Do ubytoven a volných bytů v centru Prostějova se přistěhovaly už desítky sociálně slabších a nepřizpůsobivých obyvatel, kteří pobírají státní podpory na bydlení. Nyní v hloučcích posedávají na lavičkách, hádají se, pokřikují a obtěžují kolemjdoucí. Přes den se potloukají po zastavárnách a občerstveních, po večerech pak popíjejí například na městské tržnici. A jejich děti nezřídka mezi lidmi žebrají.

„Situace už je kritická a hrozí, že se do Prostějova budou z některých obcí stěhovat další nepřizpůsobiví a my budeme mít velké problémy. V centru se dnes objevuje poměrně velké množství přestupků, které jsou už za hranicí běžné slušnosti a normálního chování ve společnosti,“ říká náměstkyně primátora Prostějova Alena Rašková, která má na starosti sociální věci.

Policie potvrzuje, že stížností na veřejný pořádek v centru města v poslední době přibylo.

„Statistické údaje o stavu kriminality jsou zcela běžné, nicméně osobní zkušenosti některých občanů jsou jiné. Lidé si stěžují na hluk v denní dobu a rušení nočního klidu. Máme už několik oznámení v centru Prostějova na takovéto případy. Samozřejmě je zapotřebí zajistit, aby naše hlídky centrum města kontrolovaly častěji,“ sdělil šéf prostějovské městské policie Jan Nagy.

Problémy v centru bude řešit speciální pracovní skupina

Radní města navíc jmenovali speciální pracovní skupinu, která by se měla situací v centru zabývat.

„Budeme řešit hlavně to, jak problémy minimalizovat, co všechno se dá dělat, jak zlepšit prevenci, co může udělat městská a co státní policie. Budeme jednat i o tom, jak zamezit levným ubytovnám,“ přislíbila předsedkyně pracovní skupiny a náměstkyně primátora Rašková.

„V Prostějově víme o případech, kdy soukromníci do svých domů berou lidi jenom kvůli tomu, že dostanou doplatek na bydlení. Říká se tomu obchod s chudobou, a tím se samozřejmě budeme také zabývat,“ dodala.

Členy skupiny jsou městští zastupitelé, kteří měli zájem, nebo lidé, které doporučili, zástupci státní policie, sociálního odboru a například šéf městské policie.

„Chtěli bychom ještě více zefektivnit sociální služby, vhodně nastavit bezpečnostní opatření na území města a rozvíjet vzdělávací aktivity,“ podotkla Rašková.

Po vzoru Stražiska a dalších

Devítičlenná skupina se podle ní nechá inspirovat příklady z jiných obcí, kterým se podobné problémy podařilo úspěšně řešit.

Zónu bez doplatků na bydlení jako první v Olomouckém kraji prosadilo Stražisko na Prostějovsku, poté také Přerov. Ve Stražisku se situace s nepřizpůsobivými obyvateli zdejší ubytovny postupně zlepšila, v Přerově platí vyhláška v šesti ulicích a městu se tím v první fázi podařilo snížit počet ubytoven ze sedmnácti na dvanáct.

Bezdoplatkovou zónu vyhlásil také Lipník nad Bečvou, nová vyhláška platí ve všech ulicích nacházejících se uvnitř městských hradeb. Naopak marně o vyhlášení zóny bez sociálních dávek na bydlení usilovaly Přemyslovice na Prostějovsku.

Zřízení pracovní skupiny prosazovali na posledním jednání prostějovského městského zastupitelstva členové Okamurovy SPD, kteří mezi obyvateli uspořádali petici. Tu podepsaly stovky Prostějovanů.

„Na základě žádosti občanů, kterým vadí negativní změny v centru města v souvislosti s nastěhováním sociálně slabých lidí do bytů a nebytových prostor, jsme uspořádali petici. Ta požaduje vyhlášení takzvané bezdoplatkové zóny v centru města. Navrhujeme tedy zřízení speciální komise nebo pracovní skupiny, která by bez zbytečných odkladů připravila veškeré potřebné podklady,“ nadnesl člen zastupitelstva Pavel Dopita.

Koordinátorka sociálních služeb z prostějovské pobočky Člověka v tísni Pavlína Koláříková potvrdila, že v centru Prostějova v poslední době sociálně slabších obyvatel opravdu přibývá, plošné zřízení bezdoplatkové zóny však podle ní řešením není.

„Taková zóna se plošně dotkne úplně všech lidí, kteří tam bydlí, a může ublížit i těm, kteří se z nějakého důvodu ocitli na ubytovně a nemají jinou možnost, kam se přestěhovat. To podle nás není řešení,“ míní Koláříková.

V Ústí nad Labem situaci řešili zavedením bezdoplatkové zóny: