Podle chystaných nových pravidel se má starostou stát člověk, který dostane nejvíc preferenčních hlasů.

„Není to šťastné řešení. Fakt, že někdo dostane hodně hlasů, ještě neznamená, že je to ta správná osoba pro takovou funkci,“ uvedl němčovický starosta Karel Ferschmann.

Ten v obci se 170 obyvateli slouží čtvrté volební období a má na kontě například uskutečnění nápadu zavést do všech němčovických domácností internet zdarma. Normou už jsou online přenosy zastupitelstva. Ve vsi funguje i psí útulek, který slouží pro desítky okolních obcí.

I přesto, že je za ním vidět práce, je Ferschmann přesvědčen, že kdyby byla zavedena přímá volba starostů, hlavou obce by se nestal.

„Nikdy jsem totiž nedostal nejvíc hlasů. Je to proto, že člověk má nejen nějaké přátele, ale také nepřátele. Ty si nadělá také výkonem funkce. Největší šance na zvolení pak mají lidé, kteří jsou nekonfliktní. Nejlépe jsou na tom lékaři, protože si nikdo proti nim netroufne nic říci - ze strachu o své zdraví,“ prohlásil Karel Ferschmann.

Nadšený z přímé volby není ani starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který slouží páté volební období. K jeho úspěchům patří dlouhá léta fungující školní autobus, díky němuž bylo možné zachránit školu.

Nyní pracuje na zřízení pojízdné prodejny, protože kvůli přísným podmínkám státu má stále méně lidí zájem provozovat na vesnicích obchody či hospody. Klásek přispěl i k tomu, aby v Chanovicích vznikl skanzen historických objektů. Starosta kromě jiného organizuje i akce proti možnému záměru vybudovat v Chanovicích úložiště jaderného odpadu.

Malé obce podle Kláska nemají vždy problém s tím, jak bude starosta volen, ale s tím, že to v mnoha případech nechce nikdo dělat. „Minule už jsem nechtěl kandidovat a dopadlo to tak, že po uplynutí limitu pro podávání kandidátek mě přemluvili,“ připomněl Klásek.

Přímo zvolený starosta bez opory zastupitelů nic nezmůže

A co ještě podle něj mluví proti přímé volbě? „Je lepší, když se zastupitelstvo domluví, jak si rozdělí posty, a to včetně starosty. Protože jak bude obci přímo zvolený starosta platný, když nebude mít v zastupitelstvu oporu. Může pak leccos vymýšlet, předkládat, ale když mu to nikdo neodsouhlasí, bude to problém,“ vysvětlil Klásek.

Ten nemá rád, když se v patnáctičlenném zastupitelstvu rozhodne nějaká věc těsným hlasováním osm ku sedmi nebo i devět ku šesti. „Když je to osm, sedm, leknu se a navrhnu, abychom se k problému vrátili na dalším zasedání. Péče o lidi má být co největší vzájemnou dohodou. Je třeba problém vysvětlit a dojít do stádia, že lidé vezmou rozhodnutí za své,“ řekl Klásek.

Podle něj by se poslanci měli postarat hlavně o to, aby starostům práci usnadnili, snížili jim administrativu, a ne aby vymýšleli další komplikaci v podobě majetkových přiznání či přímé volby. Protože pak by mohlo být o funkce ještě méně zájemců.

Poptávka po změně volebního zákona je uměle vyvolaná

„Z vyprávění vím, že v jedné obci si v hospodě lidé pouštěli na velkoplošné obrazovce informace o tom, jaké mají zastupitelé auto, kolik mají na knížce, zda mají garáž. Je to ponižující,“ podotkl Klásek.

Starosta Klatov Rudolf Salvetr, který je ve funkci čtvrté volební období a jeho úspěchem jsou vyrovnané rozpočty nebo opravené památky v centru města, uvedl, že se přímé volby nebojí. Pokud bude schválená, bude ji respektovat.

Připomněl ale, že od lidí ve svém okolí nikdy neslyšel o tom, že by si přáli přímou volbu starosty. „Přikláním se k tomu, že poptávka po takovéto změně je uměle vyvolaná,“ sdělil starosta.

Vychází podle svých slov i z toho, že komunální sféra je záležitost, která vytváří v zemi stabilitu, protože dobře funguje. „A když něco funguje, nemá se to měnit,“ prohlásil Salvetr.