Projekt na využití dešťové vody ve Sportcentru nechalo město vypracovat už před několika měsíci .

„Dešťová voda nám doposud prakticky ze všech objektů odchází do kanalizace, což je škoda. Nejenže platíme stočné, ale navíc tuto vodu bez užitku ztrácíme. Sportcentrum bude prvním objektem, kde bychom to chtěli změnit a srážkovou vodu zadržovat jako užitkovou,“ potvrdil náměstek primátora Jiří Rozehnal.

Podle plánu, za který město zaplatilo 240 tisíc korun, bude voda ze srážek sloužit na zalévání zeleně před budovou, část se použije na splachování toalet v přízemí a zbytek se vrátí do půdy pomalým vsakováním.

„Do budoucna počítáme s takovým postupem při rekonstrukcích všech městských objektů, respektive všech objektů, u kterých to bude technicky možné,“ doplnil náměstek.

Kromě toho radní udělali i další krok, nechají si zpracovat průzkum, který posoudí i ostatní budovy, zda je využití dešťové vody technicky možné a smysluplné. Každý objekt má totiž podle Rozehnala jinou konstrukci, napojení na kanalizaci, spád střech nebo možnost umístění zadržovací nádrže na vodu.

„Kde to půjde, tam se do toho pustíme,“ prohlásil nicméně náměstek. Už nyní je jisté, že druhou stavbou, která přijde na řadu, bude budova magistrátu ve Školní ulici, kde město za úpravy zaplatí 105 tisíc korun.

Všechny nové stavby budou s využíváním dešťové vody počítat

Rozehnal kromě toho přislíbil, že u všech nových staveb bude využívaní srážkových vod automaticky zakomponované do projektové dokumentace.

„Mohu také říci, že se vážně zabýváme myšlenkou, že v nových projektech budeme zohledňovat nejen zadržování srážkových vod, ale i zelené střechy. Je to ale běh na delší dobu,“ dodal náměstek.

Jak budou tyto ekologické plány vycházet ekonomicky, zatím město spočítané nemá. První čísla by měla dát studie, kterou si nyní radní nechali zpracovat.

Například podle serveru destovavoda.cz je spotřeba v běžné domácnosti asi 130 litrů na osobu denně. Dešťovou vodu lze využít zhruba v 50 procentech při splachování toalet, praní prádla, zalévání nebo mytí kol, automobilů a dalších věcí.

U většiny městských budov, například kromě lázní, by ovšem podíl srážek mohl být daleko vyšší. Třeba jen jedno spláchnutí toalety vychází na pět až dvanáct litrů.

„Celou problematiku považujeme za velice důležitou. S měnícím se počasím a stále teplejším klimatem je nezbytné, aby se město využíváním srážkových vod zabývalo,“ podotkl primátor František Jura.

Radnice zvažuje motivovat obyvatele i firmy dotacemi

Přístup radnice vítá i místní opozice. Ekolog, ochránce přírody a opoziční zastupitel Jan Navrátil je přesvědčený, že v době dlouhotrvajícího sucha je nezbytné dešťovou vodou šetřit.

„Sportcentrum bude první vlaštovka. Mně se to velice líbí. U stojících budov je nutné hledat technická řešení, u novostaveb je to jednodušší. Přemýšlel jsem i o sídlištích. Při průtržích by se voda nenahrnula hned do kanalizace, ale část by zůstala v nádržích. Cena vody je stále vyšší a lepší už to nebude. A co spadne na našem pozemku, je naše,“ vysvětluje Navrátil.

Podle náměstkyně primátora Milady Sokolové je třeba dešťovou vodu využívat nejen v rámci investic města, ale i soukromých subjektů a připravit pro to dotace. Sokolová například zmínila využití deště k zavlažování v průmyslové zóně. Před časem se byla podívat také u výrobce zelených střech.

„Rádi bychom maximálně využívali toto řešení v rámci městských investic a uvažujeme i nad systémem dotací pro občany a prostějovské firmy. Aktuálně analyzujeme seznam městských objektů, které by bylo vhodné doplnit popínavou zelení,“ uvedla Sokolová.