Ministerská zelená pro další těžbu v dole Bílina s sebou nese 31 podmínek

  12:08
Severočeské doly hodlají prolomit hranici těžby z roku 1991 a v lomu Bílina plánují vytěžit v letech 2019 až 2035 skoro 150 milionů tun uhlí. Ministerstvo životního prostředí, které tento týden vydalo souhlasné stanovisko k prodloužení těžby, si však stanovilo desítky konkrétních podmínek.

Těžba začíná hned za městem. Rypadlo v lomu Bílina při pohledu z Litvínova, v pozadí vrch Bořeň. | foto: Monika Gordíková, MF DNES

Vybudovat na podporu ještěrek, drobných savců, některých ptáků a hmyzu kamenné hromady s teplým jádrem v podobě tlející rostlinné biomasy, které umožní zimování a inkubaci. Takových stanovišť by mělo být nejméně sto a měla by být na budoucí rekultivaci a mimo velkolom.

Zrušené vodní plochy a mokřady osídlené obojživelníky nahradit minimálně čtyřiceti novými umělými tůňkami. Alespoň polovinu z nich pak doplnit například položenými kmeny stromů.

To je na první pohled možná zvláštní seznam povinností, ale přesně tohle budou muset splnit Severočeské doly v rámci pokračování těžby uhlí na lomu Bílina.

Podobných podmínek je jednatřicet a upravují fungování těžařů za takzvanými limity, neboli hranicí, kterou stanovila vláda Petra Pitharta v roce 1991. Na dole Bílina ji dovolila těžařům „prolomit“ Sobotkova vláda v roce 2015 a nyní probíhá doplňující schvalovací proces.

Těžaři budou muset například vytvořit louky, které budou následně udržovat, aby se na nich dařilo motýlům. Potřeba bude také postavit nejméně dvacet hmyzích příbytků, jejichž podoba má pevná pravidla. Na stromy pak v minimální výšce čtyři metry pod biologickým dozorem vyvěšovat budky pro ptáky.

Vytěžené uhlí nemá sloužit k výrobě elektřiny

Samozřejmostí je kvůli omezení hluku a prašnosti budování valů. Ochranný val s protihlukovou stěnou má vzniknout například podél silnice u Braňan na Mostecku. Obec leží velice blízko lomu, proto mají Severočeské doly v Braňanům přilehlé lokalitě lomu uvést do provozu nízkohlučné pásové dopravníky.

Jedna ze zásadních podmínek pokračování těžby „za limity“ je pak nařízení zavést do roku 2022 opatření, která povedou ke snížení množství prachu v ovzduší proti současnému stavu o devět tun ročně.

Prolomené limity

  • Severočeské doly teď mají povolenou těžbu uhlí v lomu Bílina do roku 2030 a nyní žádají o prodloužení povolení do roku 2035.
  • Děje se tak díky prolomení limitů vládou v roce 2015, kdy se zároveň rozhodlo o jejich zachování v lomu ČSA.
  • Za limity se otevřela nová plocha pro těžbu o rozloze několika kilometrů čtverečních.
  • Odhaduje se, že v případě potřeby by mohly být v lokalitě zásoby uhlí až do roku 2050.

Vytěžené uhlí pak musí přednostně končit v teplárnách, nikoli k výrobě elektřiny a jejímu vývozu. Tuto podmínku stanovila vláda už před čtyřmi lety, když rozhodla o prolomení limitů na lomu Bílina.

„Všechny podmínky ze stanoviska ministerstva budou respektovány a podrobně specifikovány v dalším kroku povolovacího procesu, kterým je povolení k hornické činnosti,“ uvedl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký.

Povolení těžby udělí až báňský úřad

Kladný posudek resortu nicméně ještě neznamená povolení těžby. To udělí až báňský úřad. Na něj se chce společnost podle Kopeckého s žádostí obrátit, co nejdříve to bude možné.

Úřad se pak bude muset vypořádat i s námitkami obcí. Ty mohly své připomínky posílat už i k ministerstvu životního prostředí, stejně jako veřejnost. Resort evidoval přes čtyři tisíce námitek.

Rozhodnutí ministerstva životního prostředí pravděpodobně napadnou ekologičtí aktivisté.

„Ministerstvo životního prostředí udělalo největší chybu za celou dobu svého fungování. Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva, tedy s ochranou přírody a životního prostředí,“ sdělil agentuře ČTK mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

Podle něj je pravděpodobné, že k pokračování těžby nakonec nedojde, protože nebude v souladu s platnými českými zákony.

Zásah policie proti aktivistům, kteří loni v červnu zastavili těžbu:

30. června 2018