Ježíškova vnoučata vybírají na výtah pro seniory, pomohl i týdeník Téma

  15:04
Osmnáct schodů dolů a nahoru musí jít i sedmkrát za den 72letý Radomír Holík z Krucemburku na Vysočině, pokud se chce dostat ven z bytu v domě s pečovatelskou službou. Na výtah se v rámci projektu Ježíškova vnoučata skládají lidé z celé republiky. Přispělo i vydavatelství MAFRA s týdeníkem TÉMA.

„Výtah nám tu chybí. Jsem hodně nemocný. Člověku ubývají síly a každý takový výšlap je znát,“ vypráví Radomír Holík, který si při chůzi musí pomáhat hůlkou.

Podobné trable mají i další čtyři obyvatelé v důchodovém věku, kteří se snaží pohyb kvůli schodům omezovat.

„Snažím se po nich chodit co nejméně. Za den tak dvakrát až třikrát. Zmáhá mě to. Je dobré, že tam je mezipatro, kde odpočívám. Ale stejně to není dobré,“ posteskla si další obyvatelka domova Jana Chytilová.

V domově totiž chybí výtah, který by seniorům, ale i pečovatelkám a případně i záchranářům usnadnil pohyb. V domově nyní žije sedm klientů, z toho nejstarší dámě je 89 let. Pět jich obývá první patro.

„Problém tu míváme i tehdy, když přijede záchranka a musí pacienta snášet po schodech do sanity. Měli jsme tu dokonce paní, která se kvůli schodům už vůbec nemohla dostat ven. I my pečovatelé bychom výtah uvítali. Nosíme těžké nákupy, koše s prádlem, pomůcky na úklid,“ líčí vedoucí pečovatelka Hana Jandová.

Kolikrát ona sama musí schody vyběhnout? „Nikdy jsem to nepočítala. Ale večer už nohy cítím,“ usmívá se.

Pomůže čtení, setkání s Pirkem nebo hodina zpěvu u Peckové

Kvůli absenci výtahu musí městys Krucemburk dokonce některé klienty s hendikepem odmítat. „Bohužel jsme měli už několik klientů, které jsme nemohli přijmout právě kvůli tomu, že se hůř pohybovali a schody by pro ně byly velký problém,“ připomíná Jandová.

A právě pořízení výtahu do domu s pečovatelskou službou bylo hlavním přáním klientů domova v rámci vánočního projektu Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata.

Šachta na výtah, který by propojoval suterén s přízemím a prvním patrem, byla připravená již v minulosti, když budova sloužila jako sklářská firma. Jenomže pořízení a montáž zdviže by stála 1,2 milionu korun. Vznikl tedy charitativní projekt Dáme výtah, kam mohou lidé originální formou přispívat.

Týdeník TÉMA si můžete přečíst elektronicky

Na Slevomatu se už několik týdnů postupně objevuje série originálních nabídek a zážitků, které si mohou lidé zakoupit. Výtěžek je věnován na výtah. V nabídce jsou exkluzivní setkání s osobnostmi ze světa vědy, sportu a umění. Například účast na besedě s Janem Pirkem v IKEM, soukromé hodiny zpěvu s Dagmar Peckovou, setkání s horolezcem Markem Holečkem, prohlídka pivovaru.

Pořídit se dají vstupenky na koncerty, divadelní představení či různé další zážitky včetně vaření s předním světovým kuchařem.

Do projektu se zapojilo i vydavatelství MAFRA, které věnovalo deset ročních předplatných časopisu TÉMA. Sedm set korun za každý kus šlo přímo na konto výtahu. Dobročinné předplatné už je vyprodané.

Pokud se vybere víc, půjdou peníze na pomůcky pro seniory

Zatím se vybralo 800 tisíc korun. Navíc Městys Krucemburk přispěl ze svého rozpočtu částkou 200 tisíc korun.

Konkrétní výtah pro pečovatelský dům v Krucemburku je podle Martina Ondráčka z projektu Ježíškova vnoučata už ve výrobě a 8. listopadu by se měl slavnostně rozjet.

„Prodejní akce na Slevomatu potrvá tak dlouho, jak bude potřeba. Nyní nám k cílové částce zbývá vybrat 250 tisíc korun. Jsem si jistý, že se nám sejde víc peněz, než bude na výtah potřeba. Zbývající peníze využijeme opět na přání z Ježíškových vnoučat. Například na nákup elektrických vozíků a dalších potřebných věcí pro naše seniory,“ říká Ondráček.

Sehnat zbývající peníze má pomoci i připravovaný Mimořádný filmový festival krucemburský výtah (MFFKV), který se v Krucemburku uskuteční ve dnech 20. až 23. června.

To, jak se lidé z celé republiky pro pořízení výtahu do jednoho malého městyse na Vysočině semkli, obyvatele pečovatelského domu dojímá.

„Je to neuvěřitelné. Jsou to hodní lidé, kteří dokážou pochopit, jak to ve stáří chodí,“ říká se slzami v očích Radomír Holík, klient krucemburského domova.