkách a bylo narváno. Je vidět, že téma židovské historie Prostějova bylo potřeba otevřít, lidé o něj mají zájem a jen čekali na vhodnou příležitost,“ je přesvědčený předseda spolku Michal Šmucr.