Proměnu osm let prázdné budovy zaplatí z 90 procent stát v rámci zmírnění dopadů rozšíření strategické průmyslové zóny Solnice-Kvasiny. Radnice projekt do usnesení vlády zařadila narychlo na podzim 2016.
Přestože se o něm mezi zastupiteli neformálně hovořilo, přestavbu na jednání nikdy neschválili. Stavět se začalo loni v prosinci a hotovo má být na konci roku (více o projektu v článku Z opuštěného kina v Rychnově vznikne knihovna za sto milionů).
Jednotlivé kroky vždy šly jen přes městskou radu. Přitom není zřejmé, podle kterého dokumentu má rada právo u takto velké zakázky převzít pravomoci zastupitelstva.
„V Rychnově je taková zajímavost, že projekty nad šest milionů, nad nimiž by mělo zastupitelstvo sedět, jdou ke správě nemovitostí, ke starostovi a čus. Vy se o tom nedozvíte. Jednou nám pan starosta řekl, že si to po úřednících jako zastupitelé můžeme oběhnout. Ale nevím, jestli si to zaměstnaný člověk může dovolit,“ upozornila na neobvyklé procesy na rychnovské radnici bývalá zastupitelka za ČSSD Michaela Zimová.
Na problém poprvé poukázala právě v souvislosti s projektem nové knihovny v květnu 2016. Na kontrolním výboru města se tehdy ptala, zda zastupitelé schválili přenos svých kompetencí na radu. Na začátku tohoto ani minulého funkčního období totiž o takovém návrhu nehlasovali.
„Nikdy to nikdo nepřenesl, pátrala jsem po tom. Mohl by to řešit organizační řád města, kde je taková zvláštní věta, kterou by někdo mohl vykládat, že se zastupitelstvo všeho vzdalo a převedlo to na správu nemovitostí. Ale ona to neříká jednoznačně, to se můžeme jen domnívat,“ pokračovala.
Schválili to v rozpočtu
Na nejasné schvalování zakázky upozornil před časem lokální server Orlický.net. Starosta Jan Skořepa (Nezávislí za Rychnov) vysvětloval, že zastupitelé o zakázce hlasovali, když schválili rozpočet města: „Zastupitelstvo na svém zasedání 11. prosince 2017 schválilo rozpočet města na rok 2018, ve kterém byla rekonstrukce budovy bývalého kina zařazena, a střednědobý výhled rozpočtu na roky 2019 a 2020, kde v podkladovém materiálu bylo pokračování rekonstrukce budovy bývalého kina i v roce 2019.“
Jenže ani to není přesné. Řádný rozpočet na rok 2018 obsahoval jen finanční spoluúčast města v hodnotě do čtyř milionů, dalších 29,7 milionu z dotace projednala jen rada jako rozpočtové opatření. Podobně to bylo v letos v únoru, kdy rada rozhodla o přijetí druhé části dotace ve výši 60,3 milionu korun. Jde sice jen o finanční toky, jenže ani projednávání samotné stavby zastupitelstvem neprošlo. Zadání zakázky za 75 milionů korun bez daně loni v říjnu schválila opět jen rada.
„Nebylo potřeba, aby to prošlo nějakým schválením. Dotace projednání zastupitelstvem nevyžadovala,“ vysvětlila pro MF DNES místostarostka Jana Drejslová (ODS).
Upozornila však, že projekt byl řešen několikrát v zastupitelském klubu. Jde o neformální setkání zastupitelů ze všech politických stran, které se koná většinou týden před samotným zasedáním. Problém je, že se odehrává za zavřenými dveřmi a veřejnost tam nesmí.
„Scházíme se tam se zastupiteli. Když někdo něco neví, může se zeptat vedoucích odborů, kteří jim to tam vysvětlí,“ řekla Drejslová.
Samotné zasedání zastupitelstva proto často postrádá diskusi, neřeší se na něm fakta, a protože se tam lidé téměř nic nedozví, koná se prakticky bez zájmu veřejnosti. Nejspíš proto někteří zastupitelé hovoří o tom, že projekt knihovny pro ně byl překvapením.
„Projednávali jsme, že nemá cenu kino opravovat, že se udělá jinde, a tady najednou vznikla knihovna. Koukal jsem na to, vůbec jsem o tom nevěděl. Třeba jsem tehdy zrovna chyběl. Rada to samozřejmě projednala, ale zastupitelstvo ne. Rada vždy rozhodla a tam nám to jen oznámili,“ uvedl bývalý zastupitel za ANO Pavel Kunc.
„Co se naposledy opravdu projednávalo, byla pěší zóna,“ doplnila Michaela Zimová.
Záměr vznikl za dva dny
Knihovna se přesto na jednání zastupitelstva dostala, a to už v únoru 2017, kdy se tehdy opoziční zastupitel Zdeněk Žabokrtský (PRO Rychnov) dožadoval toho, aby vedení města předložilo zastupitelům variantní řešení přestavby. Neuspěl.
„Měl jsem na to (odůvodnit zařazení investice do usnesení vlády, pozn. red.) dva dny a mohl jsem se buď ozvat, nebo by tam nebylo nic. Neobhájil bych rekonstrukci něčeho, co by nebylo vázáno na rozvoj škodovky. Pokud se peníze schválí, to zadání se bude muset nějak dodržet,“ odmítl tehdy starosta diskusi o jiném užití objektu.
Šéf městské firmy Kultura RK Karel Štrégl však upozornil, že samotná příprava stavby horkou jehlou šitá nebyla: „Dokonce ještě projekt zdrželi, protože jsme jezdili po knihovnách a dívali se, co funguje dobře a co ne.“
