Olomoucký kraj se stal Zemanovou baštou, zúročil i svých pět návštěv

  12:28
Jednou z volebních bašt Miloše Zemana se při prvním kole prezidentských voleb ukázal být Olomoucký kraj. Současný prezident zde získal v rámci regionů třetí nejvyšší procentuální výsledek, v řadě obcí by byl dokonce rovnou zvolen a konkurenci by doslova rozdrtil. Podobná situace navíc zřejmě bude panovat i ve druhém kole.

Dosavadní prezident Miloš Zeman navštívil během svého funkčního období Olomoucký kraj hned pětkrát, naposledy loni v listopadu (snímek z jeho příjezdu k sídlu hejtmanství). | foto: Stanislav HeloňaMF DNES

Velké Kunětice, Vikantice, Krchleby, Šišma, Luboměř pod Strážnou, Tištín, Norberčany či třeba Domašov nad Bystřicí. V řadě obcí Jesenicka a Šumperska, ale také v části Přerovska, Prostějovska a Olomoucka získal Miloš Zeman přes padesát či dokonce šedesát procent hlasů.

Objevila se dokonce i místa se sedmdesátiprocentním ziskem, naopak podpora Jiřího Drahoše místy klesala k patnácti nebo i deseti procentům. Celé Jesenicko se pak zařadilo mezi pět okresů Česka, kde dosavadní prezident získal nadpoloviční část hlasů.

Podle politologa Univerzity Palackého Jakuba Lyska je důvodů velkého úspěchu Zemana několik.

„Jednak už to, že Olomoucký kraj je dlouhodobě levicový, a na rozdíl třeba od minulého prvního kola prezidentských voleb byl Miloš Zeman jediným představitelem této části politického spektra, ostatní byli středoví až pravicoví,“ nastínil.

Volby v Olomouckém kraji

  1. Miloš Zeman 45,16 %
  2. Jiří Drahoš 22,66 %
  3. Pavel Fischer 10,50 %
  4. Marek Hilšer 8,13 %
  5. Michal Horáček 7,60 %
  6. Mirek Topolánek 3,70 %
  7. Jiří Hynek 1,22 %
  8. Petr Hannig 0,60 %
  9. Vratislav Kulhánek 0,44 %

Volební účast v kraji byla 60,35 %

„Kromě toho má obecně vysokou podporu na periferiích republiky, ať už jsou to bývalé Sudety, nebo strukturálně postižené regiony (místa s vysokým zastoupením průmyslu, ve kterých se negativně projevují hospodářské změny a dochází tak k útlumu významných podniků nebo i celých odvětví a k nadprůměrnému růstu nezaměstnanosti – pozn. red.),“ dodal Lysek.

Poukazuje také na vliv nižší životní úrovně i složení obyvatel. „Vysoká podpora na severu regionu je zčásti dána třeba i tím, že se nemalá část mladých či lidí s vyšším vzděláním z těchto oblastí stěhuje pryč, hlavně do větších měst, jako je na Moravě Olomouc nebo Brno. Tudíž lidé, kteří z velké části Zemana nevolí, tam pak prostě příliš nejsou,“ dodal Lysek.

V Ostružné vyhrál Drahoš, za Zemanovy lístky bylo pivo zdarma

Upozorňuje přitom i na zajímavost, kterou přinesla analýza volebních dat – v řadě obcí Jesenicka, kde jsou sjezdovky, turistický ruch hraje důležitou roli, a tudíž tam působí více podnikatelů a živnostníků, je podpora Miloše Zemana nižší.

Nejjasnějším příkladem je Ostružná, kde vyhrál díky třetině získaných hlasů Jiří Drahoš, zatímco dosavadní prezident měl jen 20 procent, takže mu zde na záda dýchal i Pavel Fischer s téměř 19 procenty.

Tamní „protizemanovskou“ náladu dobře ilustrovala akce majitele lyžařského areálu Petra Jonáše, který na sociálních sítích zveřejnil výzvu, že kdo přijde po volbách do jeho restaurace Jeřabinka se Zemanovým volebním lístkem, bude mít pivo zadarmo.

„Několik piv jsme rozdali, dávali jsme ho na čestné slovo i těm, kteří volili jinde. Zemanovy volební lístky máme napíchané na starodávném háku vedle dalšího s účtenkami EET. Máme tu tak Babiše vedle Zemana,“ nastínil pro ČTK Jonáš.

Drahoš zvítězil třeba i v Hlušovicích nebo Samotiškách na Olomoucku, šlo však o velmi ojedinělé výjimky.

Zeman má vysokou podporu v místech s nižší volební účastí

Do převládající výrazné podpory Zemana v kraji, a to i ve velkých městech, se podle Lyska promítly i jeho časté návštěvy. V regionu byl během funkčního období pětkrát, z toho dvakrát loni, a objevil se prakticky ve všech větších městech. Krajskou pokladnu to stálo celkem téměř dva miliony korun.

„Volební kampaň je primárně určena na mobilizaci vlastních voličů a tým Miloše Zemana pečlivě cílil na oblasti, kde má podporu. Je totiž dobře zdokumentováno, že v oblastech, kde má nejvíc příznivců, bývá zároveň nižší volební účast. To je vidět třeba právě na Jesenicku (účast zde nakonec byla 55 %, o pět procent méně než v jiných okresech – pozn. red.). Kontaktní kampaň zvyšuje počet voličů, kteří by jinak k urnám nešli,“ shrnul Lysek.

Poslední Zemanova cesta vedla loni v listopadu mimo jiné právě na Šumpersko a Jesenicko, například do Vápenné, kde mu při setkání s občany aplaudoval sál. Nyní tam získal 61 procent hlasů, k urnám přišlo 52 procent voličů. Na severu byl ale Zeman také v květnu 2015. O rok později zase zavítal během svých cest i do Města Libavá, kde nyní dostal 63 procent hlasů při účasti necelých 47 procent.

Co se týče výsledku druhého kola volby, lze podle Lyska očekávat další výhru dosavadní hlavy státu.

„Na jednu stranu se zdá, že už nemá kde brát další voliče. Ovšem průzkumy ukazují, že zhruba třetina lidí hlasujících nyní pro Michala Horáčka dříve podporovala Zemana nebo jeho volbu zvažovala, a nejisté jsou také preference voličské základny Marka Hilšera, protože se skládala z celého politického spektra,“ nastínil.

„Osobně neočekávám natolik výrazné voličské přesuny, aby zde druhé kolo skončilo jinak než opětovným vítězstvím Miloše Zemana, možná dokonce opět výrazným. Snad jedině s výjimkou Olomouce, kde to zřejmě bude těsné,“ dodal politolog.