Muzeum zve na Komenského mapu Moravy. Vadilo mu, že ostatní jsou plné chyb

  12:56
Jednu z nejcennějších kolekcí z depozitářů Muzea Komenského v Přerově mají možnost vidět až do poloviny září jeho návštěvníci. V prostorách přerovského zámku je vystavena téměř kompletní sada Komenského map Moravy.

Expozicí, která dostala název Morava nově zakreslená aneb Komenského mapa, co bylo před ní a po ní, si muzeum připomíná přerovské výročí spojené s Komenským, a to 400 let od uzavření jeho první svatební smlouvy. Zároveň tak muzeum oslavuje i 130 let od svého založení.

Jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů v Přerově na začátku 17. století studoval a posléze se sem vrátil i jako učitel. V roce 1618 se tady také poprvé oženil, a to s Magdalenou Vizovskou.

Kdy přesně vznikla jeho mapa Moravy, se neví, protože Komenského původní kresby se nedochovaly. Jeho dílo je známé z nejstarší tištěné verze – mědirytiny z Vischerovy amsterodamské dílny, vydané pravděpodobně v roce 1624.

„Dílo vzniklo v neklidné pobělohorské době, a vzhledem k absenci podrobných pramenů osvětlujících jeho zrod jsou některé okolnosti obestřeny tajemstvím,“ popisuje autorka výstavy a kurátorka Helena Kovářová.

Na slavné mapě možná pracoval už v době, kdy se v Přerově ženil

Mapa Jana Amose Komenského je jakousi revizí starší mapy Pavla Fabricia z roku 1569. Ta podle Komenského nezobrazovala Moravu takovou, jaká skutečně byla. Snažil se v ní proto opravit chyby a doplnit ji o vlastní poznatky.

„Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb,“ napsal Komenský ve věnování určeném Ladislavu Velenovi ze Žerotína.

Podle Kovářové mohl Komenský na mapě pracovat už v době, kdy se v Přerově ženil, věnování však naznačuje, že konečnou podobu dostala o něco později.

„V dedikaci se zmiňuje o své nedobrovolné prázdni, což bylo období po roce 1621, kdy se jako bratrský kněz musel skrývat. Předpokládá se, že útočiště mu tehdy poskytl na některém ze svých statků Karel starší ze Žerotína, pravděpodobně to bylo ve Velkých Losinách nebo v Branné,“ nastínila.

Komenský těžil z toho, že měl Moravu prochozenou

Komenského mapa byla v Amsterodamu vytištěna v době, kdy vznikaly nové verze známých atlasů.

„Konkurenční kartografické dílny hned přejaly Komenského dílo do svých edičních plánů. V krátké době tak vzniklo několik tiskových desek, jež byly používány po dlouhá desetiletí,“ uvedla Kovářová.

Přesnost Komenského geografického zákresu je dodnes předmětem bádání odborníků. Díky krásné grafické výzdobě jsou však edice Komenského mapy atraktivní také pro širokou veřejnost.

Komenský podle Kovářové krajinu nezaměřoval, ale těžil z toho, že Moravu měl prochozenou a detailně ji znal. Zeměměřičství pro něj ovšem nebyl neznámý obor. Mezi jinými učebnicemi totiž napsal i spis Geometrie, kde jednu kapitolu věnoval geodezii. Rovněž v jeho nejslavnějším díle Svět v obrazech (Orbis pictus) je kapitola o zeměměřičích.

Na výstavě návštěvníci uvidí různá vydání Komenského mapy a také první a nejcennější exemplář – takzvaný přerovský výtisk z roku 1627.