V dobách své největší slávy to byl velký podnik. A prestižní. V sedmdesátých letech minulého století dával havlíčkobrodský závod na výrobu dílů pro traktory práci více než sedmi stovkám lidí.
Jenže to vše je nenávratně pryč. Zkraje léta to budou dva roky, kdy se vrata za posledním zaměstnancem zaklapla naposledy. Mateřská firma, brněnský Zetor, výrobu v Havlíčkově Brodě zrušila. Celou ji přesunula do moravské metropole.
Areál o rozloze 41 tisíc metrů čtverečních je už několik měsíců na prodej.
„Majitelem areálu je k dnešnímu dni společnost Zetor Havlíčkův Brod, a. s., která momentálně nebude komentovat svoje další záměry nakládání s areálem,“ vzkázal předseda představenstva společnosti Filip Šoka. Tento slovenský manažer je zároveň i nejvyšším mužem brněnského Zetoru.
Nic o prodeji nechce sdělit ani realitní makléř Radek Březina, jenž má prodej nemovitosti na starosti. „Nemáme od vlastníka areálu oprávnění podávat jakékoliv informace,“ omluvil se.
Desítky milionů
V inzerátu realitní společnost vyzdvihuje umístění brownfield zóny na okraji města v expandující lokalitě, dobrou dostupnost k dálnici i prostor pro vjezd a manévrování kamionů.
Průmyslový areál se skládá z několika budov. Největší výrobní hala včetně přístavby kanceláří a sociálek má 10 tisíc metrů čtverečních. O kousek dál stojí druhá dvoulodní hala zabírající plochu 5 800 metrů čtverečních. Pak zde je ještě budova, jež sloužila administrativě a stravování, a k tomu ještě řada malých skladů, trafostanice a kotelna.
Za jakou cenu Zetor výrobní areál nabízí, veřejně nezmiňuje. Ve srovnání s prodeji podobných brownfield zón ji lze odhadovat řádově na desítky milionů korun.
Na celém areálu je však i přes plot dobře patrný jeho špatný technický stav. Vše je staré, rezavé, zašlé, v posledních letech nemovitosti chátrají. Případný zájemce by do areálu musel další desítky milionů investovat.
Radnice preferuje novou zónu
Město o prodeji továrny bývalého Zetoru dobře ví, ještě než k němu vlastník přistoupil, jednalo s ním. „Pro město tato zóna nikterak využitelná není. Je v rukou soukromníka a my do jeho záměrů a obchodů nebudeme vstupovat,“ konstatoval starosta Jan Tecl.
Pro radnici je nyní prioritní zaplnit městskou průmyslovou zónu u letiště. Jsou zde volné ještě přibližně dva hektary pozemků. „S vážným zájemcem jednáme. Jde o místní firmu, která by chtěla rozšířit svůj stávající provoz,“ pravil starosta.
O jakou společnost se jedná, má do podpisu smlouvy zůstat tajemstvím. Případný nový vlastník brownfield zóny po bývalém Zetoru bude muset dodržet územní plán. V tom je celá plocha řazena do kategorie průmyslové výroby. Jiná omezení mu město neklade.
„Pokud se takový zájemce objeví, rádi bychom se s ním sešli a pokusili se mu vyjít vstříc,“ dodal Tecl.
Průmyslový areál na východním okraji Havlíčkova Brodu vznikl v padesátých letech minulého století. Původně byl budován jako pilníkárna. Státní podnik sem soustředil výrobu pilníků z menších závodů. Jenže brzy se ukázalo, že jen tím se ani za socialismu neuživí.
Brodský závod se pak začlenil do státního podniku Zetor Brno a v roce 1960 se v Havlíčkově Brodě rozeběhla výroba náhradních dílů na traktory. Od jednodušších komponentů se výroba postupně rozrostla k těm nejnáročnějším součástkám, jako je motor nebo hydraulika. Závod v Havlíčkově Brodě byl jedním z nejvíce prosperujících pracovišť Zetoru. Například v roce 1976 jeho obrat poprvé překročil 200 milionů tehdejších československých korun. V dobách své největší slávy Zetor v Brodě zaměstnával přes sedm stovek lidí.
V devadesátých letech ale začal rychle upadat. Postupně se zmenšoval, výroba se přesouvala do mateřského závodu v Brně. Na přelomu jara a léta roku 2015 byla výroba skříňových dílů, rotačních dílů, ozubení, hřídelí, vík a svařenců pro traktory definitivně zastavena. O práci tehdy přišlo posledních zhruba osm desítek lidí.
Půda u Zetoru může skrývat staré olejeNa okrajích Havlíčkova Brodu může být stará ekologická zátěž. Dvě místa proto radnice nechá detailně prozkoumat. Jedno leží poblíž bývalého areálu společnosti Zetor, druhé pod rybníkem Cihlář. Analýza za několik milionů korun ukáže, zda bude nutné obě lokality vyčistit. „Předpoklad staré ekologické zátěže tu skutečně existuje. Právě proto necháme geologický a hydrogeologický průzkum učinit. Ten případné kontaminace v půdě buď vyvrátí, nebo potvrdí,“ uvedl havlíčkobrodský místostarosta Čeněk Jůzl. Experti se zaměří na dvě konkrétní lokality. Jedna se nachází v těsném sousedství bývalého areálu společnosti Zetor pod Žižkovem. „Přesně se jedná o místo od Zetoru na západ k řece Sázavě. V podstatě je to lesík za kavárnou, v němž se usadili bezdomovci,“ konkretizoval Jůzl. Podle jeho kolegy, místostarosty Libora Honzárka, se právě sem v minulosti z areálu bez jakékoliv kontroly vyvážel nebezpečný odpad. „Předpokládáme, že zde je kontaminace olejů a emulzí z výroby kuličkových ložisek,“ konstatoval. Druhou zkoumanou lokalitou bude nevelká plocha pod rybníkem Cihlář, mezi jeho hrází a severovýchodním obchvatem. „V padesátých a šedesátých letech minulého století zde bývala skládka, na kterou se vozilo kdeco,“ poznamenal Honzárek. V obou lokalitách odborná firma provede několik zkušebních vrtů a sondáží. Město, na jehož pozemcích se bude zkoumat, bude zajímat hlavně to, zda jsou inkriminovaná území kontaminovaná škodlivými látkami a zda mohou nějakým způsobem ovlivnit kvalitu podzemních vod. Výsledky analýzy radnice očekává ještě v letošním roce. Průzkumné práce by měly stát zhruba tři a půl milionu korun, část by mohly pomoci uhradit dotace. „Průzkum by nám měl navrhnout i případné řešení, jak s oběma lokalitami naložit,“ pravil Čeněk Jůzl. „Pokud se nějaká stará ekologická zátěž objeví, bude snahou města se s ní vypořádat. Konkrétní řešení bude ale záležet až na výsledcích průzkumu. Ne vždy je totiž nejlepším řešením znečištěnou zeminu naložit a odvézt,“ dodal Beno Trávníček z městského odboru životního prostředí. Podle obou místostarostů je pravděpodobnější, že výraznější ekologickou zátěž experti objeví poblíž Zetoru. Podnik byl na východním konci Havlíčkova Brodu postaven v padesátých letech minulého století, původně jako pilníkárna. „V té době se s odpadem nikdo příliš nezalamoval, jednoduše se vozil za plot a tam se nechal,“ podotýká Libor Honzárek. |
